Usmála jsem se na něj. ,,Áno, to je ten krásný úsměv." Zasmála jsem se. Zadíval se mi do očí a usmíval se na mě. ,,Dneska udělám něco, co jsem chtěl už dlouho." ,,A co?" Furt jsem se usmívala. Pak mi dal ruce na boky a políbil mě. Spolupracovala jsem s nim.

Můj první a i nejlepší polibek. Možná i poslední?

Oddálil jsme se. ,,Cole..." ,,Ne...uh. Promiň, ale já...neměl jsem to dělat."

Problém nebyl v tom, že jsi mě políbil zlato,

Sklopila jsem pohled. ,,Jak myslíš..."

Problém byl v tom, že Ty sis nepřiznal, že jsi to chtěl udělat a byl jsi rád že jsi to udělal.

,,Už pojď spát." Řekl po pěti minutovém trapném tichu. Přikývla jsem.

Kdyby sis to přiznal, dopadlo by to snad jinak? Možná...

Přemýšlela jsem. Nejsem zrovna v nejlepším stavu, takže nečekejte happy end

~Čaute