Tony vletěl do kuchyně jako vichřice. „Kde je?"

„Kdo?" ptal se Clint znuděně a mazal si marmeládu na lívance.

„Ne kdo, ale co!" odfrkl Tony. „Můj hrnek! Všichni vědí, že z něj nemá nikdo pít."

Loki se pohodlně opřel a hlasitě lžičkou zamíchal kávu. „Myslíš tenhle?"

Tony se zamračil. „Loki! Okamžitě to vrať. To je moje!"

Clint se sotva držel, aby se nezačal smát.

Loki si teatrálně povzdechl. „Ale no tak, zlato, to už jsme přece probírali. Co je tvoje, je moje. A co je moje..." napil se a jeho zuby zazářily v úsměvu, „tak do toho ti nic není."