Budu hodná a přidám vám takový trochu štěkací díl s otevřeným koncem^^
Myslím, že se vám to bude líbit, protože jste to museli čekat...

Až tehdy Aronovi došel smysl Minkiho předchozích slov. Prudce se na něj obrátil a odstrčil jej do vzdálenosti svých paží. ,,Tys zešílel!" Dělali si z něj legraci? ,,Tady zůstat nemůžeš, zvláště ne s ním! Všichni moc dobře vědí, jakej je to homofob a líbal tě jen proto, aby tě skryl. Brzy na tebe přijdou a Baekho tě ojede na místě. Musíš pryč."

Ren i Jonghyun se na černovláska zadívali s podivem. Oba dva věděli, že pokud na to přijdou ostatní, bude z toho průšvih, ale že by to bylo až tak horké? JR Minkimu vyhrožoval podobným způsobem, jenže on jej pouze strašil a myslel to z legrace...

,,Nikam nepůjdu. Jonghyun mi řekl, že tu dnes zůstanu s ním." Zamával Ren Aronovi před obličejem svou zlámanou rukou a o několik kroků ustoupil, aby byl blíže svému zachránci. ,,Ty vaše schody jsou zrádné. Navíc je večer, všude tma a na každém rohu úchyl. A já? Já jsem sexy známý zpěvák, se kterým by se vyspala půlka planety." Pokusil se ignorovat Taeminův hlásek ve své hlavě, který mu na podobné řeči vždy říkal, jak je arogantní. ,,Takže tu chci dnes přespat. A jelikož mě Jonghyun kromě tebe jako jediný zná v podobě Leadera, nebude problém, když přespím u něj."

,,Ale -"

Aron se mu pokoušel vzdorovat, jenže to nemělo cenu. Do tohoto boje se vložil i Jonghyun, který jej svým projevem šokoval mnohem víc.

,,Prostě ho tu nech, Arone. Je pravda, že jsem mu přikázal, aby tady zůstal. Kvůli mně si málem zlámal vaz, takže by měl mít právo mě na místě zabít. Udělal to? Ne. Věří mi - nebo to dobře předstírá - a dovoluje mi, abych to napravil tím, že se o něj postarám. Tak tě prosím, nepleť se do věcí, které se tě netýkají."

Na to dlouhou dobu neměl Kwak co říct. Mlčel a kmital mezi nimi pohledem, jako kdyby chytal podezření, že si k Renovi Jonghyun vytvořil nějaký hlubší vztah než povinnost. To by nebylo dobré, pro Jonga by to bylo vážně zlé. Aron totiž věděl něco, co se JR neměl dozvědět ještě dlouhou dobu. Zlomilo by ho to.

Jelikož se nic nedělo, Jonghyun se vrátil ke svému vaření a nechal ty dva, ať si dělají, co chtějí. Zdálo se, že jim Aron hodlá po svém dlouhém vnitřním boji/monologu pomoci a postavil se ke dveřím, aby náhodou nevstoupil dovnitř někdo, kdo neměl. Ren si tak mohl sundat svou roušku a s úsměvem se plést Jonghyunovi všude, kde to šlo.

Blondýnovi po čase už došly nervy a tmavovlásek schytal pěstí do ramene, aby vypadl, protože ho jen rušil, otravoval a dělal z něj blázny. ,,Když nevaříš, čti si kuchařku nebo tak něco." To mu říkal asi třikrát, než se rozhodl mu natočil sklenici vody, kterou si předtím druhý tak přál. Snad ho pití na chvilku zabaví.

Štěstí se nad ním usmálo - také se modlil hodně dlouho - a Choi mu stejně jako Aron dříve dal pokoj. Tak tomu bylo až do doby, než Kim skončil s vařením. Vše připravil tak, aby si každý mohl vzít, a pro sebe a Rena připravil dva talíře. Renovi poté vecpal do rukou příbory a hůlky - netušil, čím jí - a kývl na Arona, který jim dělal hlídku. Měli to štěstí, že jediný, kdo v místnosti seděl, byl T.O.P, který neodtrhl pohled od svých knih a nenechal se nikým rušit. V klidu se jim tedy podařilo překonat společenskou místnost.

Jonghyun ještě musel mluvit s Aronem, který čekal před jejich dveřmi. Otočil se na Rena a přikázal mu: ,,Sednout ke stolu a najíst se, mladej. Hned jsem zpět." Vážně by si měl uvědomit, s kým to mluví. Větší problém teď však viděl v Aronovi, který se zdál být dost nervózní a taky naštvaný. Na pavouka, který se skrýval kdesi v pokoji, všichni zcela zapomněli.

Sotva za sebou Kim zavřel dveře, Aron se rozešel k pohovce. Nejspíš si chtěl promluvit v sedě, o to lépe. Problém nastal až v momentě, kdy ze svého pokoje vyšel Baekho a Jonghyuna zmerčil. Přihnal se k nim jako tornádo a zastavil se až těsně před Kimem.

,,Jongu," zavrčel na něj a zastavil jej tím, když ho chytil za ramena, ,,řekni mi, CO SIS, SAKRA, MYSLEL?!" Mluvil samozřejmě o tom incidentu s Renem, kdy hnědovlásek dostal facku a skoro se kvůli tomu rozplakal. Baekho se evidentně ještě držel, protože by jej jinak seřezal na místě. ,,NEJEN, ŽES VIDĚL RENA NA VLASTNÍ OČI, ALE TYS HO DOKONCE PRAŠTIL!"

,,Hej!" pokusil se jej JR odstrčit a trochu ho ztlumit - díval se na ně totiž T.O.P a ostatní kvůli hluku začali vylézat z pokojů. ,,S tím, co se stalo, nemám nic společnýho! Jasný? Musel si mě s někým splést, protože já rozhodně neměl žádnej zájem s ním nic mít. Rozumíš?!"

,,Lžeš! Ren objímá jen Taemina! Tak proč OBJAL TEBE, kohož by ani neměl znát? HAAA?! Nějaká spojitost mezi vámi dvěma je!" To už jej musel držet Taeyang, který přiběhl na pomoc, jinak by Jonghyun skončil rozcupovaný na kousíčky. Řev ovšem pokračoval. ,,Ty moc dobře víš, že je Ren můj idol! Jak jsi jej mohl praštit, když jsi věděl, co z toho bude? Půl světa si teď přeje tě rozdrtit vlastníma rukama, protože jsi šáhl na něco, co ti nebylo dovoleno! TaeRen patří pouze nám, jejich fanouškům, ne žádnýmu zasranýmu homofobovi, jako seš ty! Tak mi okamžitě vysvětli, ODKUD RENA, SAKRA, ZNÁŠ A JAKÝ JE VÁŠ VZTAH?!"

,,YA!" okřikl jej už dost vytočený Jonghyun. Věděl, že tohle potrvá hodně dlouho. Bylo to však moc urážek na jeho osobu, nedovedl to snášet. Děkoval Minhyunovi, že jej podržel, aby se s Baekhem nezačal rvát. ,,Říkám ti, že je to SHODA NÁHOD. Já s ním NEMÁM NIC SPOLEČNÉHO, nijak mi na něm NEZÁLEŽÍ. Kdo to je, to vím je KVŮLI TOBĚ! Ano, kvůli protože bych to možná ani vědět nechtěl! A víš ty co? Já nechci, aby ses mi sral do MÉHO soukromí! I kdybych s ním něco měl, co je, sakra, TOBĚ do toho?"

,,To rozhodně není jen TVOJE soukromí! Chudinka Ren! JEHO soukromí, do kterýho nejspíš patříš i TY, patří NÁM VŠEM FANOUŠKŮM!"

Tohle bylo příliš. Prostě moc dokonce i na Minhyuna, tohle Baek prostě přehnal. Popustil Jonghyuna, jako kdyby mu četl myšlenky, a nechal jej, aby trefil blonďákovi krásnou ránu pěstí. Baek trochu zavrávoral, to už však byl pod náporem dalších Hyunových ostrých slov.

Nightmare byl znechucen. ,,Jak můžeš vůbec něco takového říct?! Všechno to, co Minki vyjadřuje na veřejnosti, je jen debilní fanservis a věci, co by se vám mohly líbit! Víš vůbec, fanoušku, jaký je? Jak mu můžu být z toho, že o něm chcete vědět všechno možné? Vždyť nemůže sám nikam jít, protože se na něj okamžitě sesypete jako včely na med! Zajímáte s jeho jeho krásu, o jeho tělo, ale chtěl jsme někdy někdo vědět, jak se třeba má, nebo jak se cítí? NE! Lezete mu do JEHO SOUKROMÍ, aniž byste si to uvědomovali, a z části tak ničíte jeho život! A TO TI PŘIJDE SPRÁVNÉ?!"

Jonghyun dlouze vydechl a pokusil se zkrotit. Nechal se moc vytočit, nikdy svůj vztek neuměl ovládat. ,,Aish!" odsekl, načež se zcela vytrhl Minhyunovým pažím a na patě se obrátil. Energickým, opravdu naštvaným krokem nakráčel do svého pokoje a důrazně práskl dveřmi. Za to mu Baekho zaplatí. Už dlouho se takhle nevztekal.

Z té rány až Minki u stolu nadskočil. Musel by být hluchý, kdyby celý jejich výstup neslyšel. Škodolibě se ušklíbl a na Jonga trochu pootočil. ,,Nejdřív mě tak zapíráš a pak tak usilovně bráníš, to jsem -"

,,Ještě jedno slovo," zavrčel na něj Kim, ,,jedno jediné slovo a přísahám bohu, vyhodím tě. Všechno je to tvoje vina. Tenhle spor je vyvolaný pouze a jen tebou, tak se nepokoušej si ze mě ještě dělat blázny. Rozumíš mi, co se ti snažím říct?"

Minki se šklebil, ale kupodivu poslechl. To si JR nemyslel, že se stane, protože Ren byl takový ten typ, co mohl někoho popichovat věčně. Byl za to na jednu stranu rád, nemusel s ním dále mluvit. Doufal, že jim to takhle vydrží co nejdéle.

,,Aish," odsekl znovu JR, ,,absolutně mě přešla chuť na jídlo. Jestli chceš, můžeš si sníst i to moje," povolil Renovi. Tomu zazářila očka nadšením, když znovu uchopil hůlky a pustil se do zbytku, který teď náležel už jen jemu.

,,Vážně nechceš?" zeptal se jej naposledy. Byl totiž v půlce. Měl stále velký hlad, ale byl ochoten se s Jonghyunem alespoň o část jeho vlastní porce podělit. ,,Pořád je to tvoje, já už jsem svoje snědl. Takže -"

,,Prostě mlč," zahučel Kim dost hnusným tónem. Měl zatraceně špatnou náladu, se kterou si vlezl do postele a zachumlal se až po hlavu. Nechtěl nikoho vidět ani slyšet, přál si být sám. Bylo obdivuhodné, že Renovi stále dovoloval zůstat ve své blízkosti, protože obyčejně vyhnal absolutně každého.

,,Musíš se ke mně chovat takhle?!" vyjel po něm Minki, tohle nehodlal trpět.

,,Jo, musím." Tak zněla odpověď z postele.

,,Nebudeš se ke mně takhle chovat. Moc dobře víš, kdo jsem."

,,A právě to mi dává právo se k tobě chovat, jak se mi líbí. A ty mi nebudeš rozkazovat."

,,Vážně si tohle myslíš, Hyune?" zalapal šokovaně po dechu Choi. Teatrálně upustil jídelní hůlky, které zacinkaly při střetu s poloprázdným talířem. Jak si můžeš dovolit něco takového vypustit ze svých podřadným úst, navíc zcela v klidu?!

,,Ne," řekl sebejistě blondýn, ,,já jsem si tím jistý."

V tu chvíli se Leader prudce zvedl ze židle, málem ji i převrátil. Nemohl to tolerovat. Hrudník se mu prudce zvedal při nádeších a také díky tomu, jak se snažil udržet, aby nevyletěl úplně. Nikdy nikdo nebyl tak troufalý jako právě teď Jonghyun. Kdyby nebyl relativně mírumilovný Leader, ač s občas dost chladnými a krutými chvilkami, nejspíš by to dopadlo mnohem hůř, než měl Ren v plánu.

Dokráčel až k posteli a bez ohledu na to, jak moc se Kimovi nechutil dotyk muže, z něj strhl peřinu a usadil se mu na klín. Bohužel, nebo bohudík - záleželo na tom, z kterého pohledu to bylo bráno - se nemělo dít nic perverzního. Minkimu se prostě tato poloha zamlouval v tom ohledu, že když následně do jedné ruky sevřel obě Jonghyunova zápěstí a druhou rukou jej chytil pod krkem, měl nad ním plnou moc.

,,Okamžitě mě koukej pustit," zavrčel podrážděně Nightmare. Nic takového nečekal, nebyl na to připraven, tak se nijak moc nebránil. Na jednu stranu byl i moc líný na to, aby se nějak výrazně vzpíral, tak se to pokoušel uhrát slovy. ,,Na tohle nemáš žádné právo."

,,A ty nemáš žádné právo mi odporovat!" štěkl na něj nahněvaně Choi. V jeho očích plál zlý plamen, s nímž nebylo radno si zahrávat. ,,Hraješ si s ohněm, Hyune, a já to nehodlám dlouho tolerovat," zasyčel varovně. Pak svou ruku z jeho krku stáhl, držel jeho zápěstí však i nadále. Nechtěl riskovat, že se po něm blonďáček ožene. Nejspíš by sletěl a zlomil si už tak zlomenou ruku.

,,Víš, na kom právě sedíš? A víš, kdo je majitelem tohoto pokoje?" ušklíbl se zlověstně Kim. Pořád byl silnější než on, při boji před schodištěm se to potvrdilo. Musel sebou silně škubnout, aby druhého vychýlil z rovnováhy, a pak se z jeho sevření jednoduše dostal. Strhl jej pod sebe a přehodil se nahoru v podstatě ze vteřiny na vteřinu. Minki možná ani nezaregistroval, že se něco děje, a už ležel v Jonghyunovu neplánovaném poloobětí.