,,Jonghyune, neplač..." pokoušel se blondáčka G-Dragon uklidňovat. ,,Když mi přišla zpráva od tebe, nechápal jsem to. Přesto jsem kontaktoval Taemina, protože když se jedná o Rena, on toho ví nejvíc. Toho něco napadlo, proto jsme se sešli a on mě dovedl sem. Přišel jsem pro tebe, přišel jsem na pomoc. Už to bude v pořádku, ano? Tvůj přítel je tu, Hyune. Ji-yong je tady."

Sotva tohle dořekl a přitiskl čistého blonďáčka na své tělo, Ren se v Taeminově ocelovém sevření začal usilovně svíjet. Pomalu se vracel ke svému pravému já, které bylo právě velice raněno. ,,Jak jako přítel?!" křikl na G-Dragona. ,,Jonghyun nemá žádného přítele! On má jen mě! Nesmí být s nikým jiným než se mnou!"

Lee jej už chtěl umlčet přiložením ruky přes ústa, když vtom na Rena GD nenávistně pohlédl. ,,Nárokuješ si ho a přesto jsi mu provedl tohle?" Pohrdavě si odfrkl. ,,Já ti ho neberu. Ale není nějak podezřelé, že za mnou chodí se svými problémy, protože NĚKDO, nebudu jmenovat, se k němu chová jako idiot a přehlíží všechno, na čem si zakládá a co, nebo koho, má rád? Vždyť on pláče, Minki! Nikdo jiný než ty jej ještě nedonutil plakat! Víš, jak poníženě se asi teď cítí?!"

Hnědovláskovy oči se rozšířily údivem, jako kdyby právě pochopil veškerou pravdu světa. Zrakem sklouzl k onomu třesoucímu se tělu, které se tisklo k rudovlasému démonovi. Proč? Oči se mu zalily slzami. Pár vět a GD mu dokázal, jak hloupý a slepý celou dobu byl. ,,Taeminnie, pusť mě," požádal svého věznitele. Musel něco udělat. ,,Chci Hyunovi donést oblečení. Jinak nastydne."

Taemin věděl, že nyní se mezi nimi nachází ten klidný, svým způsobem hodný Ren, který už nikomu neublíží. Pustil jej, držet ho by nemělo smysl. Choi se zhluboka nadechl a vykročil ke skříni, v níž tušil oblečení. Nespletl se, nalezl spoustu podobných kousků oděvů. Vzal čisté, voňavé tričko, spodní prádlo, kalhoty a ponožky - i když absolutně neměl zdání, kdy si je JR stihl svléknout.

Jonghyunův tichý pláč mu drásal srdce. Jistým způsobem Ji-yongovi záviděl, protože nedělal nic a Jong mu padal k nohám. Zezadu se k blonďáčkovi připlížil a naklonil se k němu tak, že se skoro dotýkal jeho odhalených zad. Snášel u toho G-Dragonův pronikavý, děsivý pohled. Přejel mu z něj mráz po zádech. Spolkl knedlík, který se mu usídlil v krku a dělal mu problémy s dýcháním. ,,Hyune, pojď ke mně. Chci tě jen obléknout, ano?"

Zraněně sledoval, jak sebou mladík polekaně trhl. Ren se úmyslně naklonil stranou a střetl se tak s Jonghyunovýma uslzenýma očima. Ty, když hnědovláska spatřily, odrazily stále rostoucí strach. JR stočil svou tvář do přítmí G-Dragonova krku, kde vycítil větší bezpečí. Nemohl Rena vidět, cítit, prostě nic.

,,Hyune?"

Když Kim promluvil, nejspíš zničil Minkiho srdce na hodně dlouhou dobu. ,,Vypadni... Nech mě být..." Začala se v něm budovat nenávist za to, co mu Ren provedl, jak jej zneuctil. Napadlo ho něco, čím by mu mohl ublížit - to bylo přesně to, co si nyní přál. Opatrně přiložil své rty ke krku rudovláska, načež kůži obdaroval motýlím polibkem. Takhle postupoval přes krk a tváře až ke rtům, před nimiž byl zaražen.

,,Dost, Jonghyune," zavrtěl hlavou GD. Přiložil mu dva prsty ke rtíkům a tím jej zastavil v pohybu. ,,Nechceš to. Děláš to jen v afektu. Vezmu od Rena oblečení a obleču tě já, ano?" Tahle nabídka byla od GDho velice laskavá, minimálně proto, že se po ní JR rozplakal a za stálého opakování souhlasu svého zachránce pevně objal.

Choi nezvládl potlačit bolestné slzy. Kutálely se mu po tvářích a zanechávaly za sebou vlhké cestičky. Pohled se mu rozostřoval a jen tak tak  se držel na nohou, protože jej tělo zrazovalo ve všech směrech. Nejraději by si nasadil nějakou chladnou masku, skrze kterou by nepronikl žádný z jeho pocitů, a s vnitřním pláčem utekl. Jenže on nemohl. Pokoušel se to vše ovládnout, ale jeho snaha byla zničena v momentě, kdy mu G-Dragon násilně vytrhl Jonghyunovo oblečení a ještě u toho měl uštěpačnou poznámku.

Vše, co se odehrálo od té doby, měl Minki v mlze. Nebyl si jist, jestli se to skutečně dělo, nebo spal s otevřenýma očima. Jeho tělo jednalo zcela instinktivně, proto Taemin získal facku, když se k němu přiblížil a pokusil se jej odtáhnout pryč. Viděl před sebou jen to, jak se jeho milovaný choulí v náruči jiného muže...

,,Arone!"

Ren slyšel Taeminův hlas pouze z dálky. Jako kdyby vůbec nebyl tím, kdo je v centru dění. Nevnímal, jak jej chytají další dva páry rukou - Aron a T.O.P, který se rozhodl pomoci. Neviděl nic kromě toho jediného obrazu, kvůli kterému skončil takhle.

Je to tvoje vina... rezonovalo mu v hlavě. Podlehl jsi a nyní si poneseš následky. Je to tvá vina. Můžeš za to. Důsledně za to zaplatíš, čeká tě trest.

Zatímco se mladík takto vnitřně užíral, ostatní kolem něj kmitali. Taemin se ujal vedení nad celou skupinou a rozkázal, co má kdo dělat. Ti, kteří nijak nepomáhali, se měli okamžitě rozejít. Zůstali tedy jen on, Ren, T.O.P a Aron, kteří se pokoušeli nějak zachránit situaci. Ještě dřív, než stačil odejít Seungri, mu byl odcizen kyblík s vlažnou vodou a dvěma hadry.

T.O.P starostlivě hnědovláska dovedl až ke svému (m)učícímu stolu, kde věčně sedával a četl knihy. Posadil jej na židli a pořádně jej opřel, aby sebou nepraštil. Minkiho očka připomínala dvě malé škvíry, které neviděly žádné světlo - hleděly do prázdna. Nevěřil by tomu, ale tohoto mladíka litoval. Vlastně ve všech směrech. T.O.P patřil mezi chytřejší tvory, takže si spoustu věcí pospojoval. Když bylo prohlášeno, že je Ren jejich Leaderem, dost jej to znepokojilo. Ren musel být mladší než on a přesto byl vůdcem něčeho tak složitého, jako jsou frakce a vztahy vrahů, ať už jakýchkoliv. Nedivil se tomu, že se u něj vytvořilo to, o čem se domníval.

Ačkoliv se myšlenky Arona a T.O.Pho motaly pouze kolem Rena, kterého se všelijakými způsoby pokoušeli přivést k životu - nebo alespoň zabránit tomu, aby omdlel - a otírali mu vlažnou vodou zaschlou krev z dlaní, Taemin si udržoval chladnou hlavu a přemýšlel o vícero věcích naráz. Vypovídal o tom i jeho neutrální výraz, v němž se nedalo moc rozpoznat, co cítí. Ti z frakce, co nebyli na misi, nyní vyčkávali ve svých pokojích nebo kuchyni. Byl tu však jeden, který nedělal ani jedno, protože měl své vlastní poslání.

Minhyun.

Taemin doufal v to, že vše mezi ním a Keyem půjde dobře. Měl s nimi oběma své plány a vkládal do nich velkou důvěru. Ani netušili, jak fatálně by to mohlo dopadnout, kdyby udělali nějakou chybu. Mohli by zaplatit životem. S hlubokým nádechem Lee zahnal nápady, ze kterých mu naskakovala husí kůže. Takové starosti nejsou dobré pro jeho zdraví. Fakt, že se musí věnovat Renovi, byl důležitější.

Po dalších několika minutách starání se Seung Hyun pozvedl svou modrovlasou hlavu. Věnoval jak jednomu, tak druhému účastníkovi této tragédie dlouhý pohled. Poté zavřel oči, nadechl se, otevřel je a položil velice důležitou otázku: ,,Odkdy je na tom takhle?" Neptal se pro nic za nic. Doopravdy jej to zajímalo, protože ať se na to díval jakkoliv, Minki byl jeho nadřízeným.

,,Jak jako takhle?" snažil se to Aron rychle zapřít. Falešný úsměv přes půl tváře tomu moc nepomohl. ,,Vůbec nevím, o čem to mluvíš, T.O.P. To je zase nějaká metafora nebo tak něco, o čem to věčně čteš?"

,,Nevykládej nesmysly, Arone, on je chytřejší jak my dva dohromady," zafrkal Taemin. A to sebe považoval za schopného a inteligentního, jinak by nikdy nezvládl utáhnout takovou partu bláznů, která si říkala jeho frakce. Kwak musel mít záporné IQ. ,,Myslím, že ti to došlo," obrátil se se svou řečí zpět k modrovláskovi. ,,Trpí tím již nějakou tu dobu, ale stále se to zhoršuje. Abych řekl pravdu, to, co se bude dít během pár dní, by mu mělo silně ulevit, zvláště od strachu o vás všechny tady."

,,Mnohočetná porucha osobnosti je zrádná věc," souhlasil s ním T.O.P. Vyslovil tím také doposud nevyřčené - že je Ren nemocný. ,,Jednou jsem měl takového člověka jako cíl, vážně to nebylo příjemné. V jednu chvíli se mě snažil zabít a v tu druhou jako kdyby nevěděl, že mu jdu po krku. Pak mi brečel na kolenou, ať jej nechám naživu. Byl jsem z něj tehdy dost zmatený a směl bych říct, že díky tomuto incidentu jsem se z velké části začal mnohem více zajímat o psychologii."

,,Za to mi jednou zaplatíš," zamumlal si Aron pod imaginární vousy. Bylo mu to k ničemu; ostatní jej slyšeli, ale nikdo jeho slova nebral vážně. Pouze se jej dotklo to, že na to Seung Hyun přišel tak brzy, aniž by k tomu měl nějaké velké důkazy. Nejspíš mu stačilo vidět Rena a následně kvůli němu i Jonghyuna šílet. To, jak dokázal Ren své oběti zblbnout a vnutit jim jiné názory, na něm obdivoval, i když to nebyla dobrá vlastnost.

V době, kdy tato skupina probírala Minkiho zdraví a snažila se jej přivést k sobě, se G-Dragon staral o psychicky zraněného Jonghyuna. Oblékl jej, jak slíbil, a poté si s ním lehl na postel. Potřeboval klid, aby se z toho dokázal vzpamatovat. To svým způsobem oni oba.

,,Díky..." ozval se po chvilce tichým hlasem Kim, ,,že jsi mě nenechal tě políbit. Věděl jsi, že to nechci, a já ti jsem vážně moc vděčný za to, že jsi mě zastavil." Tiskl se k polštáři, jako kdyby to byla věc, kterou mu chce někdo ukrást. Kolena si přitahoval k břichu tak moc, jak to jen šlo. Táhle si povzdychl nad celou situací, která se vymykala z rukou jako otěže divokého koně kovbojovi. ,,A také děkuji za záchranu. Kdyby ses neobjevil ty, nevím, co by se dál stalo. Raději na to ani nechci myslet."

,,Ššššš, mlč už," utišil jej Ji-yong. Ležel od něj daleko, chtěl mu dopřát co nejvíce osobního prostoru. Nesprávná gesta by mohla Jonghyuna akorát více rozrušit. ,,Jsi můj parťák. Nemůžu dovolit, aby se ti něco stalo, ne? A po tom, co nastane během pár dní, se už nebudeš muset ničeho bát." GD si dovolil lišácký úsměv. Jednalo se totiž o tajemství, které mu nemohl prozradit.

Hyun mu velice dobře rozuměl. Neusmál se sice, ale jeho tvář působila více uvolněně. ,,Mimochodem, pěkné vlasy. Střídáš jednu barvu za druhou jako ponožky. Docela mě zajímá, kdy přijdeš v paruce nebo naopak úplně holohlavý." Tímto svým proslovem donutil druhého k tomu, aby se rozesmál.

,,Neboj, taky na tebe tahle éra přejde. Teď je to in."

,,Ne, díky, raději zůstanu blond na věky věků. Maximálně se vrátím k původní černé a nechám se odbarvit. To je rozdíl."

,,Ne, není," odporoval mu G-Dragon. Takto se naposledy handrkovali při své první společné misi při lovu na Taemina a Rena. Měli by spolu brzy něco podniknout, určitě se nějaká vražda pro dva najde. Zkusí se na to později Taemina zeptat. ,,A jak ti říkám, mlč. Jinak dostaneš po hubě, až nebudeš takový uplakánek."

,,Ještě jednou řekni něco takovýho a už ti nikdy nenapíšu," vyhrožoval mu JR. Lhal by, kdyby tvrdil, že jej tato slova neranila. Nemohl za to, co se stalo. Nooo, vlastně mohl, ale to, že plakal, byl instinktivní a hlavně zlomený čin. Nechtěl, aby si z toho dělal legraci. ,,Takže si nech ty své kecy pro sebe. A taky mi řekni, co jsi myslel tím, že se už ničeho nebudu muset bát."

Naladil speciální notu, touto otázkou vstoupil na tenký led. Tehdy se G-Dragon zlovolně usmál, načež vítězně prohlásil: ,,Neřeknu."

Olla! Shezy je tu s dalším dílem. Trvalo sice trochu déle jej napsat, ale nějak jsem se zasekla + zlobil wattpad, tak jsem na to neměla náladu. Pokud si také někdo všiml, vytvořila jsem na wattpadu takovou 'učebničku', do které přidávám gramatické rady a takové věci. V budoucnu tam bude mnoho užitečných věcí, tak se koukněte - hlavně pokud patříte mezi méně gramaticky zdatné jedince. (Název - Základ: Český jazyk)

Další kapitolu se pokusím přidat dříve. Uvidím, jak to stihnu kvůli škole. Nicméně, snad se vám dílek líbil. Copak může být to, co G-Dragon a Taemin plánují? Dejte mi vědět, napište mi své nápady do komentářů. Za veškerou podporu děkuji. :)