Seph šel podle Arelwariných instrukcí. Vyrazili jsme ale až okolo o páté večer protože Korin prý není daleko a budeme potřebovat tmu.
Když se již smrákalo dorazili jsme k nějaké mýtině. Bylo na ní spousta stanů. Plížil jsme se kolem stanů ale nic se ani nehnulo.

,,Jdu se podívat napřed zůstaňte tu."

Řekl Seph a vyrazil.
Ale po chvíli se ozvalo zakřičení. Bez váhání jsme přiběhli ale nebylo tam nic než trocha krve na zemi.
Chytila jsem Soul za ruku a přitáhla ji k sobě.
Chvíli se nic nedělo ale čím déle jsme tam stáli nad krví tím vím k nam blížilo vrčení.

Semkl se okolo kruh psů.
Jejich hlasitější vrčení znělo zlověstně. Ale jako mávnutím proutku se všichni posadili s vyplazenými jazyky a koukali na nás docela přátelsky.
Pár psů ustoupilo a vytvořilo tak průchod.
První se vydal Shin.
Ti čokli proti němu vyrazili a hryzli ho do ruky. Ne moc hluboko ale krev z toho tekla.

Okolí se zase vytvořil kruh psů. Začali klapat zuby a my šli nuceně dopředu.
Dostrkali nás až k sloupu u kterého byl přivázaný megalitický vlk. Oči žlutě plánoucí na černém kožiše který měl u očí, na čenichu a tlapách. Šedivá srst se mu táhla po hřbetě a jinak měl slámově žlutý kožich, v něm měl zapletená peříčka a okolo krku náhrdelník ze zubů. Všude okolo poletovali vrány.

,,Nový uchazeči o místo mého poddaného? Provedeme to dnes večer."
Řekl chraplavým hlasem starce.
Ti ostatní nás odvedli do dřevěné budovy a za námi klapal závora.
Naše oči si přivikli malému světlu a my rozpoznali obrysy okolo nás.
Byly to lidé, psi.
Ohlédli se na nás a na zeď načárali další tři čáry pod písmeno Č, pod ním jich byla už horda. Pod P jich bylo požehnaně hodně a pod V o něco míň.
Posadili jsme se a potichu se rozhlíželi okolo.
Než promluvila malá hočička.

,,Vy...Kdo jste?"
Její hlas zněl ochraptěle jako by ho už dlouho nepoužívala.

,,Co tu všichni děláte?"

Odpověděla jsem se otázkou nazpátek.

,,Chytili nás psi. Psy a podobně zotročí a lidi promění na psa jejich duše a taky zotročí."

Řeklo děvčátko potichounku.

,,Já jsem tu už měsíc. A mezitím mi odvedli maminku.
Už se nevrátila. Někdy ale vídám psa co mi jí připomíná."

Dodala.

,,Říkali že dneska něco provedou. Co?"

,,Ale ne! Odvedou další aby rozšířili svojí armádu. Pak zaútočí na Rudého krále."

,,A jak to víš?"

,,Zkoušeli mě změnit ale jde to až u jedinců starších deseti let. Ale prošla jsem zaškolením. Čekají až mi bude jedenáct a pak to zkusí znovu.
U těch co se přeměna nepovede a už jsou kompatibilní se dělá jídlo pro armádu. A jedenáct mi bylo před týdnem."

Trochu mě tohle místo začínalo děsit.
V rohu se pohnul bílý kožich.
Který se pohnul k nám.

,,Soul! Kokoro! Shine! Jsem rád že vás vidím, ale nejsem rád že jste tu."

,,Korine!"

Křikla Soul.

K mému překvapení se dveře otevřeli až po třech až čtyřech hodinách.

Odvedli všechny. Všech dvacet lidí. Čtyřicet osm psů a čtrnáct dalších. A náš čtyři s tou malou holkou.

Dovedli nás na prostranství kde se nás převzal šedivý vlk na zadních s milým výrazem v obličeji.

,,Drazí spolupsi. Teď psi a ostatní budou podrobeni oddanosti.
Vy lidé budete změněni ve psy.
Hodně štěstí. Jo a u koho se proměna nepovede se stane velice chutným obědem."
S tím nás přemístil zase k tomu obřímí vlkovy.
Chvíli na nás všechny koukal a pak ti psy donutili tu malou holku aby šla blíž.
Ten vlk jí dýchl do obličeje a ona spadla k zemi. Její tělo se zhroutilo do nechutné polohy a pak na ní začala rašit srst.
Až nakonec z ní vyšel divím dým, který se vrátil vlkovi do tlamy.
Její znetvořené tělo odnesli pryč a ten vlk udělal hromadnou proměnu. My byli docela vzadu tak se to k nám nedostalo, naštěstí.
Když se ze všech psů a ostních stali poslišní psi a z lidí se stali psi nebo jiní či hroudy nechutné osrstěné potvory, vystoupil Korin. Mě Soul Shina a dalšího psa od toho nějak ubránil.

,,Být tebou tak těhlech hloupostí nechám."

,,Ach. Můj milý synu. Tuhle armádu svolávám kvůli tomu abys mohl zasednout do čela naší země."

,,Nenazívej mě tvým synem. Jsi jen zrůda. Ani se nedivým že tě sem matka přikovala."

Ten vlk se jen uchechtl a udělal krok který byl dlouhý jako celý dosah řetězu. A..... dýchl.

Velký vlk

Omlouvám se za takovou mezeru. Ale psala jsem další díly a lehla do toho škola. Tak promiňte.