Leaders

Pokud zaspíš, mineš jedinou příležitost... kdy mě budeš moci potkat.

Tu větu si Jonghyun přehrával v mysli celou dobu do nejbližší půlnoci. Nevěřil tomu, ale ujistil se v momentě, kdy mu skutečně přišla zpráva s adresou, jejímž autorem byl sám Leader. Neskutečné. On uvidí svého Leadera...?

,,YES!" vykřikl již poněkolikáté a skočil do postele. I kdyby chtěl, nedokázal by usnout. Byl až moc natěšený. Připadal si jako vlhká třináctka, co dostala lístek na koncert Justina Biebera. Dobře, to bylo možná trochu přehnané, ale přesně tak se cítil.

Od té chvíle, kdy se mu přišla zpráva, nedokázal dělat nic jiného než létat po jejich doupěti jako šílený. Oběda si dal jen trochu a večeři vynechal úplně, protože před svým Leaderem chtěl vypadat dobře, štíhlý a prostě všemi směry perfektní. T.O.P se jej pokoušel několikrát zeptat, co se děje, že je tak šťastný, ale Kim ho úplně ignoroval. Po čase své dotazy musel vzdát, protože by se mohl snažit do nekonečna a žádné plody své práce by nesesbíral.

,,Nyaaaaa, zblázním se!" vyšiloval JR a z postele znovu vyskočil. Byl nejvyšší čas na to, aby se šel umýt, obléct a finálně připravit. Do doby, než mu přijede taxi, zbývala hodina a půl. To by mu snad mělo stačit.

Všemi potřebnými procedurami prošel zhruba za hodinu, takže měl ještě volný čas. V něm se pokoušel najít všechny možné nedokonalosti na sobě samém, aby se jich co nejdříve zbavil. Nesměl před svého pána předstoupit nedokonalý. To prostě nešlo, minimálně ne pro něj. Jeho Leader byl někdo speciální, tak musel být jeho dokonalým poskokem.

Těsně před půlnocí

Jonghyun vystoupil z taxi a taxikáři zaplatil částku své útraty. Počkal si, než auto odjede, a až pak se teprve rozešel po příjezdové cestě k polorozpadlému domu v dálce. Stála před domem osoba zahalená ve stínech, již moc dobře viděl a začínal z ní být nervózní. Jaký asi jeho Leader je? Je to Korejec, nebo někdo úplně jiné národnosti? Je to mladší člověk, nebo naopak starší?

Hlavou mu poletovaly různé myšlenky a scénáře, co by se mohlo stát. Byl si jistý jedním - že musí v každém případě Leaderovi, ať už bude jakýkoliv, prokázat patřičnou úctu. Bez té by jistě přišel o hlavu.

Konečně zbývalo jen pár kroků od toho, aby došel k oné tajemné osobě. Nezdálo se mu, že by Leader přišel sám, ale když vzal v úvahu fakt, že je on sám jeho obdivovatelem a položil by za něj život, nebylo třeba nějaké ochranky. Mohla se skrývat někde v okolí, jen pro jistotu.

Mělo jej čekat velice šokující překvapení. Ten bezpochyby muž, co v žádném případě nebyl Kimův Leader, se ušklíbl a vyšel mu naproti. Když jej měsíční světlo ozářilo, odhalilo tím jeho pravou identitu; byl to G-Dragon, tentokrát znovu s jiným účesem a jinou barvou vlasů.

Jonghyunovu vyjukanému výrazu, který nešlo přehlédnout, se od srdce zasmál. ,,Překvapenej, že mě vidíš živého a zdravého? Jo, evidentně jo, když se tváříš jako ryba na suchu," kousavě poznamenal k JRovým pootevřeným rtům. ,,Mám ti snad tu pusinku zavřít, můj příteli? Znám hned několik způsobů~"

,,Sklapni," zavrčel jeho směrem Jonghyun, který už se stačil probudit, ,,nebo tě zabiju, jak jsem slíbil posledně," vyhrožoval mu. Schválně si od něj udržoval odstup, kdyby se vážně GD o něco pokusil. ,,Co tady vůbec děláš? Mám tu schůzku, tak koukej vypadnout."

,,Tak schůzku? Tady žádnou hezčí holku nenajdeš," dodal jízlivě Sadist. Z neznámého důvodu se mu tohle provokování velice zamlouvalo. Jonghyun k němu choval strach, protože na sebe nechtěl nechat sáhnout. Bylo mu to jasné.

,,Hezčí holku než tebe? Vypadáš jak sněhová královna, prosím tě. Na starší nejsem," utrousil s uspokojivým úsměškem JR. Rozhodl se jeho dementní kecy projednou ignorovat a zamířil ke dveřím domu. Uvnitř musel být jeho Leader, který ho od tohoto paka jistě zachrání.

,,No teda, ale já mluvil o tobě," opáčil dotčeně GD. Jonghyuna dohnal v cuku letu a přesnou ranou ho plácl přes zadek, až druhý nadskočil. ,,Máš moc hezkou prdelku, hned bych do ní něco strčil."

,,Tak si najdi jinou, páč já nejsem žádná levná děvka. A holka už vůbec ne. To jsi tady ty. Kdo z nás dvou má holčičí vlasy? Dlouhé a věčně jinak barevné? Já jsem pořád jen sexy blonďák."

,,Vyspal bych se s tebou. A když bych to udělal, byl bys ten dole, Hyunnie. Takže jsi holka."

,,..."

,,???"

,,Dej mi pokoj," zavrčel naštvaně Jonghyun. Nejraději by ho praštil, ale hrozilo, že si tím roztrhne nějakou část oblečení, tak to radši nechal být. Zabít ho může kdykoliv později.

,,Červenáš se," zašeptal mu G-Dragon do ucha, z neznámého důvodu byl úplně těsně u Jonghyunova těla. ,,To je rozkošné," hlesl a chytil jej za chůze kolem pasu. Tím si ho zastavil a uvěznil ve svém zvláštním druhu objetí. ,,Že bych velkou Noční můru dokázal svými slovy uvést do rozpaků?"

JR si ztrápeně povzdechl a sklopil hlavu. ,,To seš jako na chlapy, nebo co? Dej mi pokoj, homouši jeden, mám něco na práci," sykl trochu vystrašeně JR a z jeho sevření se vymanil. Neprodleně poté doběhl ke dveřím a za kliku je otevřel.

Čekalo jej velké překvapení. Tím, že stiskl kliku, dveře vylomil z pantů. Byly již tak staré, že nevydržely ten prudký pohyb, s nímž Jonghyun dveře otevřel. Blonďáčkovi tak zůstala v ruce stará klika a na krku chechtající se G-Dragon. Ten vzápětí schytal klikou do prsou a na několik minut od něj byl pokoj.

Ti dva se společně vydali do útrob tajemné budovy. Kimovo hrdlo se svíralo úzkostí nad myšlenkou, že brzy potká (dle něj) toho nejmocnějšího člověka Asie. Ani netušil, jak moc blízko byl svými myšlenkami pravdě. Každopádně, procházel jako první, kdyby se náhodou GD zbláznil, tak aby svého Leadera mohl ochránit. Nemohl dovolit, aby jeho drahému nadřízenému někdo zkřivil vlásek.

Prošli dlouhou, tmavou chodbou, než narazili na další dveře. K těm byl JR šetrnější, nemohl to tady přeci zničit. G-Dragon propukal v další nezastavitelný záchvat smíchu, ale snažil se držet v jisté míře. Kdo ví, co by po něm mohl Nightmare příště hodit. Také by mohl schytat kulkou mezi oči jako hezkou dekoraci, a ani by o tom nevěděl.

Zatímco se Sadist zabýval takovými úvahami, Jonghyun vešel do místnosti, která na ně čekala. Byla prázdná, polorozpadlou střechou dovnitř pronikalo velmi slabé měsíční světlo. JR se ihned rozhlédl, jestli někoho nespatří, ale ani svými smysly kromě G-Dragona nezachytil přítomnost jiné osoby. Bylo to zvláštní. Že by si spletl adresu? Nebo dům? Nebo na něj Leader nečekal a měl dorazit až později?

Všechny tyto a mnohé další otázky si Kim v mysli kladl a přemítal nad nimi, přičemž šel rychlým krokem okolo zdí a snažil se najít nějaké dveře. Nenašel však jediné, takže tady musela budova končit. Naštvaně praštil do nejbližší zdi, až z ní sletěly desítky centimentrů prachu. Jak? A proč hlavně? Proč ho sem nalákal a neukázal se? Chtěl snad vidět, jak je bezmocný a poslechl by jej opravdu ve všem? Jaká drzost!

,,Hej, Hyunnie -"

,,Drž hubu!" okřikl Jonghyun GDho, který se na něj pokoušel promluvit. Prudce se k němu otočil a vycenil zuby jako divoké zvíře. Náhle však úplně zkrotl, když se G-Dragon sehl k zemi a otevřel jakýsi poklop připomínající padací dveře. Ukázal tím, že přeci jen existuje ještě nějaká cesta.

Se zaujetím a naivním klidem udělal několik kroků ke středu pokoje, v němž dveře ležely. Sadist již sestupoval po úzkých schodech dolů a dával si dobrý pozor, aby náhodou neuklouzl. Bůh ví, co je čekalo tam dole. Mohla to být třeba mučírna nebo tak, ale dle rozsvícených pochodní po stranách si byl jistý jedním: že tudy nedávno někdo šel. O tom svědčil i fakt, že na žádné z klik nebyl prach, byly tedy pravidelně nebo nedlouho zpět užívány.

Toho si JR nebyl vědom, protože byl až moc zaujatý představami o svém Leaderovi. Následoval G-Dragona znovu s tím pocitem úzkosti a nejistoty. Bude jeho Leader tam dole? Opravdu ho potká? Nejspíš se brzy zblázní. Nebo už je pozdě a on se zbláznil (pravděpodobně z Ji-yonga).

Zhluba se nadechl, překonávaje poslední schod. G-Dragon již prošel krátkou chodbou a otevíral další dveře. JR mu byl v patách, nenechal ho udělat jediný další krok samotného. Jakmile byly dveře otevřeny, bělovláska předběhl a zabránil mu v přístupu dál. Pohled také upřel tam, kam se to vlastně dostali.

Tak velkou halu Nightmare za svou kariéru snad v životě neviděl, a že byl již přítomen na mnohých plesech a bálech. Odhadoval obdélníkový půdorys dvě stě metrů na délku a sto padesát na šířku. Neuvěřitelné. Jak mohl někdo něco takového vybudovat pod tak starým domem, aniž by se cokoliv poškodilo? Ač byla hala temná a moc světel v ní nesvítilo, nezdála se nijak strašidelná a stará. Nemohla tu být tak dlouho.

Jeho a vlastně i G-Dragonovu pozornost upoutala jediná věc, která narušovala veškerou rovnováhu v této místnosti: byl to monstrózní trůn stojící přesně uprostřed haly. Ten už strašidelně vypadal, vystupovaly z něj různé hroty a háky z tmavého kovu, nejspíše z železa. Na měkkém černém polštářku seděli dva mladíci, to šlo poznat už z dálky. Ten tmavovlasý posedával na klíně světlovlasého, v přítmí působili dost děsivě.

Jonghyun zůstal zaraženě stát na místě, jejich tváře zatím nerozpoznával. Kdo z nich byl jeho Leader? A co byl zač ten druhý? Měl mnoho otázek a málo kuráže na to, aby se donutil pokračovat v chůzi.

Odvaha G-Dragonovi, zdá se, narozdíl od něj nechyběla. On tušil, že jeden z těch dvou podivínů je jeho Leader. Vykročil jim vstříc, nechávaje Jonghyuna za sebou. Sám byl v šoku z toho, jak mladí se Leadeři zdáli. Pokoušel se zhluboka dýchat, aby si udržel energický krok. Čím blíže jim totiž byl, tím více pociťoval onu temnou auru, která se kolem nich pohybovala jako živý štít.

,,Kwon Ji-yong," pozdravil jej světlovlasý hlubším hlasem, ,,vítej mezi námi. Opatrně ze sebe tmavovláska se škodolibým úsměvem sesadil, aby mohl vstát. G-Dragon mezitím klesl na kolena, musel jim vyjádřit patřičnou úctu, zvláště svému Leaderovi.

Blondýn k němu dokráčel, přičemž se tmavovlásek usadil na trůně. Jako největší král roztáhl hubené nohy od sebe a položil si předloktí na opěrátka. Tak se mu sedělo nejlépe. Pohledem zkoumal Jonghyuns vzadu, který ze svého místa stále neudělal jediný krok. Bylo to rozkošné.

G-Dragonovi se zdálo, že ten hlas odněkud poznává. Slyšel hlasů miliony, tak jak mu mohl připadat známý? To se měl brzy dozvědět. Blondýn totiž vstoupil na světlo, ukázal svou tvář a GDmu jedním prstem pozdvihl bradu. Bělovlásek se tak zadíval do čokoládových očí muže, který mu již jednou zachránil život. Byl to Lee Tae Min, Ji-yongův Leader a hlavní nadřízený.

G-Dragon už tak nějak tušil, kdo bude Jonghyunův Leader. To nemohlo být možné! Rozšířenýma očima skenoval Taeminovu bledou, usměvavou tvář. Nevěřil tomu. Taemin mu dal rozkaz špehovat sám sebe? Ale proč? Aby jej poznal, nebo snad sám zjistil pravdu?

,,Myslím, že mě poznáváš moc dobře na to, abych ti musel prozrazovat své ctěné jméno, můj drahý Sadist." Taemin sice mluvil k němu, ale díval se kamsi do dálky, kde stál nehybný Jonghyun. Kmitnutím očí druhému, doposud neznámému Leaderovi naznačil, že by se měl hnout.

Ten to pochopil naprosto skvěle. Oba dva věděli, že se Nightmare už nepohne, pouze padne na kolena. Až tak dobře ho znali, doslova si ho oskenovali. Hnědovlásek se zvedl ze svého trůnu a kočičím krokem se vydal směrem k Jonghyunovi. Ten to postřehl až v momentě, kdy pocítil na své tváři hřejivou dlaň. Procitl a klesl k zemi, hlavu po celou dobu hluboce skloněnou. Srdce mu hlasitě bilo, měl dokonce pocit, že mu vyzkočí z hrudi.

,,Podívej se na mě, Hyune," rozkázal mu Leader jemným hlasem, ,,nechci tě nutit násilím. Vím, jak moc toužíš po tom poznat mě." Nechtěl k němu být hrubý, když se viděli prvně. ,,Myslím, že budeš mým zjevem překvapen. Doufám, že příjemně překvapen."

Jonghyun přemáhal sám sebe. Měl by přijmout toto privilegium, nebo zůstat v nevědomosti? Obojí bylo lákavé. Věděl, že bude Leaderovi sloužit, i kdyby to byl někdo nehezký, ale bál se. Co kdyby se mu Leader líbil až moc?

Nakonec neodolal, musel ho spatřit na vlastní oči. Leader znovu polaskal svými doteky jeho tvář, pohladil jej jako milující matka svou dceru. Nemohl jinak. Zvedl svou tvář a se zatajeným dechem otevřel oči. Doposud bijící srdce se mu ve vteřině zastavilo.

Stál před ním Ren. Ren, jiným jménem Choi Min Ki. Ten roztomilý hnědovlasý zpěvák, kterého dvakrát špehoval, který po něm vyjel a kterého přiškrtil u zdi. Setkali se tak krátce a vzájemně si toho tolik provedli. Čekal kohokoliv jiného, třeba nějakého starého zapšklého dědulu, ale Minkiho rozhodně ne. Kde se, sakra, stala chyba?

Tak další dílek je konečně tu. G-Dragon a Jonghyun potkávají své Leadery. No a jak to dopadlo? Oba dva jsou v šoku. Naprosto přirozeně.

Jak myslíte, že to dopadne? Kdo koho přefikne první? :3 (Dělám si legraci. xD) Votes a komentáře potěší~

Vaše Shezy~

Bạn đang đọc truyện trên: AzTruyen.Top