Dneska bych se s vámi chtěla pobavit o sebepoškozování. Vždycky jsem zapomínala na tohle důležité téma. 

Chci vám jenom říct, že pokud si procházíte takovým špatným obdobím, nebo se dokonce sebepoškozujete nebo přemýšlíte nad sebevraždou. Nebudu vám tady říkat a obviňovat z toho, jaká je to píčovina. Přeci jenom, každý z nás si určitě prošel špatnými chvilkami. Já sem píšu, protože vám chci pomoct. Aspoň slovy. Byla jsem u toho, když si několik lidí z mého okolí procházeli aspoň jednou ze zmíněných věcí. 

Já si uvědomuju až moc dobře, že lidi nejsou nonstop šťastní a veselí, sebejistí, sebevědomí. Lidi kolem nás si mohou procházet různými situacemi, které si my třeba ani nedokážeme představit. Tenhle svět je totiž v něčem hrozně sobecký, a to je jak je často slepý. Můžeme každou chvíli jet vedle člověka s chronickou depresí, být ve třídě s dívkou, která má sklony k sebevraždě, stát v tramvaji vedle kluka, který si vůbec nevěří a přemýšlí nad tím, jak si každou chvílí strčí prsty do krku. Můžeme jednoduše na ulicích potkávat lidi, kteří jsou vyholení a vypadají prostě jinak a má to negativní dojem na tuhle společnost, a ve skutečnosti by ten člověk mohl být i člověk stokrát větší inteligence než máte ve třídě. Můžete urážet nějakou osobu za zády, ale ve skutečnosti by mohla být ta osoba naprosto báječná. A také se můžete celý svůj život bavit s jednou osobou a ke konci zjistit, že vůbec není tím, čím jste si ji představovali. Člověk, který vypadá jako nějaký "divný" bezdomovec může také být v každodenním životě být hrdina, záchranář a zachraňovat právě v nějaké chvíli život vaše člena rodiny. 

Je tady skupina lidí, kteří utíkají od bolesti a smutku tak, že si sami sobě ubližují. Utíkají od bolesti psychické k bolesti fyzické. Jsou tady lidé, kteří se řežou, aby utekly od svých problémů. V momentě kdy ta osoba do své pokožky zařízne nějaký ostrý předmět, zapomene na veškerou psychickou bolest, a její tělo se zaměří na bolest fyzickou, na krev, která pomalu ale jistě vytéká. A v nějakém zlomovém bodě na tomto aktu začnou být závislí. Nechci tady říkat, že se z nich stane depresivní troska, protože to není ani tak pravda, ale prostě chci tím říct, že se z nich stanou naprosto jiné osoby, kterým už je všechno jaksi jedno, ale zároveň jsou hrozně přecitlivělí. Už se jim v hlavě jaksi zafixuje to, že ať už se stane cokoliv, oni můžou udělat jednu hlubší ránu a bylo by po všem. 

Já vážně nevím, jaký je váš problém. Každý má problémy různé a bere je různě. Nechává se s tím strhnout taky různě. Každého sebere něco jiného. Já vám věřím, že ten váš může být hrozný, opravdu bolestivý, hnusný. Ale chci vám jen říct, že ať už je to jakýkoliv problém, tak to za to nestojí. Pravděpodobně to vidíte všude, ale chci vám říct, že na tomhle světě jsou vždycky hrozný problémy. Vždycky horší. Dokázala bych s jistotou najít aspoň 100 věcí, které jsou tu dobrých, které nestojí za to si ubližovat. Kupříkladu, žijete, bije vám srdce, je kolem vás dostatečně dýchatelný vzduch, existuje hudba, máte pravděpodobně všechno končetiny, funguje vám zrak a čich (jinak byste tohle asi nečetli), nemáte nějakou zákeřnou nemoc (pravděpodobně), chodí kolem vás lidi s úsměvem, a myslím si, že nejste 365 dní v roce v depresi, určitě byl den, kdy jste se usmáli. Vždyť podívejte se kolem sebe, najděte si ty věci, za které byste měli být rádi, že kolem sebe máte. 

Vezměte si, jaký to je respekt k bezdomovcům. Ty přežívají na ulicích za každého počasí a také potkávate většinu na ulicích, ne někde v rohu se žiletkou na zápěstí. Prosím, já vás prosím, abyste se nad tím zamysleli. Já vím, jak dokážou špatné myšlenky zatemnit mysl, vím to moc dobře. Ale prosím, nedělejte to. Aspoň kvůli mě, kvůli vaší mamince, která vás nosila 270 dní v břiše. Najděte tu odvahu a postavte se vlastní mysli, protože svět není tak temný, černý a negativní, jak se vždycky zdá. Negativita bude vždycky kolem každého člověka houf, každý se tomu postaví jinak, ale prosím, vím, že vy máte dostatek síly na to, být šťastný. Jizvy se nezahojí jako modřiny a ani to ničím nezamaskujete. Nevzdávejte se. My vás totiž potřebujeme. Potřebujeme každou osobu na této planetě. 

Původně to měla být část o sebepoškozování, smutku, depresi a sebevražedných myšlenkách, ale jak tak koukám, tak to budu muset rozdělit.