,,Rudý rytíři jak se vlastně jmenuješ?"

,,Jmenuji se.... Seph."

,,Aha. Zvláštní jméno."

Zeptal jsem se když jsme se prodíraly křovím.
Vedl nás neochvějně dopředu jakoby věděl kam jde.
Když jsme po hodině narazily na vodu chtěl se Seph napít ale voda mu ustupovala.

Soul se sklonila a vodu pohladila, nakláněla se k ní jako by ji znala.
Z vody se náhle stala postava ženy.

,,Aach! Soul moje maličká!"

Vykřikla a objala Soul.

,,Diano! Jak to jde doma?"

Zeptala se rozjařeně Soul.

,,Dobré. A co ty? A s kým to ti jsi? A kde je Korin?"

Soul se zasmála její podezíravosti.

,,Diano, Tohle je Shin a Kokoro. Duchové. A tohle je Seph. Hledáme Korina, někde se ztratil."

,,Aha. No s tím vám moc nepomohu. Ale Arere by mohla pomoct. Pokud bude mít dobrou náladu."

,,Kdo je Arere?"

,,Duch ohně. Náladová, protivná a nepříčetná, ale má skvělou informační síť.
Zapalte oheň a zkuste ji volat jménem."

Provedli jsme dle rozkazů té vodnice.
Rozdělat oheň nebyl problém, ale ať jsme do něj řvali sebevíc nic se nedělo.
Diana už zajela zpět do vody a Seph hartusil že ztrácíme čas.

,,ARERE!!!"

Řval jsem již po hodněkráté do plamínku.

,,Shine. Třeba to není její jméno."

Vykřikla nadšeně Koro.

,,Jasně. A teď teda co?"

,,Zkus vymýšlet jména spojená s ohněm ,třeba sopky ze třetí planety jménem Země. Nebo jména střední hvězdy."

,,Nic mě nenapadá. Vesuv, Vatra, Slunce, hvězda, Etna...
Ne netuším."

Z ohně se začalo kouřit mnohem víc než je zdrávo. Začal jiskřit roztékat se jako láva. Vypouštěl sirný pach a nakonec vybuchnul.
Místo toho tam seděla dívka s černým tělem které na končenitách zlatě zářilo. Vlasy vypadaly jako plameny a v černém obličeji jí seděli oči celé oranžovozlaté. Z ní samé stoupal dým.

Pohlédla na nás s hnusem vepsaným do obličeje.

,,Oč žádáte Smrti, Živote, Člověče a Kříženče?"

Slova se ujala Koro.

,,Chce najít bílého vlka- Myšlenku. Pomůžeš nám Ohni?"

,,Jmenuji Arelaware, vy mi však můžete říkat Arela."

Ve chvilce se z vody vynořila Diana.

,,Ach, kde jsou ty časy kdy jsme byli kamarádky? Ne Arere?"

Pronesla s hraným přátelstvím.

,,V mých vzpomýnkách jsi mrtvá!"

,,Myslíš jen v myšlenkách nebo myslíš i tu ohnivou kouli kterou jsi hodila do středu mého těla?"

,,Smutné že tě to nezabilo!"

,,Třeba bych tě mohla zabít já a bylo by po starostech!"

Řekla Dia vesele.

,,Ty víš že nesmíš, On by se objevil a to asi nechceš."

Řekla výsměšně Arela.

,,Pcha. Ty...."

Vstoupil jsem do rozhovoru těch dvou.

,,Co třeba kdyby jste....."

Neposlouchají. Byly hlučné jak něco. Zvýšil jsem hlas.

,,Laskavě se...."

A teď už mě naprosto naštvali.

,,ZAVŘETE ZOBÁKY A POSLOUCHEJTE!!! VY NÁNY BLBÝ, HÁDAVÝ!!!"

Strnuli a naštvaně na mě pohlédli.

,,Hledáme Korina tak nám pomožte. A přestaňte ječet jak pomynutý!"

,,Co se mezi vámi stalo že jste tak hadavé?"

Zeptala se Soul něžňounce.
Obě si povzdechly a začali své vyprávění.
Mluvili společně jedním hlasem.

,,Jak jistě víte Duch se zrodí máloldy z ničeho. Většinou jsou to duše zesnulích jež udělali něco výjmečného. Snad jediný Duch co je z ničeho je Nejvyšší Pán.

Už Jako lidé jsme byly naprosto odlišné a přesto stejné. A proto jsme byli kamarádky.
Ale jako již pubertální dívky jsme poznali chlapce. Krásný vysoký, delší černé vlasy mu spadaly až do ještě černějších očí. Ostatní dívky si ho moc nevšímaly protože navenek vypadal ne moc odlišně od ostatních.
Ale uvnitř byl milý, chápavý, radostný, hloubavý, všímavý....
No prostě ideální muž.
Jenže mohl patřit jen jedné a obě jsme se nehodlali vzdát.
Jmenoval se Ian. Já byla Helena a Arelaware Miranda.

Ian nám po našem vyznání oznámil že nehodlá nic uspěchat. A že nás má rád obě a ať mu dáme čas na rozmyšlenou.
Svolili jsme a on si vyžádal rok. Celý rok k tomu aby přemýšlel.
Celý ten rok jsme čekaly a měli čím dál větší vztek na tu druhou. Ale rok je dlouhý čas a našli jsme jiného chlapce. Tenhle se jmenoval Peter.
Byly jsme zase šťastné ale jedné noci přišel Ian.

Teď mluvila jen Diana.

,,Přišel ke mě a řekl že si vybral mě. Byla jsem šťastná jako nikdy. Jenže to samé řekl i Arere. Byla to už tehdy její přezdívka."

Teď mluvili zase společně.

,,Vylákal nás ven do lesů kde jdeme se obě setkali.
Pohádali jsme se ale pak se zeptal na Petera a pohádali jsem se i kvůli němu.
Což Iana naštvalo. Jeho oči vypadaly najednou nepřátelsky.
'To jméno už nikdy neříkejte!'
Oponovaly jsme.
'Ale Iane..'
Zarazil nás a řekl.
'Jsem Ramon! Temnota sama'
Byli jsme vyděšené.
Ia..Ramon se přiblížil a usmál se, ale už z něj nešla radost, ale temnota. Za jeden pouhý rok se změnil natolik že to byl někdo jiný s jeho tváří.
Pak vyřkl nějaká divná slova a že země vyrazili temné proudy.
Byly jsme v jejich ohnisku. A najednou zničehonic to ustalo.
Chtěli jsme s Arere utéct ruku v ruce ale zjistili jsme že jsou z nás stíny.
Byli z nás jen stíny našich duší.
Ramon se zasmál.
'Vítejte v mojí malé stínové rodince.'
Okolo nás se otevřelo sespočet očí které patřili kdysi živým bytostem.
'Ramone! Proč?'
Zlomyslně e zasmál a vyprávěl nám co se stalo ten rok co s námi nebyl.

'Když jsem odešel nevěděl jsem co dělat. Dvě nádherné dívky se ucházely zrovna o mě a byl jsem rozpolcen.
Potkal jsem však Ducha lesů. Byl až moc laskavý a nabídl mi že ze mě udělá ducha též. Souhlasil jsem a opravdu se tak stalo. Teď jsem duch temnoty, noci a stínů. Mohu z živých bytostí udělat své stíny. A tím my ten starej drak prokázal nehoráznou službu. Rozhodl jsem se vás mít obě. Ale musely jste se stát mými stíny.'

Naše bolest byla ohromná. A poprvé po dlouhé době jsem se já a Arere rozhodli držet spolu. Dostali jsme nehmotná těla která dokázal ovládat.

Našeho zoufalství si však všiml Velký Pán sestoupil v podobě zlatého světla. Potrestal Ramona za jeho nerozvážnost a chamtivost tak zle že se Ramon schovává ve stínech aby ho Pán nemohl vidět.
A nám dvoum nabídl jestli bychom nechtěly být Duchové.
Souhlasily jsme jelikož jsme byli zlomené a nehmotné.
Stali jsme se těmi které teď vidíte. Staly jsme se naprosto odlišnými Duchy ale navzájem si hodně potřebné.
Také nám dál nová jména.
Z Heleny jsem se stala Dianou jako je v Řecku bohyně lovu.
A z Mirandy se stala Arelaware.
Je to složení dvou slov Arere a láva. Vymyslel to sám Pán tak ta jména nosíme s hrdostí.

Ale jednou mě Arere chtěla vyhodit do vzduchu a tak začalo naše nepřátelství. A nemáme se rády nadále."

Domluvili byl to strhující příběh. Já ho mám s Koro asi trochu nudnější.
Bohužel se setmělo a nic jsme neviděli. Arela nám ale slíbila že nám pomůže ráno.
A před spaním nám řekla že Ramona zatím neviděly ale že se ho pořád bojí. Arela s tím moc problém nemá. Sama svítí a on je temnota. Ale Diana žije v Námanově lese jelikož se bojí tmy.

A tak skončil strhující příběh dvou přítelkyň které šli pro spatnou lásku až moc daleko.

Arelaware