Druhý den se to v táboře už od rána hemžilo dětmi všech věkových kategorií. Harrymu byl přidělený pátý oddíl dívek. A Chrisovi zas pátý oddíl chlapců. Dohodli se spolu, že v rámci ulehčení budou co nejvíce věcí pořádat společně. Jelikož těmto dětem bylo teprve deset, neměl by to být takový problém.

Chris s Harrym si odpoledne sedli nad velkým plánem táborových akcí, společně se svými oddíly. Dohodli se, co který den a v kolik hodin budou dělat. Kromě táborových dovedností také nezapomněli, že je léto a na obyčejné letní mudlovské radovánky.

Když se všechny děti zabydlely ve stanech, zavedli je jejich vedoucí od jídelny. Každé dítě dostalo svůj plechový hrneček s plechovým ešusem, který si museli opatřit jménem, aby se jim nepletly. Mladší děti mohli použít místo jména obrázky.
Harry si sedl k dlouhé lavici, kde seděli jeho svěřeňkyně. Jedna přes druhou brebentily a těšily se na nové zážitky. Harry se usmíval a rozhlížel po jídelně. Kývl na pozdrav kolegům a nakonec Albusovi, který se zrovna bavil s Chrisem. Starec na něj mávl rukou a Chris se na něj zářivě usmál. Což na starcově obličeji vyvolalo zamračení. Položil ruku na Chrisovo rameno a něco mu zašeptal do ucha. Mladší muž po něm vrhnul zamračený pohled a pak prudce vstal a odešel od nedojedeného oběda. Harry udiveně pozvedl obočí a nechápal, co to do Chrise vjelo. Pokrčil rameny a dál pohledem korzoval po jídelně, až narazil na jeden velmi temný pohled v rohu místnosti na konci lavice. Na okamžik zamrkal a ty černé oči, které jej ještě před chvílí propalovaly, se náhle dívaly jinam.

Hm, to se mi asi jenom zdálo.

Po výborném obědě, který jim tentokrát neobstarali skřítci, nýbrž kuchařka, si šli všichni odpočinout. Když Harry vcházel do svého stanu, cítil jak mu něčí pohled téměř propaluje díru do zad. Zprudka se otočil, ale viděl už jen, jak vlaje kus celty z vchodu do Snapeova stanu.

Tohle je vážně divné...

Snape zapadl do svého stanu.

Dost tohle musí přestat!

Zakazoval si Severus. Jenže sám tušil, že bude dost těžké odolat kradmým pohledům, když měl mít objekt svého zájmu každý den na očích.

***

Odpoledne vedoucí s pátými oddíly zasazovali bylinky a vyprávěli o jejich účincích. Chris zrovna rozdával semínka Aksovníku vonného.

„Takže kluci a děvčata, pamatujte si tahle bylina je velmi zvláštní až vyroste do určité výšky, začne produkovat zvláštní vůni, která připomíná vůni pečeného masa. Díky tomu se občas používá při vaření k dochucení jídel. Zajímavé na ní také je, že občas pro sebe něco pobrukuje a sem tam zakřičí," vyprávěl Chris.

„Páni," vydechly děti naráz a nechali si každý do rukou nasypat pár semínek, které potom zavrtaly do připravené zeminy. Všechny pak vypadaly pěkně špinavě.

Harry jejich práci sledoval s úsměvem. Když měly hotovo, ukázal na malé sazeničky v květináčích, které stály hned vedle něj.

„A tato rostlina, Sluněnka zlatá, je také velmi užitečná. Vysázíme ji kolem cest v táboře, protože v noci vyzařuje světlo a tak uvidí děti na cestu bez hůlky," vysvětloval Harry.

Sazeniček bylo opravdu hodně a všichni se při práci docela zapotili.
Harrymu bylo horko a tak si sundal tričko. Chris s úsměvem sledoval, když Harry vystavil slunci své osvalené tělo. A opravdu bylo na co koukat. Harry vyhledal jeho pohled a usmál se také.

Ani jeden si nevšiml dvou párů očí, které je z dálky pozorovaly. Jedny pomněnkově modré a druhé černé jako uhel. V obou byla zvláštní bolest.