.41.

,,C-co? Z ničeho. Z nikoho. Co Tě to napadlo?" Zasměju se a snažím se skrýt viditelný strach. ,,Kim, nelži mi." ,,Já? Lhát? Nikdyyy." ,,Jasně," zasměje se a rozcuchá mi vlasy."

Nevim jestli jsem byla ráda nebo nerada, že to nechal být. Potřebovala jsem se svěřit, jenže já nechtěla do děcáku. Byla to moje noční můra...

Jep, dneska spíš "trochu" kratší a i celkem na nic díl :D
Hlasy a komenty potěší ^^

~TetaAnonymka

Bạn đang đọc truyện trên: AzTruyen.Top