Bradivice získali Vánoční atmosféru ještě týden před Vánoci. Teď ovšem byl štědrý den, a hrad Vánocemi přímo dýchal. Hustý sníh pokrýval  pozemky, a z Hagridovi hájenky stoupal dým jak zatápěl a vrba mlátička se okelepala, aby z větví spadl snih dolů.

Lenu ráno probudily sluneční paprsky, protože její spolubydlící odkryla závěsy. ,,Dobré ráno," pozdravila a promnula si oči. ,,Veselé Vánoce. Máš tu dárky a ve velké síni  na nás čeká oběd." Řekla jí blondýnka se zelenýma očima a položila jí na malou hromádku dárků malý balíček.
,,I tobě, Astrid." Pověděla a zacala5si rozbalovat dárky.

Byli tam dárky od kamarádů, ale od rodiny nic. To se dalo čekat, ale co aspoň něco. Od Astrid dostala knihu o bilinkařství. Od Freda a George nějakou jejich novinku, kde bylo  na listku napsáno 'použít v případě nouze a nebo když uvidíš Protivu.'

Od Hermiony dostala nějakou zajímavou studii. Od Rona kupu sladkostí z medového ráje. Od Harryho zase malý bloček na další verše. Našla ještě jeden dárek. Od profesora Lupina. Od něj dostala čokoládu a knihu. ,,Nevěděl jsem co by se ti líbilo, ale pak jsem viděl tohle. Šťastné a Veselé Vánoce. R.J. Lupin"  Stálo na vzkaz, který byl přiložený k dárku.

Ta kniha měla dobrý obal i obsah se zdál dobrý. Nakonec jí zavřela odložila na noční stolek. Učesala si vlasy a upravila do volného drdolu. Oblékla si župan, do něj zastrčila čokoládu a cigarety se zapalovačem. A odešla do umývarny, kvůli hygieně.

Potom co si udělala zzamířiladolu do Velké síně. Byl už totiž čas oběda a i přesto, že neměla hlad se rozhodla jít najíst.

Když vstoupolila do síně všimla si, že ostatní stoly jsou u zdi, tak jako když se zde stavil Sirius Black na návštěvu. A uprostřed místnosti stojí jeden dlouhý stůl, u kterého seděli profesoři v čele Brumbál, pochopitelně a pár žáků, co zůstali na Vánoce. Mezi nimi i Ron s Harrym. Už se naštěstí stihli usmířit a ona byla ráda, že je vidí.

,,Šťastné a veselé Vánoce!" Řekl Brumbála hned co jí uviděl. ,,Bylo nás tu málo a tak mi přišlo hloupé, aby jsme seděli každý zvlášť. Pojď sedni si." Pobídl jí s úsměvem a jeho oči se leskly jako malému dítěti. Bylo na něm vidět, že má opravdu Vánoce rád.

,,Děkuji, i vám přeji šťastnéa veselé Vánoce. " Odpověděla a posadila se mezi Harryho a Rona, když jí drželi místo. 

,,Nuže, dobrou chuť přeji." Řekl Brumbál a všichni se pustili do jídla. Ron si nabral tolik uzenek, že to nebylo ani možné. Když to Lena se zaměřila pouze na sladké. 

Po chvíli vstoupil do síně Lupin, který byl strhaný, jak pes. A Sybila jejich profesorka jasnovidectví, která byla dá se říct otravná. Měla na sobě zelený habit a něm tolik tretek, že vypadala spíš jako stromeček než-li člověk.

,,Ach, Remusi myslel jsem, že budeš odpočívat," Brumbál se na něj díval s lítostí a pak stočil pohled k Sybile. ,,No  ne Sybilo, vždy si dáváš oběd sama u sebe. Co ta náhlá změna?" Zeptal se jí a přičaroval ještě dvě židle.

,,No, Sybila mě přesvědčila, zrovna když se byl nadýchat vzduchu." Pověděl Lupin a sedl si na židli mezi prváka z mrzimoru a Kratiknota. ,,Ach ne, je vásdvanáct, když si k vám sednu, někdo zemře." ,,No myslím že to zvládneme pojďte Sybilo." Řekla naštvaně profesorka Mcgonagolová a ustaraně si prohlížela Lupina.

Sybila si sedla vedle Snapa a z druhé strany měla po boku profesorku Prýtovou. Lupin seděl na proti Leně a ona se na něj mírně pousmála i on na ní. ,,Opravdu mám strach, že se někomu-" ,,My to přežijeme a teď už jez." Opět jí upozornila profesorka Mcgonagolová a podávala jí krocana.

,,Leno, ty jíš jen sladké. Nechceš také kousek?" Nabídla jí profesorka s úsměvem, který byl u vidět jen zřídka. ,,Ne, ne.. Mockrát děkuji, já jsem byla vždy na sladké, víc než na normální jídlo." Odpověděla jí mile a profesorka dala krocana zpět. ,,Ale nevypadáš." Prohlédla si z pod svých brýlí a pak se začala věnovat jídlu.

Po obědě se někteří odebrali do svých pokojů nebo se šli projít ven. Ron, Harry a Lena, ano Hermiona jela na Vánoce domů, protože jí to pořád nedokázali odpustit, šli se ven projít. Nebo spíš se spíš šli podívat k Hagridovi jak se mu daří, potom jednání na ministerstvu skrz Klofana.

Ona si jen došla pro kabát a teplejší boty a mohli vyrazit. Když k němu šli tak si Lena konečně zapilala cigaretu a vychutnávala si každé potáhnutí.

Když k němu došli a zaklepali na dveře, nikdo se neozýval a ani z komína nestoupal kouř. Nejspíš šel nakrmit zvířata a tak mu tam nechali přání, které posunuli pod dveře.

Pak se vydali zpět a i když jí přesvědčovali, aby si s nimi Šla zahrát šachy, omluvila se že později. Chtěla si odpočinout od společnosti.

Tak tady je další  kapitola. Trochu kratší a o ničem. Ale jsou Vánoce a tak jsem se rozhodla to vzít mírnější formou. Jinak všem přeji Šťastné a veselé Vánoce.  -Maya-