Od poslední návštěvy uběhl téměř týden. Na pátek byli stanovené zkoušky OVCE a v sobotu se mělo jet domů.

Harry byl celý týden nervózní. S Hermionou a Ronem byli stále zahrabaní v knihách a do svých hlav se na poslední chvíli snažili nacpat, co se dalo. Bylo toho najednou nějak moc. Přece se tohle všechno nemohli naučit za týden?

Ron a Harry teď velmi litovali, že Hermionu neposlouchali, když je nabádala, ať se připravují průběžně.

"Takhle to dopadá, když na to celou dobu dlabete a čekáte, že vám z toho pomůžu já!" vyčítala Hermiona jim už asi po tisící.

" No jo pořád. Už toho nech a radši mi vysvětli ten blbej Goldpaldův zákon!" zavrčel Ron.

" Ach jo. Vždyť jo to jednoduché..." zakroutila hlavou Hermiona a začala Ronovi podrobně a téměř holými větami vysvětlovat princip zákona.

Harry se na chvíli zamyslel. Když tak probírali lektvary vzpomněl si na Snapea.

Co asi teď dělá?

Pocítil náhlou touhu jít za svým tajným milencem. Z jeho představ ho však vytrhla Hermiona.

" Harry, vnímáš mě??? Hele, já už nemám sílu mu něco vysvětlovat, zkus si to taky ty!" zacloumala s ním.

" No jo. Rone, když jsem to konečně pochopil i já, tak to musíš pochopit taky! Pojď sem vysvětlím ti to..." přisedl si blíž k Ronovi a opravdu jako malému dítěti vysvětloval to, co se Hermioně nepovedlo. Když Harry skončil chvíli se díval na kamaráda, jak se snaží vstřebat právě vyslovené informace. Pak se najednou jeho tvář rozjasnila a Ron vykřikl.

" Už to chápu, je to tak jednoduchý, proč jsem to nechápal dřív? Díky Harry!" řekl Ron a začal radostí skákat po společenské místnosti.

Ostatní na něho hleděli s pobaveným výrazem, ale pak se honem opět zabrali do učení. Ti tři nebyli jediní, kdo se učil na poslední chvíli. Kousek dál seděl Nevill s velice zoufalým výrazem ve tváři.

Ron na něho chvíli zíral a pak se naklonil ke kamarádům, aby jim něco pošeptal tak, aby ho Nevill neslyšel.

" Jestli to zítra udělá i on, tak to potom musí zvládnout každý,"

" Rone, ty jsi hrozný! On je chudák, vždyť víš jakou má hrůzu z každého zkoušení! Nech ho na pokoji a raději si zopakuj přísady do Veritaséra!" umlčela ho Hermiona.

Ron pokrčil rameny, sedl si ke knihám a začal si číst.

***

" Harry, Rone..." utíkala rozesmátá Hermiona za kamarády.

Zkoušky byli za nimi. Všichni si velmi oddechli, že je vypětí pryč. Teď už stačilo jen čekat, jak dopadnou.

Hermiona samozřejmě tvrdila, jak moc všechno zkazila, ale chlapci jí zacpali pusu a pohrozili jí, že když toho nenechá, tak jí pověsí za nohy ve Filchově kabinetě. A tak přestala. Kupodivu Harry i Ron měli ze zkoušek docela dobrý dojem.

"Určitě z ničeho nerupnem!" uklidňovali jeden druhého.

" Uvidíme!" poplácal Harry Rona po zádech a se smíchem spolu všichni tři došli na kolej.

Výsledky OVCE se vyvěsí až zítra odpoledne a do té doby můžou jen spekulovat o tom, co by tak mohli dostat za známky.

***

" Harry, Rone, já tomu nemůžu uvěřit! Všechno za V. Nikdy jsem nedoufala, že budu mít červený diplom," plakala Hermiona dojatě, když si druhý den odpoledne na nástěnce přečetla, jak dopadla.

" A co vy?"

Ron se zazubil: " Všechno za P dobrý ne?"

" A ty co máš ty?" vyzvídala Hermiona na Harrym.

Chlapec se však téměř styděl to říct. Nechtěl shodit kamaráda, ale nakonec by se to stejně dozvěděl.

" No mám jen jednou N jinak všechno za V," řekl rozpačitě Harry a s bázní očekával Ronovu reakci.

" Tý brďo! Zatraceně, jseš dobrej Harry!" dloubnul do něho Ron. Harry ani nečekal, že bude Ron takhle reagovat.

" Tak co kdybychom to šli oslavit?" navrhl Harry.

" Ale Harry vždyť bude závěrečný večírek tady ve Velké síni. Na to jsi zapomněl?" podívala se na něj Hermiona vyčítavě.

"Ne, jasně že ne!" řekl Harry jakoby zasněně. Bude tam přeci taky jeho tajný milenec.

Harryho přemohl nával radosti. Měl chuť něco podniknout, něco bláznivého. A tak aniž by cokoli řekl svým přátelům, najednou vyběhl ven z hradu.

Běžel a celou cestu po bradavických pozemcích křičel jak na lesy. Pak ve školní uniformě a hábitu, skočil do jezera. Všichni z okolí na něho jen nevěřícně zírali a Ron s Hermionou se tomu strašně smáli. Jediný, kdo se nesmál byl Snape, který celé toto divadélko pozoroval z povzdálí. Rozhodl se, že za Harrym k jezeru přijde.

***

" Pottere! Co to tu vyvádíte?" setřel ho Severus, když se Harry hrabal z vody na břeh.

" No... koupu se," řekl rozpačitě chlapec.

" V oblečení? Chcete si snad uhnat zápal plic?"

" Ehm pane, ale vždyť je červen," podotkl Harry.

" Ticho Pottere! Za vaši drzost strhávám Nebelvíru 10 bodů a vysloužil jste si na poslední den školní trest. Přijdete v sedm večer do sklepení a pomůžete mi přerovnat police s mými soukromými přísadami do lektvarů!"

" Ale pane, dnes je ten závěrečný večírek," namítl Harry.

" Alespoň to bude pro vás opravdový trest, takže v sedm. Buďte přesný Pottere!" řekl pobaveně Severus a zamířil do hradu.

Když šel Harry do hradu a zapřemýšlel na tím, co právě Snape udělal a musel se tomu smát. Využijí chvíle, kdy se ostatní budou bavit k tomu, aby se pobavili podle svého. 

Ten Snape je geniální!

***

Přiblížil se večer a Harry naoko smutně sledoval, jak se Ron obléká do společenského hábitu. Harry mu půjčil svůj, aby Ron nemusel hastrošit v tom prastarém, který mu paní Weasleyová koupila ve 4. ročníku.

" Škoda, že musíš jít za Snapem. Mohli jsme si užít večírek, ale dík že jsi mi půjčil ten hábit. Je skvělej. S tímhle určitě Hermionu obměkčím," zazubil se Ron.

" Jo jo, užijte si to tam a pozdravuj ji. Já už budu muset jít. Tak ahoj ráno," řekl Harry a pomalu se vydal do sklepení.

Když tam dorazil, uviděl že dveře do učebny lektvarů jsou pootevřené.

Signál, blesklo mu hlavou a pomalu vešel. Byla zde tma. Jakmile však vstoupil, svíce které byly snad posázené na každičkém centimetru podlahy, se zapálily.

Pak Harry uviděl, že vlastně nezaplňují celou podlahu, utvořila se z nich klikatá cesta, která vedla do Snapeovi ložnice. Pomalu se tou cestou vydal. Pak odhrnul závěs a spatřil něco co nečekal.

Snape ležel na posteli úplně nahý a v ruce sklenku se šampaňským. Všude kolem byly svíčky, byla slyšet příjemná hudba.

" Harry, pojď ke mně, na co čekáš," pozval ho Snape dál a chlapec s úsměvem pomalu přišel blíž k němu...

***

Nezabíjejte posla a ještě chvilku si počkejte 😇😉