ugh, nesnáším podzim. Jediné, co vážně mám na podzimu ráda, je jak barevný jsou listy, ale pak to podělaná mlha zkazí. Nemám ráda zimu, když ještě před chvílí jsem si mohla vykračovat v tílku. Teď mám co dělat, abych došla na blízkou zastávku tramvaje, aniž by se ze mě stala ledová soška. 

Ale počasí není to, o čem bych chtěla mluvit. Jsou to ty stupidní výkyvy nálad, obzvlášť depresivní období, což mě na podzimu vážně štve nejvíc. Ať už se snažím být jakkoliv moc pozitivní, vždycky je to podzim, kdy moje pozitivita klesá na bod mrazu. 

Věci, kterými sama sebe normálně udržuju v dobré náladě se najednou obrátí a mě to připadá jenom jako důvod k pláči. Prostě na nic. Nechci si ani představovat normální lidi, kteří jsou depresivní 24 hodin denně v létě, jak to prožívají teď. 

Ale my všichni, společnou silou, přečkáme těch následujících 49 dnů, než podzim skončí a 52 dnů do Vánoc a já si počkám 53 dnů do svých narozenin. 

Budu se snažit přidávat, co nejvíce pozitivních částí, i abych zlepšila náladu sobě, i vám. 

Nenechte se stáhnout na dno, ať už čímkoliv. My to zvládneme.