Tvé jméno vybírala matka Zoja. Netuším, proč se rozhodla zrovna pro označení Měsíce, ale ostrý kontrast s tvým vzhledem mu dodával exotický význam.

Nikdy se na tebe nedíval žádný muž, ačkoli jsi dávno překročila věk, kdy se smělo uzavřít věčné pouto. Nikdo si o tebe neřekl, ani ty jsi nejevila zájem.

Listy začínaly ševelit, blížil se podzim a já neměla nikoho, jehož jméno bych toužila spojit se svým, jen tebe.

Jura se na mě však díval jako hladové zvíře, s čímž jsem se ti svěřila ještě téhož večera.

Zvonivě ses rozesmála, ujišťujíc mě, že to je v pořádku.

Ale nebylo.