.37.

Povídali jsme si hodiny a já byla konečně zase šťastná. S Dominikem jsem se cítila v bezpečí a bylo mi s nim dobře.

,,Na jakou školu vlastně chodíš?" ,,Ne na stejnou jako Ty..." ,,Oh..."

Ale dobře jsem věděla, že všechno hezké skončí. Já se budu muset vrátit do školy a zase prožívat to peklo, zatim co si Dominik bude spokojeně žít...

,,Ale to přeci nevadí," usmál se. ,,scházet se můžeme i tak." Pousmála jsem se a přikývla.

Už dávno jsem zjistila, že žádné "Žili šťastně až do smrti" neexistuje. Taky nebudu žít šťastně...

Hello :D Soooo. Další kopitola :D A děkuju za 120 sledujících ♡_♡ Btw. Chystají se dvě nové knížky. Jep, nějak jsem se rozjela :D
Hlasy a komenty potěší ^^

~Čaute

Bạn đang đọc truyện trên: AzTruyen.Top