Harry měl v tu chvíli nejspíš hodně otázek, já mu jej však svými polibky vykrádala z úst.

Nechtěla jsem se o tom bavit.

Co bych mu asi tak řekla?

Ani jsem pořádně nerozuměla onomu zkratu, který u mě proběhl. Spíš jsem mu ani porozumět nechtěla, protože by se to pro mě pak stalo v jistém smyslu docela nebezpečným.

Přes to všechno jsem si však v malém koutku mysli, svou rychlou změnu nálady logicky odvodila. Jednoduše mi bylo líto, že mě Harry tak nikdy líbat nebude. Teď mě sice líbal, ale jakoby nelíbal mě. Bylo to jen divadlo a to mě na tom možná v koutku duše štvalo. Takové myšlenky jsem si však rázně zakázala. Je to jen součást mojí práce a nic víc. Ovšem, velmi příjemná součást práce.

Všechen ten nepořádek, který se mi nyní odehrával v hlavě, jsem se snažila vložit do svých polibků. Ty byly nyní velmi naléhavé, chtivé a opět dravé, stejně jako před chvílí. Jelikož jsme se nacházeli několik metrů od okraje, neměla jsem se o co opřít a za okamžik jsem začínala ztrácet pevnou zem pod nohama.

I Harry zakolísal.

Aniž by rozpojil naše rty, jemně mě podebral pod zadkem a já mu obmotala nohy okolo pasu. Nevím, jestli to pro něj bylo příjemnější, ale pro mě určitě. Nenasytně jsem mu přejížděla prsty v mokrých vlasech a intenzivně obšťastňovala jeho ústa, stejně jako on ty má.

Tohle budou skvělé fotografie. Ještě lepší než ty předtím. Nyní u mě totiž naplno převzala iniciativu filmová Sam. Věděla jsem, co by asi tak udělala a tak jsem se ničeho nebála a šla do toho naplno.

Harryho uchopení mého těla však po chvíli začínalo ochabovat a já cítila, jak pomalu kloužu směrem dolů. Byla jsem okolo něj obmotaná tak, že jsem se dotýkala svým tělem jeho břicha, ale jakmile mě nevědomky pouštěl, má pánev sjížděla čím dál níž, až jsem najednou narazila do něčeho tvrdého…něčeho, co by na jeho těle za normálních okolností být nemělo.

Jak už u mě bývá zvykem, zpanikařila jsem.

Bohužel.

Nepřirozeně jsem ztuhla a vmžiku se Harryho pustila. Jako bonus jsem jeho tělo použila jako jistý druh odrážedla, abych se od něj dostala co nejdál.

Byla to přehnaně dětinská reakce, ale v tu chvíli jsem své chování téměř neovládala. Onen útvar na jeho těle, jež díkybohu skrývala vodní hladina, mě trochu vyděsil. Není to tak, že bych se s podobnou reakcí ještě nikdy nesetkala. Jen mě to překvapilo a ano…i trochu potěšilo.

Potřebovala jsem alespoň na pár sekund zmizet, abych tohle zpracovala. Potopila jsem se a přála si, abych měla žábra a nikdy tak nemohla své bezpečné útočiště opustit.

Vzduchu jsem však měla skutečně minimum, jelikož jsem byla ještě stále pořádně zadýchaná z naší intimní chvilky.

Pomalu jsem se tedy vrátila zpět do světa lidí.

Harry se ještě nestihl z toho, co se stalo vzpamatovat.

„Já…promiň.“ zamumlala jsem s rudnoucími tvářemi.

Mlčel, ale řekla bych, že byl v tu chvíli červenější než já.

„Ne… Sam. Já se omlouvám. Ale…tohle prostě nemůžu ovládat. Ještě k tomu, když jsi byla tak…“ mumlal páté přes deváté a očividně se snažil uklidnit.

„My jsme zoufalci.“ uchechtla jsem se a dodala „Teda spíš já. Vidíš to? Vždycky začnu panikařit. Jsem ráda, že jsem ti ho neukopla.“ zamumlala jsem s cukajícími koutky.

„I tak si se mi ale pořádně odrazila od boku.“ uchechtl se a tvář se mu lehce zkřivila bolestí.

„Promiň, Harry. Já jsem se jenom…lekla.“ zašeptala jsem.

„Je to jen mnou, ale čím více se snažíme, tím víc se nám nedaří?“ ptal se s cukajícími se koutky.

„Taky mi to tak připadá. Možná bychom to prostě měli nechat plynout. Myslím, že už všichni ti novináři mají tak třetí paměťovku. Trochu bychom mohli zvolnit, omezit to jen na dotyky, úsměvy a tak podobně.“ navrhla jsem opatrně.

„Taky si myslím. Teda… ne že by se mi to nelíbilo, ale způsobuješ mi věci, které bych jen nerad ukazoval, tady před lidmi.“ zamumlal a letmo se zahleděl do vody pod sebou. Došlo mi, že asi nebude zkoumat její barvu, nýbrž něco na svém těle, co podle všeho stále nechtělo zmizet.

„Trochu jsme se nechali unést.“ uchechtla jsem se a dodala „Už vidím ty titulky. Harry Styles málem oplodnil svou přítelkyni u hotelového bazénu. Můžeme čekat mořskou pannu či mořského poníka?“

„Sam. Přestaň.“ rozesmál se Harry a bolestivě se držel za břicho.

Tak vtipné mi to zase nepřipadalo, ale šlo vidět, že se pokouší odvézt téma hodně daleko od toho, co se právě stalo.

Po chvíli jsem se však musela začít smát společně s ním, naše situace byla prostě absurdní. Byla jsem ráda, jak jsme se oba snažili zamést pod koberec mou reakci na aktivaci Harryho nádobíčka.

„Myslím, že je nejvyšší čas vyrazit z vody.“ řekla jsem po chvíli.

„Ehm…já bych tady ještě zůstal.“ zamumlal Harry s pohledem, pořád mám pod vodou tábořiště.

„Aha. Dobře, tak zůstaneme. Co takhle si zaplavat? Přijdeš na jiné myšlenky.“ navrhla jsem mu, zadržujíce smích.

 „Jo. To zní jako dobrý nápad.“ zamumlal.

Začali jsme tedy plavat skrz bazén a pořád si o něčem povídali.

Doufala jsem, že Harryho kanárkový stan co nejdříve opadne, už jsem se totiž chtěla natáhnout na lehátko a vyhřívat se na sluníčku.

Řekla bych, že vodních radovánek jsme měli pro jeden den až až.

„A co takhle mrtvá koťátka?“ vyhrkla jsem najednou.

Harry přestal plavat a obdařil mě tím nejvíc nechápavým pohledem, který jsem u něj kdy viděla.

„Mrtvá koťátka nebo štěňátka. To bývá ve filmech. Vždycky, když se klukovi stane tahle…ehm…nehoda tak si pořád říká, že vidí mrtvé štěňátka a různé roztomilé zvířata.“ řekla jsem mu.

„Aha.“ odpověděl mi a na chvíli se zamyslel.

„Ne. Nepomáhá to. Rozhodně to nepomáhá.“ řekl nakonec.

„Na každého asi působí něco jiného.“ pokrčila jsem rameny.

„Asi jo. Neboj, za chvíli to bude v pohodě.“ sliboval mi.

„Měla bych si vést nějaký deník. Tolik trapasů a zážitků si totiž nemám šanci zapamatovat. Tohle budou skvělé příběhy pro vnoučata.“ vtipkovala jsem, zatímco jsme pokračovali v brázdění bazénu.

Harry se jen ušklíbl, ale nic neříkal. Nejspíše se snažil, aby se co nejrychleji mentálním způsobem zbavil svého špičatého problému.

„Harry! Harry! Můžeš se nám prosím podepsat?!“ ozvalo se od strany, kde jsme zrovna proplouvali. Většina fanoušků stála okolo bazénu a jen nás pozorovali. Tohle bylo poprvé, co na nás promluvili. Očividně už je naše bezduché brázdění přestalo bavit.

Ani jsem se jim nedivila.

Já jsem z toho taky nebyla, kdo ví jak odvařená.

„To je dobrý nápad, ne? Přijdeš na jiné myšlenky a já si zase procvičím svou roli.“ pokrčila jsem rameny a společně jsme se vydali k okraji.

Periferním viděním jsem zaznamenala, jak se k nám přesouvají naši bodyguardi.

Z pár fanynek, které na téhle straně byly, se nakonec vyklubala snad třicetičlenná skupinka.

„Třeba to zabere.“ usmál se na mě Harry.

Nyní je od nás dělili bodyguardi.

„Bude to v pohodě, Paule. Pouštějte je sem po třech.“ řekl mu Harry a nonšalantně položil obě ruce na kachličky, aby se mohl podepisovat.

Se slabým úsměvem jsem postávala po jeho boku a sledovala jej. Při přímém setkání s fanoušky jsem Harryho ještě moc neviděla a tak jsem nyní jen kulila oči.

Ten kluk to měl prostě v krvi.

Možná to bylo o zvyku, ale choval se k nim naprosto ukázkově. Byl galantní, roztomilý, prostě Harry. Každé fanynky se zeptal, jak se jmenuje, jak se má a místo objetí rozdával pusy na tvář, aby tak měli nějakou památku.

Nepřekvapilo mě, že většina dívek mě zdáli pozoruje naštvanými pohledy. Ani jsem se jim nedivila vzhledem k té enormní výměně slin, kterou jsem tu s Harrym před pár minutami pozorovala.

Jakmile k nám přišli, středem vesmíru se pro ně stal Harry a mě ignorovali. Byla jsem však ráda.

Bohužel mi přišlo, že jsme tímhle meetingem jen přilili olej do ohně. Většina dívek, byla totiž asi v mém věku a všechny měly plavky.

Zajímalo by mě, jak se Harrymu pod vodou daří.

Topila jsem se ve svých, v tu chvíli lehce nemravných myšlenkách, když v tom mě vyrušil chraplavý hlas.

„Sam? Sam?“ Harry mi rukou mával před obličejem a s cukajícími koutky mě pozoroval.

„Co? Co se děje?“ musela jsem vypadat neskutečně zmateně.

„Jsi v pohodě?“ ptal se mě s jiskřičkami v očích a letmo se dotkl mojí tváře.

„Jo. Já jen…jen jsem se zamyslela.“ usmála jsem se na něj a konečně začala věnovat pozornost okolí.

Zjistila jsem, že se u nás nacházejí tentokrát jen dvě dívky. Klečely a vyčkávavými pohledy mě pozorovaly.

„Tys nevnímala ani slovo z naší konverzace, že?“ tipl si kudrnáč a já jen kývla.

„Promiňte, jen jsem se trochu zamyslela.“ omluvila jsem se dívkám.

„Zajímalo by mě, nad čím jsi přemýšlela.“ jemně mě přitom polechtal na boku.

„Hej!“ vyjekla jsem a s citem mu šplíchla trochu vody do obličeje.

Harry se však zakuckal.

„Zase taková tsunami to nebyla, ty citlivko.“ zažvatlala jsem na něj.

Dívky se zachichotaly a já se na ně konečně pořádně podívala.

„A o čem, že jste se to bavili?“ ptala jsem se Harryho.

„Holky by se s námi rády vyfotily a chtěly by tě poprosit o podpis.“ přetlumočil mi jejich předešlý rozhovor.

„Já nevím, jestli je to dobrý nápad. Pak si bude polovina fandomu myslet, že jsem s tebou jen kvůli slávě.“ zamumlala jsem s obavami a upřela na Harryho nervózní pohled.

„My víme, že to tak není, Sam. A ti, co si tohle myslí, jsou jen žárliví. Moc vám to spolu sluší. Jen bychom chtěly mít památku na den, kdy jsme potkaly ten nejroztomilejší pár na světě.“ řekla jedna a slabě se na mě usmála.

„Děkujeme. Moc to pro nás znamená.“ usmála jsem se na ně a nakonec povolila „Když vám to udělá radost, tak proč ne.“ mrkla jsem na ně a jala se do podepisování.

Jen co jsem však držela fix nad obyčejným papírem, který zdobil už Harryho umělecký podpis, ztuhla jsem. Absolutně jsem nevěděla, co tam mám napsat.

Zoufalým pohledem jsem se podívala na kudrnáče po mém boku, který mě s cukajícími se koutky pozoroval.

„Obvykle se tam píše jméno, Sam. Tvoje jméno.“ poradil mi a dívky se uchechtly.

„Díky, zlato.“ mrkla jsem na něj s ironickým úsměvem a načmárala na dva papíry své jméno.

Ke každému podpisu jsem ještě přidala malé srdíčko a vše vrátila zpět děvčatům.

„Mockrát děkujeme. Je to pro nás úžasné vás oba potkat. Chceme, abys věděla, že tě obdivujeme Sam. My bychom se na tvém místě už z toho všeho dávno zhroutily. Jsi úplně jiná, než jak ostatní tvrdí. A to, co jsi udělala pro tu Kate, je něco úžasného.“ řekly mi s rozzářenými obličeji a mě se při těchto libých slovech vtlačily slzy do očí, když jsem si vzpomněla na Kate a její pohnutý život.

„To bylo to nejmenší, co jsem pro ni mohla udělat.“ zamumlala jsem se slabým úsměvem.

„Každopádně, to bylo to úžasné. Mohli bychom udělat selfie, prosím?“ zajímaly se.

„Samozřejmě.“ usmál se na ně Harry.

Obě holky si tedy sedly před nás a my se pokoušeli co nejvíce vyvýšit, abychom tam měli s Harry hlavy. Ono, fotit ze z bazénu není jen tak.

Harry už to po těch desítkách fotografií, které dnes rozdal, samozřejmě věděl.

Udělali jsme několik povedených obrázků, dívky nám poděkovaly a odešly.

Jak se ukázalo, byly poslední, tudíž jsme všem naposledy zamávali, poděkovali bodyguardům a začali plavat na druhou stranu směrem k našim lehátkům.

„Tak co?“ ptala jsem se Harryho zvědavě.

„Už jsem v pohodě.“ mrkl na mě a dodal „Ale musím říct, že ty holky v těch plavkách, mému stavu moc nepomáhaly.“

„Přesně to jsem si myslela.“ uchechtla jsem se.

„Alespoň jsme zabili dvě mouchy jednou ranou. Ty ses zbavil svého ehm…problému a ještě jsi udělal radost fanouškům.“

„To není žádný problém, Sam. Je to velice velice důležitá reakce mého těla a i když občas přijde ve vcelku nevhodnou chvíli, můžu být rád, že mé tělo funguje tak jak má.“ poučoval mě.

„Když už jsme u těch tělesných funkcí… myslím, že už bychom konečně mohli vylézt z té vody. Potřebovala bych si odskočit.“ zamumlala jsem s planoucím obličejem.

„Přešpuntování, chápu.“ uculil se na mě Harry.

Zaškaredila jsem se na něj a do obličeje mu stříkla vodu, poté jsem začala pomalu vylézat z bazénu. Harry mi byl samozřejmě okamžitě v patách.

Vydala jsem se k našim místům a cítila jak se do mého těla kromě všudypřítomných pohledů a hledáčků fotoaparátů, začínají obouvat sluneční paprsky.

Harry, kráčející těsně za mnou mě najednou polechtal na bocích. Zakroutila jsem se jako žížala a z úst mi uniklo hlasité vyjeknutí.

Cvakání fotoaparátů a vzrušený šepot všech okolo ještě vzrostl.

Hra pokračuje.

Jen jsem se však na kudrnáče usmála a propletla si své prsty s jeho.

Společně, ruku v ruce jsme se dostali k našim věcem.

„Vezmi si, co potřebuješ. Já jdu s bodyguardy domluvit ten záchod.“ usmál se a opatrně mě pustil.

Zamířila jsem tedy ke stolečku, kde jsem měla svou tašku. Nasadila jsem si brýle a rozhodla se, že si onu taštičku vezmu celou.

Jelikož jsem byla mokrá, nemělo cenu se oblékat a tak jsem tam jen tak postávala a čekala na Harryho.

Ten ke mně za chvíli přišel i s pěti bodyguardy.

V ruce držel obrovský bílý ručník s logem hotelu, který mi ihned podal. S vděkem jsem jej přijala a obmotala jej okolo svého, vodou zmáčeného těla.

„Kluci tě vezmou na toalety. Jsou pár metrů odtud, takže nemusíš až na pokoj.“ mrkl na mě Harry a dodal „Já tady počkám a budu ti zahřívat místo. Dala by sis něco k pití?“

„Jahodový džus bude stačit, děkuju.“ usmála jsem se na něj a přehodila si přes rameno svou tašku, která se slabým plesknutím dopadla na ručník obepínající mé tělo.

„Proč si bereš na záchod tašku, Sam?“ dělal Harry nechápavého a očividně se opravdu bavil.

„Protože mám strach, že bys mě okradl, zatímco bych byla pryč, Harry.“ vyplázla jsem na něj jazyk a pomalu se i s bodyguardy vydala ke zmíněným toaletám.

∞∞∞

„To bylo nějaké rychlé.“ divil se kudrnáč, jakmile jsem se znovu ocitla vedle něj.
Pohodlně ležel roztažený na našem lehátku, s brýlemi na očích a kdyby nepromluvil, myslela bych si, že spí.

„Mám praxi.“ pokrčila jsem rameny a sundala si ručník.

Vydala jsem se ke druhému lehátku, abych si jej přisunula k tomu Harryho. Jeho následující slova mě však zarazila.

„Pojď sem, Sam. Podělíme se o jedno.“ usmíval se na mě rozpustile.

„Tak dobře.“ zamumlala jsem a opatrně zamířila k němu.

Harry lehátko naštěloval tak, aby byl v polosedě a mezi svýma nohama vytvořil dostatečně velký prostor pro mé tělo. Po chvíli váhání jsem si tedy sedla před něj a pohodlně se natáhla. Ležela jsem tak na matraci jménem Harry a bylo mi úžasně. Pro něj to asi zrovna dvakrát pohodlné nebylo, ale nic nenamítal. Jemně mi obmotal ruce okolo břicha a já na ně položila ty své.

„Vůbec se neopálíš.“ řekla jsem po chvíli ticha, jakmile mi to došlo.

„Mně to nevadí. Hlavně že se opálíš ty.“ mumlal tiše.

Spokojeně jsem zavřela oči a užívala si jemné laskání mé kůže, jež mi sluneční paprsky způsobovaly. Bylo to více než příjemné a já po chvíli cítila, jak se mi začínají klížit víčka.

„Ještě nespi, Sam.“ zašeptal mi Harry do ucha, jelikož mu asi došlo, že se od něj začínám vzdalovat.

Rychle jsem se pokusila probrat.
Máme tady pořád dost práce.

„To slunce je tak příjemné.“ řekla jsem mu a na tváři se mi začínal rýsovat potěšený úsměv.

„Já vím.“ uchechtl se.

„Vaše koktejly, pane.“ ozvalo se kousek od nás chlapeckým hlasem.

Stál tam číšník a na tácu, jež držel, bylo několik věcí.

„Děkuju, můžete to položit na ten stolek.“ usmál se na něj Harry.

„Byl tady, když jsi šla na záchod. Proto jsem se ptal, co chceš na pití. Věděl jsem, že přijde.“ vysvětloval mi.

„Říkala jsem, že mi bude stačit jahodový džus, Harry.“ řekla jsem mu rádoby káravě a vyjukaným pohledem pozorovala skvěle vypadající jahodový koktejl, který číšník přinesl.

Harry si objednal pomerančový. K tomu nám ještě donesli misky s oříšky a tubu opalovacího krému.

„Na zdraví.“ usmál se na mě Harry a oba jsme si přiťukli.

Koktejly byly vynikající a skvěle nás osvěžily.

„A teď se jdeme namazat.“ zamumlal vesele Harry a vstal, aby mohl donést opalovací krém.

„První ty.“ řekl mi slabě a opět se za mě posadil.

Téměř suché vlasy jsem si držela rukou a s přivřenýma očima si od něj nechala nanášet opalovací krém na záda. Harryho ruce systematicky postupovali zespodu směrem vzhůru po mých bedrech a on si dával skutečně záležet, aby mi krém pořádně vmasíroval do kůže.

„Je to dobré, co?“ ozval se po chvíli potěšeně.

Jen jsem slastně zamrčela a užívala si tuto malou masáž.

„Myslím, že teď jsem na řadě já.“ řekl po několika minutách.

„Tak dobře.“ povzdechla jsem si a vrátila se z mého šťastného místečka v oblacích zpět na zem.

Vyměnili jsme si místa a tentokrát já masírovala a natírala jeho záda.

„Posiluješ?“ zeptala jsem se po chvíli, když jsem narážela na samé svaly.

Nebyl to žádný kulturista, přesto však šlo znát, že se svým tělem něco dělá.

„Musíme. Je to docela fyzicky náročná práce a navíc…potřebujeme vypadat dobře.“ uchechtl se.

„Tak to se vám daří na výbornou, pane Stylesi.“ složila jsem mu kompliment, zatímco jsem se propracovávala jeho svalstvem.

„Děkuji, za poklonu.“ zamumlal tiše a i on si nejspíše užíval mou masáž.

Nechtěla jsem jej rušit, ale prostě jsem si nemohla pomoct.

„Proč nemáš na zádech žádná tetování?“ ptala jsem se jej zvědavě.

Chvíli trvalo, než mi Harry odpověděl.

„Ani nevím. Možná proto, že bych je nemohl pořádně vidět? Nevím. Ještě mě nenapadlo nechat si tetovat i záda. Možná až nebudu mít místo na hrudi a rukou.“ zamumlal a v hlase jsem mu jasně cítila slabý úsměv.

„Je to ale zajímavé. Celou přední část těla máš zbrázděnou inkoustem a záda máš naprosto bez poskvrnky. Líbí se mi to.“ přiznala jsem tiše a dále pokračovala v masírování.

„Vlastně jsem přemýšlel nad velkými andělskými křídly na záda.“ řekl po chvíli, ale poznala jsem, že si ze mě jen utahuje. Přesto jsem se však v jeho hře rozhodla pokračovat.

„Vážně, Harry?! Křídla má skoro každý. Myslím, že kluk, který si nechá vytetovat lidské srdce má na víc, než nějaká křídla.“ slabě jsem se uchechtla a komentovala tak jeden z jeho obrázků.

„Asi máš pravdu. Jen jsem žertoval.“ dodal zamyšleně.

„Teď už bychom se ale opravdu mohli jít opalovat. Alespoň na půl hodiny.“ řekla jsem, jakmile jsem jej domasírovala.

„Taky bych řekl. Na tom jednom lehátku bychom se moc neopálili. Donesu ještě druhé a ty si zatím namaž zbytek těla.“ instruoval mě a poodešel.

Pořádně jsem se tedy napatlala opalovacím krémem a s úsměvem čekala na Harryho.

Podařilo se mu vedle našeho lehátka dostrkat ještě jedno a srazil je k sobě, jak nejvíce to šlo.

Tohle bude muset novinářům stačit. Navíc, kdybychom se mačkali jen na jednom, mohlo by jim to připadat divné. Mohli by si myslet, že pro ně pózujeme, což vlastně celou dobu děláme a oni o tom nemají ani páru.

„Pojď sem.“ řekla jsem Harrymu a vymáčkla si do dlaně pořádnou vrstvu opalovacího krému.

Postavil se kousek ode mě a já jej začala opatrně natírat. Přejížděla jsem dlaněmi po jeho hrudi a zkoumala černé kontury jeho tetování. Poté jsem své ruce s jemností přesunula na jeho obličej a pořádně mu krém rozetřela i tam. Nohy si musel natřít sám, jelikož to jsem razantně odmítla.

Oba jsme se pohodlně uvelebili na našich lehátkách a vystavovali svá těla slunečním paprskům a fotoaparátům. Leželi jsme kousek od sebe a drželi se za ruce, abychom i tak pořád zůstávali v kontaktu.

„Tady je tak dobře.“ pochvalovala jsem si.

„Člověk ani nevnímá ty fanoušky, paparazzi a bodyguardy, co?“ uchechtl se Harry a měl pravdu.

V tuto chvíli mi byli lidé okolo nás ukradení. Samozřejmě, že jsme pro ně pořád hráli divadlo, ale bylo to jen naše tiché obecenstvo a já jim moc pozornosti nevěnovala.

„Nebude vadit, když si na chvilku zdřímnu?“ zamumlala jsem unaveně a podívala se na Harryho.

Jeho úsměv se roztáhl od ucha k uchu.

„Nebude. Klidně si schrupni, myslím, že to taky už dlouho neudržím. Nespali jsme zrovna nejdéle a to slunce je lepší než prášky.“ řekl Harry.

Nic jsem mu na to neodpověděla. Stále jsem jemně svírala jeho ruku a nechala svá víčka konečně klesnout. Brýle mi poskytovaly dokonalou ochranu před paprsky, a když se nyní mé osobní opony zatáhly, cítila jsem se úžasně.

Netrvalo to dlouho a já byla vtažena do světa snů, stále držíc Harryho ruku ve svém.

Za celý čas, co jsme na cestách, se mi zrovna dobře nespí. Pokaždé nám někdo vtrhne do hotelového pokoje a vzbudí nás anebo prostě musíme někam jít. Proto jsem myslela, že alespoň u bazénu se mi dostane chvilky odpočinku.

Hluboce jsem se však mýlila.

Nevím, jak dlouhá doba od mého propadu do říše snů to byla, ale rozhodně se můžeme bavit o několika minutách.

Byla jsem nevrlá, jakmile jsem ucítila cizí ruku třesoucí mým ramenem.

„Vstávej, Sam.“ říkal Harryho tichý hlas a zněl nezvykle naléhavě.

Právě jeho tón mě přinutil otevřít oči a posadit se.

„Co se děje?“ ptala jsem se rozespale a sundala si brýle, abych na něj pořádně viděla.

I on ty své držel v ruce. V té druhé měl mé oblečení a přes rameno mu visela má taška.

„Co se stalo?“ zopakovala jsem svou otázku.

„Musíme jít rychle nahoru. Modest je na Skypu a prý to nevypadá dobře.“ řekl mi rychle a pomáhal mi na nohy.

Udělalo se mi nevolno.

„Snaž se usmívat a dělat, že se nic nestalo, ano?“ prosil mě Harry a nasadil široký úsměv.

Jen jsem kývla, rychle jsem si nasadila brýle a s vypětím všech sil vyloudila na své tváři úsměv. Nebyl tak dokonalý jako ten Harryho, ale musel jim stačit.

„Jdeme.“ řekl Paul a všichni jsme se vydali zpět do hotelu.
Harry mě rychle chytil okolo pasu, přičemž stále nesl mé věci.

Byla jsem pořád v polospánku a tak jsem jen pomalu kráčela po jeho boku, držela se jej a v duchu se pokoušela připravit na to, co asi tak bude za několik málo okamžiků následovat.

Rozhodně to ale nebude nic příjemného.