Po Vánočních svátcích se vše začalo vracet do normálu. Studenti přijížděli zpět do školy a připravovali se na zítřejší hodiny.

Lena seděla ve Velké síni a hrála s Ronem kouzelnické šachy. Harry si mezitím na rychlo dopisoval esej z lektvarů, kterou mu Snape uložil. A dvojčata vymyslela co provedou dalšího jako obvykle.

,,Zase jsi vyhrál. No jde vidět, že jsi opravdu mistr v šachu." Potřásli si rukou a ona se zvedla k odchodu. ,,Musím ještě zajít za Rogerem. Takže se uvidíme až zítra." Objala je na rozloučenou a zmizela za velitelem Havraspárského družstva.

Šla chodbou a nahoru po kamenných schodech. Následně zabočila další chodbou v pravo a pak nahoru po dalších schodech. Musela se hlídat, schody se sami přemištovali kam chtěli a tak někdy musela skákat.

Ve společenské místnosti na ní už Roger čekal s celym týmem. Byl to celkem vysoký student šestého ročníku, což znamenalo že je o rok výš než ona. Měl protáhlý, ale hezký obličej a hnede oči. Byl ale i velmi arogantní a tím se Leně nevýslovně hnusil.

,,Zdravím Rogere. Co jsi chtěl?" Nahodila zdvořilý tón avšak zachovávala ledový až pichlavý pohled. ,,Ahoj Leno. Víš chybí nám jeden hráč, prostě no to je jedno. A Kratiknot říkal, že jsi před tím byla i na mistrovství, které pořádali školy tam u vás. Tak nás všechny napadlo, jestli nechceš hrát?" Zeptal se a hleděl jí přímo do očí.

Bylo to už dlouho co hrála. Naposled hrála na mistrovství mezi Polskem Německem a Českem. A to bylo před tím než jí začala omezovat její nemoc. Nevěděla co říct, ale nakonec když měla prášky tak by to mohla zkusit nebo ne?

,,No dlouho jsem nehrála. Musím se procvičit." Řekla mu a on vykouzlil úsměv. ,,Nevadí, slyšel jak se hraje u vás. A to je drsnější než tady. Takže bychom mohli trénovat v pátek hned po škole?" Zeptal se a uvelebil se v jednom z modrých křesel. ,,Nu dobrá. A díky. " odpověděla a šla do pokoje.

Než stačila odejít slyšela za sebou prostě Děkuji a pak zmizela v jednom z dílčích pokojů.

Jelikož se už stmívalo, tak se šla vysprchovat. Vzala si sebou tepláky, starý vytahaný tílko, černou mikinu přes hlavu a šedý župan. Plus hygienické potřeby (kartáček, pastu atd..). A odešla dolů do sprch.

Pustila sprchu a osprchovala se pak se zamotala do ručníku a osušila se. Když si oblékla tilko tak se koukala na jizvu co měla na hrudi od operace, přejela po ní dvěma prsty a vzpomněla si na svůj první infarkt.

*Stála u linky a čekala až se jí uvaří kafe. Už dva měsíce jí nebylo nejlíp. Doktoři říkali, že jí nic není, protože zatím nebylo nic vidět. Měla hrozně křeče do hrudi. Jakoby jí tam někdo vrazil vývrtku a točil s ní. Neustále na každém kroku mžitky před očima a v noci nemohla usnout. Takže byla nevyspaná, unavená a do slova byla v bolestech dvacet čtyři hodin.
    Konvice cvakla a ona se k ji vydala, ovšem se jí najednou v hrudi otočila znovu vývrtka, ale tentokrát se otáčela víc. Píchalo to až s její podlomili kolena. A ona se dusila a ležela na zemi. A náhle jakoby to přestalo a byla tma. *

Odvrátila hlavu od zrcadla a hodila na
sebe mikinu. Pak župan a vyčistila si zuby. Následně vyšla z koupelny a zamířila rovnou do pokoje. Nechtělo se jí jít ani na večeři a tak se jen posadila na postel, přikryla dekou a četla si knihu od Lupina.

...................

Týden uběhl jako voda a blížil se trénink s Rogerem. Samozřejmě se Lena nezapomněla pochlubit, že bude zase hrát. Byla šťastná a nadšená až se zase proletí. Ron s Harrym jí podporovali, jako opravdový kamarádi, i přesto, že byla z jiného týmu. Ovšem Hermiona trvala na tom, že je nemocná a měla by to odmítnout.

Lena seděla zrovna v zadní lavici u okna v učebně obrany a před ní jako vždy Fred a George. Když do učebny vstoupil profesor Kratiknot a tvářil se znepokojeně. ,,Omlouvám za vyrušení, Remusi. Mohu si půjčit, slečnu Kratochvílovou?" Zeptal se když došel ke katedře. Lupin byl velmi překvapený a Lena taky. ,,Nic se neděje. Ale jistě. Leno mohla by jsi prosím." Na to Lena vstala a šla za nimi.

,,Je mi to líto, ale hrát nemůžeš. Zapomněl jsem na to, že jsi nemocná. Kdyby mi to slecna Grangerová neřekla tak by se ti mohlo něco stát." Lena byla v tu ránu jako opařená a v jejích očích se objevil plamen hněvu.

,,Cože? Mě je, ale celkem vzato dobře. Léky beru poctivě, takže bych mohla úplně v klidu-" ,,Ne, je mi to líto. Pochop nikdo nechce, aby se ti něco stalo." Řekl jí a v očích se mu zrcadlila lítost. ,,Dobře, děkuji." Řekla a zachovala klid. Pak se šla usadit zpět a profesor odešel.

Fred i George se na ní otočili a lítostivě na ní koukali. ,,Tohle je mi líto. Proč to udělala?" Ptal se Fred. ,,Jo tohle je podraz, už jsem se těšil jak proti tobě budeme hrát." Dodal George a poplácal jí po rameni. Ona je jen pokrčila přemýšlela nad Hermionou.

Když hodina skončila všichni už odcházeli. ,,Leni zůstaň chvilku, prosím." Požádal jí Lupin a ona mu přikývla. ,,Počkáme na tebe, na obědě." Nadhodil Fred. ,,Jo když něco sníš uleví se ti." Dodal George a oba odešli. Ona přešla ke katedře a podívala se Lupinovi do očí.

,,Leno je mi to líto. Ale proč si to neřekla profesorovi?" Zeptal se a ona pokrčila rameny. ,,Protože jsem chtěla zase jednou hrát. Dřív to nešlo, tak jsem myslela že když je mi líp..." odmlčela se a podívala na svoje boty. Lupin jí přičaroval židli a ona se posadila. ,,Tak bych zase mohla hrát. Hrála jsem několik let, než se ta nemoc rozvinula a ukázala v plné síle. A když teď byla naděje, že bych mohla,  tak jsem se toho chytla. Jenže to by někdo nesměl být práskač." Dokončila monolog a v očích se jí leskly slzy.

,,Uznávám, že to co Hermiona udělala nebylo hezké, ale měla o tebe starost. I když jak sama říkáš hlavní je věrnost." Vyndal z kapsy čokoládu a ulomil jí kousek. ,,Dokážu tě pochopit. Sám moc dobře vím jaké to je. Jaké to je být nemocný." Dopověděl a tlumeně se usmál. ,,Já vím, že víte. Ty první dny kdy jsem ležela v bezvědomí byli nejhorší. Bylo to jako v bludišti. Potom když jsem se probrala jsem byla ráda, že chodím." Teď už plakala, ale rychle si utřela slzy. ,,Moje kamarádka, teda myslela jsem si že je to kamarádka. Řekla že když už nemůžu hrat tak jsem jí k ničemu. Ale co já si tady stěžuji." Rychle utřela slzy a snědla další kousek čokolády, který jí Lupin ochotně dal.

,,Vy jste na tom hůř. Omlouvám se, pane." Řekla mu on se na ní podíval. A najednou mu došlo, že ona to ví. Ona věděla jeho tajemství a nikomu to neřekla. ,,Jak si to zjistila?" Zeptal se jí opatrně. ,,Všimla jsem toho už ten první večer, když jste mi ukázal kde kuchyň. Víte můj děda byl léčitel, ale kouzelníci se jich začali bát, a tak je prohlásili za démony. Zrůdy. Ale oni pomáhali. Mám po něm jisté  schopnosti. Cítím a vidím co se vám děje. Cítila jsem vaší bolest." Řekla mu a dívala se mu do očí. On se na ní s údivem díval také. 

,,A přesto jsi mlčela? Děkuji ti." Řekl a to co udělal je překvapilo oba stejně. Vstal obešel katedru a objal jí. I ona jeho na oplátku. Cítila se v bezpečí stejně jako on. Lupin cítil hřejivý pocit, který ho opustil když jí pustil.

,,A já děkuji za vaši podporu, pane. A za to, že jsem se mohla svěřit." Řekla mu a se usmál. Pak sáhla do brašny a vytáhla oranžovou krabičku s nápisem vicodein. Položila mu jí na stůl a řekla. ,,To jsou léky proti bolestem. Když budete po úplňku pociťovat bolesti, tak si vemte jednu pilulku ne víc ne míň." On tu krabičku vzal a dál jí to do rukou. ,,Ty je potřebuješ víc, Leno. Ale cením tvojí laskavost." Řekl a ona je tedy dala zpět do brašny. Pak se s ním rozloučila a odesla.

Teď  když šla do velké síně přemýšlela jak se jí bude moct Hermiona podívat do očí. Kašlala na to že to myslela dobře. Tohle přehnala.

Vstoupila do vnitř a sedla si ke klukům. Hermiona k ní spěchala, ale pak se zastavila když viděla její pohled. ,,Leno, já myslela jsem-" ,,Na to ti kašlu." Vrčela drobná Havraspárka a zabodla vidličku do kuřete. ,,Prosím vyslechni mě. Opravdu mám -" ,,Nenapadalo tě se mě zeptat? Zeptat se co chci já? Ne tak proc se staráš, když víš že jsem to chtěla? A ty jsi prostě šla a zradila si mě, stejně jako Harryho. Říkala jsem ti už na začátku. Hlavní je věrnost. A pokud toho nejsi schopná, tak jdi." Řekla jí klidně, ale z oči jí šlehaly blesky.

Inu to je pro dnešek vše. Takže vám zatím popřeji hezkého Silvestra a šťastný nový rok 2023. A ať se vám všem splní to o čem sníte.  -Maya-