Po obědě jsem měla odpolední pauzu. Řekla jsem si, že se půjdu projít ven, je začátek jara, tak co bych seděla vevnitř, když mámě v areálu školy park s mini fontánkou a zahrádkou plnou květin.

Sedla jsem si pod ohromný a rozvětvený dub a hlavu si opřela o kolena. Nebylo ani teplo, ale ani zima. Bylo fajn.

„Můžu?" ozvalo se přede mnou.

Zvedla jsem překvapeně hlavu a usmála se, když jsem spatřila Jasona.

Lehce jsem přikývla a dál zírala před sebe i po tom, co si Jason sedl.

„Dneska je celkem pěkně," snažil se zavést hovor.

Rozesmála jsem se.

Byli jsme přátelé, ale teď se nedokážeme bavit o ničem jiném než o počasí, aby to nevyznělo trapně? A stejně to trapné je.

Jason nechápal. Bylo mu to vidět v obličeji.

„Promiň," omluvím se a snažím se nesmát.

_____________________________________

Lidičky, už zbývá jen pár částí. Celkem pěkně dlouho jsem nevěděla, jak to ukončit, vzhledem k tomu, že všechny mé povídky skončili celkem otevřeně. Nevím, jestli to mám zachovat i teď. Co byste rádi? Happy, sad, nebo prostě nechat otevřený? Upřímně, ono, ať ho nechám otevřený nebo ne, stejně budu dělat druhou povídku "Like the Sun" z pohledu Molly, takže se tam nejspíš dozvíte, jak to skončilo, teď jde spíš o to, jestli by byl lepší happy nebo sad end..? :O