.33.
,,Kdo vůbec jsi?" Usrkla jsem si z kakaa. ,,Dominik," usmál se na mě roztomilý bruneťák. ,,Od kud znáš otce?"
Měla jsem snad milion otázek čekajíc na odpověď.
,,Dlouhý příběh." ,,Já mám času dost." Ušklíbl se a napil se svého kakaa. ,,Spíš mi ty řekni důvod toho, že si ubližuješ." ,,Dlouhý příběh." ,,Já mám času dost." ,,Neplýtvej Tvým drahým časem na mě. Můžeš klidně odejít," smutně jsem sklopila hlavu.
Vlastně jsem nechtěla aby odešel. Potřebovala jsem někoho...
,,Kdybych chtěl odejít, už tu dávno nejsem," sedl si vedle mě na gauč. ,,tak? Řekneš mi to už?" Nevěřícně jsem zakroutila hlavou. ,,Ty nedáš pokoj, co?" ,,Chytrá." Povzdychla jsem si a všechno mu řekla. Všechno, kromě toho, co mi dělá otec...
Nechtěla jsem ze sebe dělat chudinku, ale on by pokoj vážně nedal...
Ono to mělo dopadnou ÚPLNĚ jinak. Ale myslim, že takhle by to bavilo víc vás i mě :D Krásná písnička :3
~Čaute
Bạn đang đọc truyện trên: AzTruyen.Top