Tisíce hlasů ječí v mé hlavě.
Naposled se nadechnu namáhavě.

Tisíce lidí a všichni jsme stejní,
přízemní, marniví, nepříliš věrní.

Tisíce cest a tisíce zkratek,
tisíce otevřených zadních vrátek.

Tisíce vztahů, milióny hádek,
tisíce pocitů, co vyvolaj zmatek.

Tisíce v kapse, ještě víc chceme,
bez luxusu už se neobejdeme.

Tisíce skvělých dnů, však temných je více,
pomalu zhasneme jak vyhaslé svíce.

Tisíce bohů a ještě víc hříchů,
tisíce úspěchů, co podnítí pýchu.

Tisíce názorů, svět pod nimi se bortí,
tisíce zbytečných válek a smrtí.

Tisíce lidí a každý jsme jiný,
však každý neseme za to část viny.