Hnědovlásek na pocity svého podřízeného nebral ohledy. Mohl se zmítat, jak mu bylo libo, ale ani tak se nikdy nevykroutí ze situace, do níž se dostal. S jiskřičkami v očích se odpoutal od mladíkových rtů, a zanechávajiv vlhkou cestičku za sebou, přesunul se na Jonghyunův bělostný krček. Vyloženě viděl, jak rychle mu bije srdce, protože krev v Kimově krční tepně tepala vysokou rychlostí. Kdyby byl upír, okamžitě by si kousl. Dnes ovšem měl mnohem hezčí plány, co s Jonghyunem provést, a na kousání jistě dojde také.

Ren netušil, čím to bylo, ale měl za to, že mu už Jonghyun nebude vzdorovat. Neměl jak a vlastně ani proč. Proto jej jednou rukou pustil a nedbale chytil obě jeho zápěstí do své druhé packy. Kim v tom vycítil svou příležitost a škubl; s úspěchem se mu podařilo vytrhnout se z okovů.

,,Nikam nepůjdeš," špitl varovně Choi. Pěst namířená na jeho obličej však nesvědčila o tom, že by se Jonghyun plánoval vzdát. Hnědovlasý se zle ušklíbl, ránu snadno zachytil a sykl: ,,Můžeš si za to sám." Pak se chladně zakousl do jeho vyzývavého krku.

Z Kimova hrdla se správně měl vydrat bolestný výkřik. Byla by to normální reakce, za kterou by jej nikdo nesoudil. Místo toho si však jen Hyun silně skousl ret a pevně sevřel oční víčka. Pokoušel se zbavit se té štiplavé bolesti jiným druhem bolesti, který mu měl ulevit. Dalo by se to nazvat masochismem. Místo znaku slaboty - slz, se na Hyunově bradě seběhlo několik krůpějí karmínové krve. Byl silný, nemohl se mu tak snadno vzdát. Nebyl to jeho styl a navíc by si to vyčítal do konce života. Pokud by zasáhl v době, kdy jej Minki kousal, mohl by skončit s vážnými zraněními. Musel to vydržet, přetrpět, zdolat a přežít. Poté se mu dostane zasloužené úlevy.

Jonghyunova lehce zpocená kůže chutnala Minkimu sladce. Připomínala mu druh ovoce, který nedokázal přesně pojmenovat, ale chtěl ho víc a víc. Pomalu mu začínalo být jedno, jestli se mu bude druhý vzpírat, protože beztak dosáhne toho, čeho chce. Pustil jej v naději, že třeba Kim zcela změnil názor, a dlaněmi přejel přes jeho hruď až k bokům, za které si jej přitáhl k sobě. Tak útlé, pomyslel si.

Nightmare na něj několik vteřin překvapeně koukal. Ren jej pustil a myslí si, že se nic nestane? Svým způsobem tušil správně, měl totiž nad Jonghyunem absolutní moc, ale na jednu stranu musel být i blázen. Nikdo by se nenechal znásilnit dobrovolně. Dokonce ani JR si nic takového nepřál, nejraději by se svým Leaderem udržoval čistě pracovní, nejvýše přátelský vztah. Tohle na něj bylo příliš.

Když Minki vklouzl prsty pod jeho tričko, JR se zachvěl, protože jej to lechtalo. Bohužel pro něj to hnědovlásek postřehl a odpoutal svou pozornost od jeho krku. ,,Hyune...?" Vyložil si to tak, jako že se mu dotyky v oblasti boků líbí. Chtěl se jej na to zeptat, ale zůstal moc dlouho uchvácen pohledem do Jonghyunových bouřlivých očí. V nich se odrážela mladíkova duše, přesněji jeho nechuť v rozporu s nutností a povinností vůči svému nadřízenému. Zarazilo jej to.

,,A-ano...?" vydechl Jonghyun. Natočil tvář stranou, protože cítil, že se kvůli tomu intenzivnímu pozorování z Choiovy strany lehce červená. Byl to snad ten nejtrapnější moment ze všech, protože tím absolutně přiznal jistou slabinu - že se mu nedokáže dlouho dívat do těch nádherných, uhrančivých oček. Kdyby mohl, vrazil by si facku; jeho tělo však obepínaly neviditelné okovy, jeho tajné, nenaplněné touhy, které mu nedovolovaly se ani hnout. Mohl to zkoušet tolikrát, kolikrát jen chtěl, ale nemělo to pražádný účinek. Chyběla mu i síla, bez níž nedokázal Minkiho odtlačit od své osoby, ani když se mu povedlo na jeho lákavou hruď zahalenou slabým tílkem položit své třesoucí se dlaně.

,,Polib mě..." přikázal mu roztouženě Ren. Přál si cítit Kimův dech, jeho vykrojené rty na těch svých, ale ne tak, aby si je násilně bral; přál si nějakou odezvu od druhého. Myslí mu poletovala spousta myšlenek, nejvíce kolem tématu Kim Jonghyun - chladný asexuál a homofob. Kdyby mu tento vrah vyšel vstříc, získal by to, o čem celou dobu snil. Taemin nikdy nedokázal ukojit jeho touhy úplně, protože moc dobře věděl, kdo je v Renově duši jeho pravým milencem.

,,N-ne," odmítl jej Jonghyun. Hnusila se mu představa mít s ním víc, než shledával normálním. Překonal se a trochu zatlačil na Renova prsa, i když to s ním ani nehnulo. Bylo to rozkošné gesto, minimálně hnědovláskovi to tak připadalo. ,,Nechci to. Ty to víš a přesto se mě dotýkáš tak, jak já nechci..."

,,Zasloužíš si trest za své chování, nedělám to dobrovolně," zavrtěl hlavou Minki. Svá slova popřel tím, že se sklonil k Jonghyunově tvářičce a jemně ji začal líbat a okusovat. To, jak zčervenal, jej vzrušilo. Nemohl to popřít. Chtěl trošku pozměnit polohu, tak vnutil nejdřív jedno své koleno, a vzápětí i druhé, mezi blonďákovy nožky, na nichž doposud seděl. Většinou býval tím dominantním, ale i podřízeným se dokázal stát. Věděl, že když se Jonghyun rozvášní, dokáže být zvíře, které nikdo nezkrotí, a že by v tom případě byl uke. Instinktivně postupoval svými dlaněmi výš po jeho těle, hladil ho, laskal a svým rozkrokem se intenzivně otíral o ten jeho.

Kim mu drtil pánev svými koleny, jejichž stiskem se pokoušel jej alespoň částečně udržet od sebe dál. Bylo mu ze sebe špatně. Nedokáže proti Renovi nic. Může jej seřvat, chovat se k němu zle, ale nikdy mu nedokáže fyzicky ublížit. Bude se s tím muset smířit. V zásadě se vším tímto, co se právě odehrávalo, nesouhlasil, ale když jej Choi neposlouchá, tak co má udělat? Začínal být zoufalý, brzy se z něj stane zatracenec, navíc přijde o své dlouho ochraňované panictví. Nejhorší noční můra se stávala skutečností.

,,Zneužíváš mě," obvinil jej právem Jonghyun, ,,a líbí se ti to. Po celou dobu si jen hraješ s mými city, jsem pro tebe akorát hračka!" Slova byla jediná zbraň, již v této pozici Kim vlastnil. Odhodlaně jako had vystřelil svou ruku a Minkiho krk uvěznil ve své dlani. ,,Vždycky sis se mnou akorát zahrával, je to tak? Nevím, jestli jsem nějak extra hezký, nebo co na mně, sakra, vidíš, ale po celou dobu ti šlo jen o to, aby sis se mnou mohl užít, co? Nikdy jsi nepřemýšlel o tom, že bych mohl stát po tvém boku jako podpora, chtěl jsi mě potom, až si ze mě uděláš i sexuální hračku, odkopnout, že ano?"

Tato slova byla jako dýky, které ranily Minkiho srdce. Kdyby nebyl ve své zlé náladě, možná by se i rozplakal. Tak takhle o něm Hyun smýšlí? Jeho milovaný podřízený si myslí to, že s ním jen manipuluje a chce se s ním užít? Rozhněvalo jej to na takovou míru, že onen hlásek, který mu našeptával, ať Kimovi nic neprovede, zmizel. Vzápětí již Nightmare nebyl ten, kdo koho dusil. Ba naopak, blonďáček teď musel jednu ruku od svého krku odtrhávat, jinak by se nemohl nadechnout.

,,Vážně jsi takový naivní hlupák?" zavrčel podrážděně Ren. Cítil se zrazen; a co hůř, dokonce tím, jehož měl rád. ,,Ty si opravdu myslíš, že bych byl schopen cítit jen fyzickou lásku? Já, ten, který tě celou dobu pozoruje, protože o tebe má strach? Ten, co si celou dobu přeje být s tebou, ale je stále odmítán?" Nemohl tomu uvěřit. Vážně to vypustil z úst? To však nebylo důležité. Tohle si JR odskáče.

Blondýnek se otřásl, zachvátil jej strach. Zorničky se mu rozšířily a po těle mu přejel bodavý mráz předpovídající něco zlého. Měl být zticha a nic neříkat. Jenže on nikdy nebyl ten typ, co by si nechal něco líbit. Sama jeho povaha byla divoká a bouřlivá, občas se jednoduše nedokázal zkrotit.

O nedlouho později pocítil JR hebký dotyk na svých pootevřených rtech. Další polibek, další hořko-sladká rána na těle. Jeho ruce byly opět zadrženy těmi Renovými, hezky si jeho zápěstí přidržel nad blonďáčkovou hlavou vlastním předloktím. Minkiho druhá ruka nebezpečně klesala po Jonghyunově boku až k podbřišku, přes nějž několikrát přejela.

,,Re-Rene..." snažil se jej JR zastavit. Kroutil se jako žížala, ale bylo mu to k ničemu. Hnusilo se mu, jak potěšeně se Ren tvářil, když se na něj tělem natiskl a jazykem polaskal jeho spodní ret. Nesměl svému Leaderovi ublížit, proto jeho obrana byla značně oslabena. Horké dlaně, zkoumavé, vlhké rty, dorážející boky; na toto jediné Nightmare myslel.

,,Udělám ti dobře, Hyune..." zašeptal Choi. Jeho hlasem otřásalo vzrušení a slast, již při týrání Jonghyuna pociťoval. Už bylo na čase dostat se do kalhot své oběti. Netušil, jaké jsou jeho myšlenky, ale oba dva se shodli na tom, že je tento trest nevyhnutelný. S krátkým kousnutím do Jonghyunovy čelisti zahákl prst za lem blonďáčkových kalhot a pomalu je začal stahovat. Problém byl v tom, že se Kim snažil co nejvíce natlačit do postele, takže bez druhé ruky nedokázal jeho kalhoty stáhnout dál jak do poloviny pozadí.

,,Nechci," odmítl jej znovu Hyun. Copak to druhý nechápe? Tohle se mu nikdy líbit nebude. Žaludek se mu obrátil, protože Minki zaryl nehty do jeho boků, kam přesunul obě packy a zdvihl si jej. Kalhoty byly dole za chvilku. Speciálně kvůli jejich sundání Ren zariskoval a slezl z něj. Povedlo se, Jonghyun to nejspíš ani nezaregistroval, protože si tiskl předloktí k obličeji a nic neviděl. On to ani vidět nechtěl.

Na toto pro něj hnědovlásek žádnou odpověď neměl. Dokud to šlo, shodil kalhoty i ze sebe a zaujal identickou polohu ke své poloze předchozí. Změnil ji pouze tak, že pokrčil Jonghyunovy nožky a stiskl jimi své boky, cítil se tak lépe. Srdce mu bušilo tak hlasitě a silně, že se bál, aby mu nevyskočilo z hrudi a neuteklo společně s dechem, po němž lapal. Svého Kima zalehl a vyhledal jeho rty, bez nichž si nyní svět nedokázal představit. S dotykem těchto měkkých polštářků přejel dlaní přes JRovy boxerky, pod kterými se nacházelo to, po čem tak toužil.

Nightmare mu do polibku krátce vzdychl, byl jeho náhlým dotekem překvapen. Byl přesvědčen o tom, že Ren půjde přesně po tom, co chce, ale nečekal že to bude... příjemné. Ano, to nemohl zapřít; doteky na těch správných místech a zkušenýma rukama byly příjemné. Avšak nic víc.

,,Copak, Hyune?" hlesl se zatajeným dechem Ren. Že by se to Jonghyunovi začínalo líbit? Pohyb rukou zopakoval, tentokrát trochu důrazněji. Jeho duše se zatetelila blahem, když zaslechla ten úžasný zvuk znovu. Byl si jistý tím, že se to bude Kimovi líbit, ale stejně jej to trochu šokovalo. Nečekal to tak rychle, téměř bez boje.

,,Prosím..." žadonil Nightmare. Klesl již tak hluboko, že ze sebe nedokázal vydat nic jiného než prosby. Leaderovi se povedlo jej zlomit. Jonghyun nyní nemohl nic, byl absolutně bezmocný, všechno v jeho těle ovládal ten hnědovlasý ďábel s uhrančivýma očima. Kéž by měl odvahu vzepřít se svému nadřízenému a převzít vůdcovství za něj. Potom by se dostali do obrácené situace, kdy by JR měl navrch. Domníval se však, že nic takového se nikdy nestane. ,,Nesahej na mě..."

,,Omlouvám se." To byla jediná slova, která mu Ren věnoval, než se dal do žužlání jeho ouška. Dlouho neváhal a o kus níž stáhl svému milenci - ano, už si jej tak v duchu pojmenoval - boxerky dolů. Zprvu se nedíval, co za poklad na něj dole vyčkává, protože byl moc zaujatý funěním JRovi do ouška a pozorováním měnící se struktury jeho kůže, protože mladšímu naskakovala husina. S dalšími omluvami, které samozřejmě nemyslel doopravdy, se zadíval do Kimova klína. Zklamalo jej, že Jonghyuna nevzrušil, ale na to, že se druhý nacházel v normálním stavu, mu i tak připadal veliký.

Zaostřil na Jonghyunovo mužství a se skousnutím rtu jej uchopil do dlaně. Rozkošně se usmál nad faktem, že je jeho chlouba taková měkoučká, neboť byla stále bez krve. To se brzy změní, namlouval si v duchu Ren. Několikrát pomalu promnul tento zázrak ve své dlani, načež se porozhlédl po Kimově těle. Když spatřil jeho oči, ta skleněná, poloprázdná kukadla, přejel mu mráz po zádech.

Nedalo se přesně říci, že by Jonghyun plakal. V tak slabé formě se neprojevil, ačkoliv si to jeho očka opravdu přála. Statečně v sobě držel všechny zhnusené a rozvrácené pocity, až se mu z toho dělalo mdlo. Skrze oči jako jediné měl jeho protivník možnost spatřit jeho pocity. Ne nadarmo se říká, že oči jsou bránou do duše.

Minki by to nikdy nepřiznal, ale dost to s ním zamávalo. Na moment se dokonce zamyslel nad tím, jestli to, co dělá, je správné. Tyto váhavé myšlenky vymazala až Renova zlá osobnost, která jej usvědčila v tom, že si to Jonghyun zaslouží. Nejspíš díky tomu se rozhodl pokračovat ve své činnosti a nereagovat na nutkavý pocit, že je něco špatně.

Tralala~
Další díl je tu. Rape není kompletní a ani kompletní nebude, ale rozdělila jsem vám to do dvou kapitolek, protože by kapča jinak vyšla až tak za týden. Snad se líbí^^
Děkuji za všechnu podporu z vaší strany~