Před nimi stála štíhlá, vysoká dáma, ve smaragdově zeleném hábitu, brýlemi na špičce nosu a s velkým černým, špičatým kloboukem. Tvářila se velice přísně a Lily si všimla, že několik studentů hlasitě polklo.
,,Tak to jsou voni paní profesorko McGonagallová, nový prváci."
,,Děkuji vám Hagride." profesorka McGonagallová přejela přísně celou skupinu očima a zastavila se u jedné čtveřice, které z vlasů odkapávala voda. ,,Jenom, Hagride, proč jsou ti čtyři žáci celí mokří?" Hagrid se podívala na Jamese Pottera a Siriuse Blacka a poté si odkašlal.
,,Nó, víte paní profesorko McGonagallová, vona ta vobří sépie trochu šplouchla a schytali to ty čtyry tady. Estli byste nebyla tak laskavá a nedala je trochu do pucu?" vysvětlil jí to chytře Hagrid, ale profesorka McGonagallová nebyla ten typ který je nějak zvlášť důvěřivý a chvíli si Hagrida prohlížela, jako by jí měl dát nějaké znamení, že to bylo doopravdy jinak.
,,Tak dobrá, ještě jednou vám děkuji Hagride a vy, za mnou!" Vstupní síň byla obrovská a Lily ji dokázala srovnat tak maximálně se školním hřištěm. Planoucí pochodně ozařovaly kamenné stěny. Strop byl jakoby nekonečný a do hořejších pater vedlo obrovské mramorové schodiště, majestátní, stejně jako celý hrad. Podlaha z kamenných dlaždic se blýškala čistotou a ze dveří vpravo byl slyšet smích desítek, ba stovek studentů. Profesorka McGonagallová je zavedla do malé prázdné místnosti vedle vstupní síně. Byli na sobě namačkaní jako sardinky, neklidně se dívali kolem sebe a několik žáků si začalo okusovat nehty.
,,Vítejte v Bradavicích" začala profesorka McGonagallová a i ty sebemenší zvuky utichly. ,,Za chvíli začne slavnostní hostina na zahájení školního roku, ale ještě než zaujmete svá místa ve Velké síni, každého z vás zařadíme do některé koleje. Jedná se o velice důležitý obřad, poněvadž po celou dobu, kterou tu strávíte, vaše kolej v Bradavicích bude něco jako vaše rodina. Budete chodit na vyučování spolu s ostatními ze své koleje, spát v kolejní ložnici a trávit volný čas ve společenské místnosti své koleje. Čtyři koleje naší školy se jmenují Nebelvír, Mrzimor, Havraspár a Zmijozel. Každá z nich má vlastní slavnou historii a ze všech vyšli vynikající kouzelníci a čarodějky. Dokud budete v Bradavicích, získáte každým svým úspěchem pro svoji kolej body, ale když porušíte školní řád, vaše kolej o body přijde. Kolej, která dosáhne nejvyšší počet bodů, získá na konci roku školní pohár, což je veliká pocta. Doufám, že každý bedete dělat své koleji čest, ať už se dostanete do kterékoliv z nich.
Ke slavnostnímu Zařazování dojde už za několik minut, před zraky všech ostatních studentů a profesorů. Doporučuji vám, abyste se do té doby pokud možno upravili." profesorka McGonagallová se podívala na dosud zmáčenou čtveřici a poté udělala hůlkou několik složitých otáček ve vzduchu. Lily ucítila teplý vítr a rázem byla suchá. I Alisha teď vypadala o moc líp a nedrkotala zuby.
,,Vrátím se až na vás budeme připravení. Počkejte prosím, chovejte se tiše a vyvarujte se vodě."
Profesorka McGonagallová se otočila na podpatku a vyšla ven z místnosti. Lily si trochu uhladila své dva copy a pak vesele zamávala Rose a Mary, které si k nim klestily cestu skrze ostatní.
,,Tak co, těšíte se?" zeptala se celá rozjařená Rose a Mary s úsměvem protočila oči.
,,Málem jste nebyli jediní kteří skončili ve vodě," Mary kývla svěrem ke dvoum chlapcům, kteří se vesele vybavovali a malý obtloustlý klučina je pozoroval a snažil se je napodobovat. ,,Tydy Rose byla tak divá, že když se dívala na hrad, loďka se několikrát nebezpečně naklonila."
,,Přiznávám se." prohlásila dramaticky Rose ,,jsem obviněna z lásky k Bradavicím a to přiznávám, jaký je rozsudek?" Dívky se rozesmály a nekteří se po nich divně dívali.
,,Lily!" zavolal někdo ze zadního hloučku studentů ,,Hledal jsme tě." z hloučku vyběhl Severus a zamířil rovnou k nim. Rose s Mary si vyměnili podledy a Alisha se k nim přidala. ,,Nemohl jsme tě nikde najít." dorazil k nim a trochu se zarazil a zamračil, Lily se ohlédla a věděla přesně na co se kouká.
,,Prostě si jich nevšímej." řekla Lily a postavila se přímo před něj, aby mu zabránila výhledu na ty dva. ,,jinak Rose, Mary, Alisho, tohle je Severus můj nejlepší kamarád. Severusi, Rose, Mary a Alisha.
,,Ahoj." pozdravil je Severus a dál už mluvil jenom s Lily.
,,Byl jsem v kupé s takovým divným klukem. Za celou dobu se skoro nepohnul, pořád si zakrýval obličej knížkou."
,,S tou knížkou mi to někoho připomíná."
,,Ale jdi, měl celou obvázanou ruku a na té druhé hodně škrábanců, bylo to divný. Abych se přiznal chvilku jsme z něj měl i strach."
,,Možná se jenom stydí." pokrčila rameny Lily. Byla už zvyklá, že Severus nad vším jen trochu podivným, hledal okamžitě něco nekalého, nebo zákeřného.
,,Ale za co?" opáčil jí okamžitě Severus a díval se všude kolem, jakoby se ten podivný chlapec mohl najednou zjevit a napadnout ho.
,,Všichni okamžitě sem!" zavelel ostrý hlas a někteří žáci div leknutím nenadskočili. ,,Zařazování začne za okamžik." 
Profesorka McGonagallová stála ve dveřích, ruce měla založené na prsou a přes hranaté brýle na ně přísně koukala.
,,Seřaďte se," všichni se okamžitě seřadili. Někteří se neustálým pošťuchováním dostali až nakonec. Lily se vecpala mezi Mary a nějakou blonďatou dívku a za ní se ještě vecpal Severus ,,a následujte mne."
Lily hlasitě polkla a když se zástup rozešel směrem kupředu, měla velmi nepříjemný a palčivý pocit v žaludku.
Pomalu vyšli z malé komnaty a znovu se objevili ve Vstupní hale. Lily si ji už neprohlížela tak, jako předtím, nyní se plně věnovala sledování Maryiných vlasů, které se mírně natřásaly, jak Mary šla.
Došli až k obrovským dvoukřídlým dveřím téměř navlas stejným jako byla vstupní brána a prošli jimy.
Lily div nevypadly oči z důlků, jak se snažila probrat tu nesmírnou krásu celé té velké místnosti. Čtyři podlouhlé stoly a u nich nespočet studentů, kteří jim mávali. Na stolech se blýskaly zlaté talíře i číše. V čele celé této velkolepé místnosti vévodil podlouhlý stůl na vyvýšeném pódiu, kde seděli všichni učitelé. Lily si všimla, že na kraji sedí Hagrid a na všechny se vesele usmívá, vedle něj seděla nějaká malá profesorka s kulatými tvářemi, záplatovaným kloboukem a s veselým úsměvem na tváři. Dál v řadě sedělo ještě několik profesorů a profesorek a přesně uprostřed stolu seděl na židli podobné trůnu velmi vousatý muž, s dlouhým křivým nosem, s brýlemi na nose, ale i přes to nevypadal jako stařecká zrovna si povídal s maličkým profesorem, který seděl vedle něj. Lily se dál dívala po rozmanitém profesorském sboru, když se zastavila u ženy se světlými vlasy spletenými do copu, velmi drobnou postavou a vyčnělými lícními kosti. U slečny Accipiterové. Lily na ni zírala tak dlouho, dokud její pohled slečna nezachytila a vesele jí nezamávala. Lily jí zamávala také a mávala by dál kdyby jí Severus nepoklepal na rameno a neukázal na strop. Tedy, skoro na strop, protože místo očekávané omítky, se všude nad nimi blýskaly zářivé hvězdy a dorůstající měsíc. Pokud se astronomický časopis nemýlil, měl úplněk nastat už pátého a  Lily tušila, že z bradavického hradu na něj bude překrásný pohled.
Celá skupinka došla před čtyři stoly, profesorka je zastavila a na vyvýšené pódium před ně postavila rozviklanou čtyřnohou stoličku. Na ni položila starý, záplatovaný kouzelnický klobouk, ze kterého se trochu zaprášilo.
Všichni čekali, co se bude dít, Lily zatajila dech a čekala spolu s ostatními. Najednou se klobouk trochu zatřásl a vedle krempy se rozevřela, trhlina jako nějaká ústa a klobouk začal zpívat.

Už celá léta já moudrý klobouk.
Už celá staletí já určuji osud.
Možná jsem špinavý a prachu celý,
však moudrost čtyř kouzelníků já ukrývám uvnitř
Zdá se vám, že jsem ošklivý-
myslete si, co chcete, chytřejší klobouk než jsem já na světě nenajdete.
Nechte si svoje buřinky
I své klobouky z plsti-
jsem Moudrý klobouk z Bradavic,
jenž vám nic neodpustí.
Každému vidím do duše,
vím z jakého je těsta-
nasaď si mě, ať víš
kam povede tvá cesta.
Pokud jsi statečný a odvahy plný,
čeká tě Nebelvír se,
statečným srdcem lvým.
Chytrost provází tě na každém kroku,
pak moudrost Havraspárskou,
skrýváš ve svém nitru.
Ochota a pomoc druhým,
je součástí života tvého,
pak Mrzimor je pro tebe vhodné místo.
Chytrost, odvaha,
a ambiciózní sny,
pak Zmijozel je pro tebe jako stvořený.
To byla ta čtveřice kolejí slavných,
a pokud stále nevíš do které patříš.
Nezoufej, nasaď si mě na hlavu
ať to hned zjistíš.

Celou Velkou síň zaplnil bouřlivý potlesk a několik studentů i pískalo. Když potlesk utichl profesorka McGonagallová vytáhla dlouhý stočený pergamen.
,,Až přečtu vaše jméno, nasadíte si klobouk a sednete si na stoličku, aby vás zařadil." vysvětlila jim profesorka McGonagallová a poté začala číst jednotlivá jména, která na něm byla napsaná.
,,Askerová Blanche!"
Z davu vystoupila drobná dívka s krátkými přesně střiženými kaštanovými vlasy a elegantně se usadila na rozviklanou stoličku a poté si nasadila Moudrý klobouk na hlavu. Ten okamžitě vykřikl: ,,Zmijozel!"
Dívka pysně odkráčela, na tváři stále samolibý úsměv a za stálého potlesku od zmijozelského stolu se usadila.
,,Black Sirius!" pokračovala profesorka McGonagallová. Na stoličku se usadil dlouhovlasý mladík s ostřejšími rysy a než mu klobouk přepadl přes oči, ještě se vesele uškýbl na svého kamaráda. Chvíli bylo ticho a pak: ,,Nebelvír!" Sirius Black seskočil ze stoličky a za bouřlivého potlesku se posadil k nebelvírským. Lily si všimla, že někteří od zmijozelského stolu si něco šeptají a u toho ukazují na malého Blacka.
Bouneová Aurora se dostala stejně jako Black do Nebelvíru a profesorka McGonagallová pokračovala dál.
,,Boulterová Marryka!" Lily se napjala jako luk a čekala kam se její nová kamarádka dostane. Moudrý klobouk přemýšlel dlouho ale nakonec vykřikl: ,,Nebelvír!"
,,Carollová Alisha!" Lily stále zůstávala napjatá a i Alishin osud ji zajímal.
,,Zmijozel!" vykřikl Moudrý klobouk a Alisha se s rozpačitým úsměvem vydala ke zmijozelským, kteří jí bouřlivě tleskali.
,,Chaberlainová Helen... Collinsová Chloe... Christie Anthony...Daltnová Megan...Drakeová Sophie...Eldringová Stacey..."
Na tohle Lily čekala, už jsou u É a to znamená, zle musí připravit. Lily napjatě vyčkávala kam se dostane Emerston Malcolm a když Moudrý klobouk vykřikl ,,Zmijozel!" její nervozita ještě víc stoupla. Lily doufala, že před ní ještě někdo půjde, že nepůjde třináctá ona. Její rodina byla až na jejího tatínka hodně pověrčivá a Lily to od nich chytla nejspíše také.
,,Evansová Lily!" ozval se profesorčin přísný hlas. Lily jenom polkla a šla se posadit na stoličku. Jen co jí Moudrý klobouk přepadl přes oči a zastínil jí tak poslední výhled na Velkou síň uslyšela blízko ucha šeptavý hlásek.
,,Hm, tak co s tebou. Chytrá jsi, o tom nepochybuji, Havraspár by nebyla špatná volba. Dokážeš pomoci druhým v nouzi, jsi laskavá, Mrzimor by se k tobě ale nehodil, máš velké sny, snad tedy Zmijozel, ale tvá odvaha značně zastíní vše ostatní, dokážeš bránit a bojovat za ostatní, to nejlepší místo pro tebe bude v Nebelvíru. Ano, ať je to tedy, NEBELVÍR!" poslední slovo Moudrý klobouk doslova zakřičel a Lily se rozbušilo srdce. Bude v koleji společně se svou kamarádkou, ale také novým nepřítelem a už skoro vůbec neuvidí Severuse, který byl pro ni ten nejlepší přítel, byl to on kdo jí tento svět kouzel ukázal. Lily seskočila ze stoličky a moudrý klobouk na ni položila, pak se vydala směrem k burájícímu stolu nebelvírských a když procházela kolem Severuse, smutně se na něj usmála. Ten byl nejspíš hodně sklamaný, protože na ni hleděl jako na ducha.
Lily se posadila k jásajícím hned vedle Blacka, který jí zamával. Lily se k němu otočila zády, příjmula několik gratulací a poté společně s Mary pozorovala co se stane se zbývajícími.
,,Füller Zack... Gadner Connor... Greenová Emma... Greenová Jessica...Grey Dylan... Grey Morgan... Hardin Valentine... Hart Simon... Hawking Sebastian..."
Z Lily postupně odpadl smutek z toho, že není se Severusem v koleji a že proč by tohle mělo nějak ohrozit jejich přátelství. Teď zrovna sledovala jak se Hawking Sebastian připojuje k Havraspárské koleji, když profesorka McGonagallová přečetla: ,,Hopkinsová Rosabella!"
Rose ze svého místa vystřelila jako nezřízený střela, takže málem porazila profesorku McGonagallovou a téměř všichni ve Velké síni se rozesmáli. Lily společně z toho motovidla, kterému říkaly Rose, dostaly menší záchvat smíchu, takže Lily na své obviňování sama sebe úplně zapomněla. Rose si mezitím dychtivě narazila na hlavu starý klobouk, div mu nezpůsobila další trhlinu a pak se pevně chytila hran stoličky. Moudrý klobouk okamžitě a bez váhání vykřikl: ,,Nebelvír!"
Rose si klobouk strhla z hlavy, párkrát jím radostně zamávala a zavýskla si (celá Velká síň se dala do potlesku a smíchu), pak ho s omluvným ,,pardon" položila zpět na stoličku a téměř odtančila k nebelvírskému stolu odkud se linul tak bouřlivý potlesk, že to museli slyšet až v Londýně. Rose pořádně objala každého kdo se namanul a objala dokonce i Blacka i přes to, že se jí posmíval. Pak už trochu klidnější se usadila a teď už všechny tři pozorovaly zbytek zařazování.
Po Livingstoneové Molly, která se dostala do Mrzimoru, přišel na řadu Lupin Remus, u kterého Lily usoudila, že je to nejspíše onen chlapec z kupé, kde seděl i Severus. Opatrně došel k Moudrému klobouku, když mu klobouk přepadl přes oči, nastala dlouhá chvíle ticha, kdy nikdo ani nepromluvil a pak Moudrý klobouk zavolal přes celou Velkou síň: ,,Nebelvír!"
Chlapec si Moudrý klobouk sundal z hlavy a pak s bolestným úšklebkem došel k nebelvírskému stolu kde mu všichni radostně a bouřlivě tleskali. Remus Lupin se posadil na úplný okraj stolu, mezi ním a Rose tak byla dvoumístní mezera, a odvrátil od všech zrak.
Poté následovala Masonová Lydia, Orton Jack a Pellar Owen, když se na řadu dostal Lilyin nový úhlavní nepřítel.
,,Potter James!" zavolala profesorka a ze zbývají okamžitě vystřelil brýlatý černovlasý mladík. Podobně jako Rose si okamžitě narazil klobouk na hlavu a čekal na ortel.
,,Nebelvír!" vykřikl téměř okamžitě Moudrý klobouk a James Potter okamžitě radostně vyrazil ze stoličky za svým kamarádem a jeho vysněnou kolejí. Všude se rozlehl smích, James Potter chvíli nechápal co se děje, když někdo těsně u jeho hlavy promluvil.
,,Chlapče, já vím, že jsi si mne velmi oblíbil, ale mohl by jsi mě vrátit zpět na stoličku?"
Celou Velkou síňí se rozlehl ohlušující smích. James Potter vrátil klobouk zpět na jeho místo a k tomu se všem uklonil. Pak zamířil zpět k nebelvírskému stolu za svým kamarádem.
Lily se na něj jen škaredě ušklíbla a čekala kam zamířil Severus.
Pettigrew Peter; obtloustlý, malý chlapec se světlými vlasy, se dostal do Nebelvíru. Rotsnová Collette, do Mrzimoru a konečně přišla řada na Severuse.
Lily se dychtivě naklonila dopředu, když si Severus sedal na stoličku. Chvílí skoro ani nedýchala a nehty zaryla do dřevěné židle.
,,Zmijozel!"
Lily trochu spadl úsměv z tváře. Severus seskočil ze stoličky, klobouk položil zpět a šouravým krokem zamířil k jasajícímu zmijozelskému stolu. Lily si všimla, že když došel ke stolu, tak ho jeden pohlednější, plavovlasý chlapec s veselým úšklebkem poplácal po zádech.

Zbývali už jenom dva lidé, Lily byla trochu smutná a tak se ani nedozvěděla jejich jména, ani do jaké koleje byli zařazeni. Z jejího zírání do nicoty ji probrala až Rose, která do ní trochu drcla.
Lily se probrala a pak už jenom viděla, jak Albus Brumbál stoupá a se svou otevřenou náručí vypadal, jako by je chtěl všechny obejmout.

——————————————————-
Další kapitolaaaa!!!
Jupí a teď se můžu zase týden flákat... vaše Lili