Utekla jsem od něj. Prostě utekla. Že nemohu utéct před životem? To se ještě uvidí můj drahý...

Prosim...ať už je konec. Já už tohle nechci, nechci se trápit. Nechci cítit tu bolest...Nechci cítit nic.

Byl jsi jediný člověk, kvůli kterému jsem žila. Jediný důvod proč bych měla žít. Teď už jsi důvod, proč bych měla umřít. Další z těch kteří mi ublížili a další z těch, kvůli kterým umřu, protože už toho mám dost. Nemohu pokračovat. Věřila jsem jen jednomu člověku. Jen Tobě. Ty jsi mi ublížil jak psychicky tak i fyzicky...Proč jsi to udělal? Proč jsi mi tolik ublížil?
Už nejsi moje láska a já už nejem Tvoje zlato. A nejspíš už ani nebudu.
Chci abyste věděli, že za to můžete vy. Jedině vy. Chci abyste se trápili tak jako já. Vy všichni. Abyste cítili tu samou bolest jako já, když mi ve škole podkopáváte nohy. Když o mně rozšiřujete, že jsem děvka. Když se ke mně chovate jako k psovi. Když mě bijete...Když mě bije otec. Nedokážete si představit tu bolest. Tu bolest já už cítit nechci. A ani nebudu. Uz nikdy...

~Kdo říká že se nedá utéct bolesti? Dá :))

~Čaute