„Proč ne," rozchechtal se Hyun, „rudá zní skvěle. Ale to až potom. Nyní pojďme na tu party. Je čas si trochu hrát."

Jak Jonghyun řekl, tak se stalo. Když si G-Dragon došel pro věci, které mu táhl Minho, tak si vybalil a hned vzápětí odcházel hledat něco, co by mohli vzít s sebou na večírek. Věděl, že jestli ho pořádá Taehyung, bude to absolutní pecka a JRovi se to bude rozhodně líbit. Tedy pokud ho nezatáhnou do svého kissing kroužku, to už by na něj bylo trochu moc.

Přemýšlel tak po celou dobu jejich cesty výtahem. Moc dlouho to nebylo, ale alespoň nemusel nic trapného říkat, třeba jako to s těmi vlasy. Nečekal takovou reakci, již mu Jonghyun podal. To ho vážně šokovalo, stále se z toho nedokázal vzpamatovat. Vždyť předtím se mu to nelíbilo...

„Jsme tady," prohlásil s kamennou tváří Kim. Vytrhl tím G-Dragona z myšlenek a trochu ho polekal. Nad čím to asi přemýšlel, když zareagoval takto? To bylo Jonghyunovi záhadou. Bylo mu to však docela jedno. S tím, kolik lidí už GD zavraždil, nemohl mít nikdy čisté svědomí.

„Bezva," hlesl Ji-yong nepřirozeně tiše. Předtím se na tu party těšil, ale teď se mu tam vůbec nechtělo. Měl špatný pocit. Měl strach z toho, že se něco přihodí. Vystoupil ven a sevřel pevněji hrdlo lahve, které svíral ve své dlani. Už mu jednou stačila povyklouznout, tak nechtěl, aby se to stalo znovu.

Došli pomalým krokem až ke dveřím, zpoza kterých se linula hlasitá hudba. Doufali, že jsou v domě jediní, protože za tohle by je sousedé nejspíš zavraždili. Museli rázně zaklepat, aby jim vůbec někdo otevřel. Kupodivu jim otevřel Jonghyun a příjemně se na ně usmál. „Pojďte dál," pozval je a o kus ustoupil. Naskytl se jim tak krásný pohled na to, co si po celý večer budou užívat.

Taneční parket, ze kterého se stal obývací pokoj, byl plný lidí, z nichž některé JR ještě nepoznal. Díky zatemněným oknům reflektory zářily stokrát více. Při vstupu si jich všimla jedna blonďatá hlava, která k nim okamžitě přiběhla, aby je tu patřičně uvítala.

„GD!" křikl blondýn na rudovláska. Přátelsky mu hodil ruku kolem ramen a zaměřil svůj roztěkaný pohled na druhého blondýna. Jonghyun se mu krásně vyhnul. Moc se mu nelíbila následující slova, které spekulovala o něm. „Seznámíš nás?"

„Jonghyune," oslovil mladíka Kwon a ukázal prstem na blázna na svých zádech, „tohle je RapMonster. Prostě mu tak říkej a raději se neptej na jeho pravé jméno. Nemá to rád." Chvilku se zarazil, jako kdyby nad něčím přemýšlel. „A Mone, tohle je Kim Jonghyun. Nightmare," dodal s tajemným nádechem.

„Pááááni!" vykřikl RapMonster, ruka sevřená v pěst mu vyletěla vzhůru. „No nene! To se musí říct ostatním!" Poté odklusal hezky pryč až k mixážnímu pultu, za kterým stál také doposud neznámý člověk. Mon mu něco zašeptal do ucha – tedy spíše zaječel – a ukradl si pro sebe mikrofon. Zařízené to tu měli vážně pěkně. Všechny reflektory se ihned soustředily jen na jeho osobu.

„Pánové!" oslovil všechny příchozí. Ozval se potlesk, v tomhle se doopravdy vyžíval. Rozdal několik úsměvů směrem ke své partě, načež se dal do řeči. „Máme tu dnes jednoho velice speciálního hosta! Přiznejte se, kdo z vás tady má slabost pro díla velkého mistra s přezdívkou Nightmare?"

Kim na něj jen hleděl s povytaženým obočím. Zatímco se ozval jekot několika přítomných, odchytil si G-Dragona a zmizel s ním k uměle vytvořenému baru, tedy do kuchyně. Vážně si nepřál být středem pozornosti. Měli konečně možnost se posadit, odložit svoji láhev a rozdělat ji. Nenacházeli se však v místnosti sami, přítomnost někoho dalšího si uvědomili docela pozdě.

„Neměl bys pít," oslovil Ren Jonghyuna, když blondýn přiložil své rty k hrdlu láhve.

Málem se kvůli němu zadusil. „Idiote," zavrčel jeho směrem JR. Nechtěl od něj slyšet jediné slovo. „Tobě do toho nic není." Napil se tak moc, jak jen to naráz šlo, až se mu z toho udělalo zle. Musel to před Minkim vydržet, nesměl před ním vypadat jako slaboch. „Můžu si mít co, kdy a jak chci. A taky s kým chci. Že, G-Dragone?" obrátil se na svého společníka. Prosbu ve svých očích, bohužel, skrýt nedokázal.

„Na názoru G-Dragona mi nezáleží," odpověděl nespokojeně Choi. Konečně se vynořil ze stínů a ukázal svou uplakanou tvář celému světu. Vycítil to napětí, které se mezi nimi vytvořilo, když jej ti dva takto prvně spatřili. Ta krátká slabost, jež se mihla v jejich očích, Rena svým způsobem potěšila. „G-Dragone, mohl bys, prosím tě, odejít?" Potřebuji si s Hyunem promluvit, dodal pohledem.

Rudovláskovi se moc nechtělo, protože se jeho zlé tušení stupňovalo. Co když se Minki absolutně zbláznil a bude chtít Jonghyuna zabít? Něco v něm tuto teorii okamžitě zamítlo. Ne. Viděl, jak je Ren zoufalý, a hádal, že věděl, z čeho to je. Jednou si musí promluvit. Ale má to být ještě dnes?

„Dob-" Chtěl už souhlasit, vtom ho ale Jonghyun zarazil. Znovu se napil, načež mezi nimi kmitl pohledem.

„Pokud mi chceš něco říct, nechápu, proč bys to nemohl říct i před Ji-yongem," řekl lhostejně. Ten krátký strach, který o Rena dostal, byl ten tam. Úspěšně jej potlačil, skryl ho pod svou nerozbitnou masku. „Je to můj přítel," zdůraznil, „takže můžeš mluvit i před ním. Pokud se k tomu teda odhodláš."

Bylo to od něj kruté. Slovem přítel Minkiho vyděsil tak, že se ve své chůzi směrem k nim musel zastavit a opřít se o linku, jinak by asi zkolaboval. Měl kvůli tomu mnoho otázek, na které se potřeboval zeptat, aby se dozvěděl skutečné odpovědi. Sotva otevřel ústa, do nichž mu steklo několik slaných, nepotlačených slz, Jonghyun pokračoval.

„Víš, Rene," dal se do provokace a záměrného strašení, „stalo se toho mezi námi víc, než si myslíš," uchechtl se. Věděl, že když mu řekne pravdu, ale ne celou, konečně od něj bude mít pokoj. Jedna z jeho částí se vzpírala, ať to nedělá, protože jí na Choiovi silně záleželo, ale zbylá část byla zahalena v temnotě a stále se nevzpamatovala z toho, co jí bylo provedeno. Jak bylo jeho tělo s duší pošpiněno, byl na něm spáchán čin zla. „Spali jsme spolu." Sice jen v posteli, ale nevadí. „Bylo to potom, co jsem tě odmítl u nemocnice. Ty jsi za mnou nepřišel ani jednou potom, co jsi mě postřelil. Slepě jsem tě uctíval a tys mi dal takovou ránu. Naopak GD, ten tam za mnou chodil často. Jednou mi dokonce přinesl čokoládu, kterou jsme společně snědli. Byla vážně dobrá." Symbolicky si olízl rty. ,,Myslím, že lepšího přítele bych si nemohl přát. Chová se ke mně hezky. Nikdy mi nelhal. Nabídl mi příměří. A také mi stále dokazuje, jak mu na mně záleží, protože se mi snaží pomáhat."

Stačilo pár vět, několik slov, ze kterých Minkiho srdce pukalo. Nikdy by nevěřil, že mu G-Dragon až takhle zmaří plány. Vždyť až se o tomhle dozví Taemin, tak mu to zlomí srdce! Stihl se do GDho zamilovat ještě dříve, než ho prvně viděl, a on si tady mezitím randí s Jonghyunem? Odporné!

„Hyune..." šeptal hnědovlásek v slzách, „prosím, řekni, že to není pravda..." Poraženecky sklopil hlavu. Nikdy si to takhle nepředstavoval. Přál si, aby až se prvně potkají, se stali dobrými přáteli a možná i něco víc. Ale už v první chvíli se to zvrtlo. JR skončil postřelen. G-Dragon si akorát upevnil svůj vztah s ním. Ren ztratil sám sebe. A Taemin se je pokoušel všechny zachránit, jak hodná to duše! A stále mu kvůli tomu bylo ubližováno...

„Je to pravda," odvětil Jonghyun chladně dřív, než stačil něco namítnout Ji-yong. Ten by mu to mohl zkazit, kdyby vyzradil pravdu. Věřil v něj, takže věděl, že nic takového neprovede, ovšem ta představa byla strašná.

Choi klesl na kolena přesně přímo před něj. Plakal a neskrýval to. Neměl jediný důvod, nacházel se v moc vystrašeném rozpoložení. Poníženě hleděl na svého podřízeného z podlahy. „Prosím, odpusť mi..."

,,Proč bych měl?" Tak zněla krutá odpověď z Jonghyunovy strany. Tvářil se chladněji než kdykoliv jindy. ,,Ranil jsi mé city. Zneužil mě. Udělal ze mě tohohle krypla, který se skrývá za masku..."

,,Hyune, prosím," žadonil snažně Ren. Položil své dlaně na Kimova kolena a vyzvedl se, chtěl mu být blíž. Málem se silně praštil, když Nightmare roztáhl nohy a snažil se ze sebe jeho ruce setřást. ,,Nechci, aby se znovu probudil! Mrzí mě to!"

Kluci se na něj překvapeně zadívali, oba dva. Nedávalo jim to smysl. Kdo se měl probudit? Tuto otázku brzy poté vyslovil G-Dragon, kterému to jednoduše nedalo. ,,Jak to myslíš, Rene?"

Kdyby nejstarší předem věděl, co za přednášku je po této otázce čeká, tak by se na ni nejspíš ani nezeptal.

Olla~

Dnes trochu kratší díl, ale to proto, abych vás napnula na ten příští. Navíc pro mě není typické psát takhle moc, takže to musím nějak zkorigovat. Nejspíš mi moc volného času vlezlo na mozek. (To jsou teprve výjezďáky. Co budu dělat, až budou matury a u nich půlka učitelů?)

Původně měla party vypadat úplně jinak... ale snad vám to v příštích dílech vynahradím. :D Kombinace Rena a alkoholu se prostě hodila k prozrazení tajemství...