Druhý den Harry nahnal své svěřenkyně na ošetřovnu.
Snape si připravil několik plakátů s obrázky různých zranění, které nechal levitovat po prostoru. Dívky si je prohlížely se zájmem. Na každém byl vyobrazen i postup první pomoci.

„Utvořte dvojice, jedna vždy bude pomáhat a ta druhá bude předstírat zranění. Jako první si vyzkoušíme například zafixování horní končetiny při zlomenině," dirigoval Snape.

„To se přeci spraví kouzlem," namítla Amálie.

„Jedině v případě, že s vámi bude starší kouzelník nebo čarodějka. Vy zatím nemáte ani hůlky a o prázdninách byste stejně nesměly kouzlit. Takže by se vám to mohlo hodit," vysvětlil Harry pohotově. Snape přikývl.

„Pro předvádění budu potřebovat vaši asistenci," vyzval Severus Harryho.

Ten se usmál: „Tak fajn, co mám dělat?"

„Řekněme, že jste si při pádu ze stromu zlomil vřetenní kost na paži," řekl Snape a pak provedl iluzi, takže to vypadalo, že má Harry skutečně ruku nepřirozeně zahnutou do strany.

„Hmm to je fakt dobrý," vydechl Harry. Děvčata ale nebyla tolik nadšená.

„Mějte na paměti, že toto je jen simulace události. Skutečná zlomenina to není," řekl pobledlé dívence, která vypadala, že omdlí. Harry jí pro jistotu vykouzlil židli, na kterou si mohla sednout.

„Nyní přistoupím k samotné první pomoci. Pokud v okolí nebude nemocnice nebo možnost jak přivolat pomoc, tak poraněnou ruku zafixuji s pomocí v okolí nalezených předmětů. V tomto případě by to mohly být dva silnější kusy dřeva," vykouzlil si Severus dva klacky a kolem Harryho ruky je rozložil dřevo.

„K připevnění provizorních dlah bychom mohli použít pacientovo tričko," ušklíbl se Snape zlomyslně.

„Cože?" vyhrkl Harry.

„Vydržte," řekl Snape a hůlkou se dotkl lemu trička u Harryho krku. A jedním pohybem tričko roztrhl a z Harryho sundal. Mohl tak obdivovat Harryho vypracovanou hruď. Poté pohledem přešel k Harryho očím, ty sledovaly muže se zvláštním jasem.

„A co dál?" vytrhla jej jedna dívka myšlenek.

„Dál dlahy přivážeme pomocí trička ke zraněné ruce, avšak musíte dávat pozor na klouby, můžete ta místa vypodložit něčím měkkým, abyste je neutlačily. K dalšímu ošetření by byl ovšem nejlepší trojcípý šátek, do kterého zavěsíte poraněnou horní končetinu," vysvětloval Snape, zatímco Harymu uvazoval kolem krku šátek.

„Zkoušejte si to teď na sobě, pak vás přijdeme zkontrolovat," řekl Harry a pomalu se vymotával z provizorní fixace. Pak si kouzlem spravil tričko a chtěl si ho obléknout. Ale Snape ho chytil ho za ruku.

„Pro další instruktáž budu potřebovat váš obnažený hrudník," zašeptal Snape. V jeho hlase zaznělo něco, co Harry nedokázal identifikovat, ale nutilo ho to se červenat.

„Ehm dobře," přikývl mladý muž.
Nechali dívky pracovat a chvíli si povídali. Byli to příjemně strávené chvilky. Poté šli zkontrolovat výtvory děvčat. Některým dívkám nechyběla fantazie. Provizorní dlahy svázali například gumičkami do vlasů, ponožkami nebo páskem u kalhot, ale Snape musel uznat, že když na to přijde, umí si poradit.

„Nyní zkusíme náročnější první pomoc. Jedná se o oživení člověka," navrhl Snape.

„Jak to myslíte?" nechápala Jane.

„Budeme provádět neodkladnou resuscitaci," řekl Snape a podíval se na Harryho. Ukázal mu na podlahu, aby se Harry položil.

Mladý muž trochu zrůžověl při představě, že by mu Snape měl přitisknout svá ústa k těm jeho.

„Provádí se, když člověk nejeví známky života, čili nijak nereaguje, nedýchá a netluče mu srdce. V prvé řadě je velice důležité rozlišit resuscitaci u dospělých a dětí."

„Jako první se pokusíme přivolat někoho na pomoc. Poté zjistíme, zda pacientovi tluče srdce. Dvěma prsty na krku vyhledáme ohryzek a poté prsty sjedeme ke straně, tam hmatáme srdeční puls," zatímco Severus mluvil, prováděl co popisoval, Harrymu se tep zrychlil snad automaticky. Snape se pro sebe pousmál.

„Dále musíme zprůchodnit dýchací cesty. To provedeme tak, že zakloníme pacientovi hlavu, případně se podíváme, zda v ústech nemá nějakou překážku, která by mu bránila se nadechnout," popisoval Severus a svými prsty přinutil Harryho hlavu zaklonit. Harryho oči ho přitom propalovaly.

„Pane Pottere, možná by nebylo od věci předstírat bezvědomí. Těžko oživovat člověka, co na vás upřeně zírá," zašeptal Snape a děvčata se zachichotala.

I Harry se tomu zasmál a raději zavřel oči. Užíval si ten dotek prstů na své hlavě.

„Pokud pacient nedýchá, ani mu netluče srdce, přistoupíme k nepřímé masáži srdce, případně k dýchání z úst do úst," řekl Severus a Harrymu se snad ještě víc zrychlil tep.

„Pokud bude zachraňovat tak u dospělích, postačí komprese hrudniku bez dýchání. Ve frekvenci sto stlačení za minutu. Po pár minutách je možné zařadit i umělé dýchaní ale komprese hrudníku bývá dostatečná."

„ Počkat ono už se neprovádí umělé dýchání?" podivil se Harry.

„Není nutné, ale mohl bych i tak předvést názornou ukázku," zablýsklo se Severusovi v očích a Harry zrudl. Severus nadále pokračoval ve výkladu.

„Nepřímou masáž srdce provádíme uprostřed hrudní kosti, na spojnici bradavek," zatímco Snape mluvil prstem přejel Harrymu po hrudi od jedné bradavce ke druhé. Samozřejmě reagovaly ihned ztvrdnutím. Harry měl co dělat, aby neztvrdnul i jinde. Snape ale pokračoval ve výkladu, jakoby se nic nestalo.

„Duležitá je i hloubka komprese hrudníku, zhruba pět, šest centimetrů. Doporučuji vám ale vyhledat k resucitaci pomoc dospělého. Aniž bych vás chtěl podceňovat, nemyslím, že byste byly schopné zvládnout zachránit dospělého člověka. Je to dost namáhavá činnost. Teď si to předvedeme. Nejprve opět zakloníme hlavu pacienta, poté prsty ucpeme nos. Druhou rukou otevřeme ústa a pak provedeme dva vdechy," vysvětloval Snape. Děvčata jej sledovala s pootevřenými ústy.

Severusovi prsty levé ruky stačil Harryho nosní dírky k sobě, pravou rukou zatlačil na bradu a donutil Harryho otevřít ústa a pak se nad mladíka naklonil. Jen zlehka, pro ukázku, foukl trochu vzduchu do Harryho úst a pak ještě jednou. V Harrym ten dotek vyvolal pálení, ale příjemné.

Snape se mezitím snažil uklidnit své bušící srdce, přitom specificky položil své ruce na Harryho hrudník. Mladík se zachvěl.

„Poté zahájíme nepřímou masáž. Přiložíme na hrudní kost ruce přes sebe s propletými prsty. Poté s nataženými pažemi začneme se stlačováním hrudníku. Ovšem teď to na panu Potterovi předvádět nebudu, neboť bych mu tím ublížil a za to by mi jistě nepoděkoval. Vyzkoušíme si to na této figuríně," vykouzlil Snape umělohmotné torzo těla, na kterém se učí studenti lékouzelnictví provádět resuscitaci.

„V resuscitaci pokračujeme, dokud se nezlepší stav pacienta. Musíme tedy průběžně kontrolovat tep," zakončil Snape.

„A to jako zachrání život?" zeptala se Susane pochybovačně.

„Pokud to budete provádět správně, tak ano," přikývl Snape.
Harry raději pomlčel o nutnosti dělat figuranta. Protože musel uznat, že si to parádně užil. Stejně jako profesor.

***

První pomoc se dnes pravděpodobně už provádí jinak, oni to každej rok snad mění 😉