Směrem do Náměstní ulice kráčeli dva teenegeři, za kterými se ve světlech lampy otáčel každý, kdo je minul i když to byli pouze členové gangu bezdomovců, kteří se drželi jako klíšťata tohoto města. Ty malé mozky, co se usídlily v jejich hlavách, už nebyly v dostatečně dobré funkci, si nepochybně mysleli, že to jsou dva kluci. Bohužel.

Tedy, rozhodně nemůžeme popřít, že patnáctiletý kluk s černě uhlovitými vlasy a světlemodrýma očima je stejného pohlaví jako Walter.Bůhví jestli by si ho lidé vůbec všimli, při jeho tak trochu maskovacímu vzhledu pokud tedy nepočítáme zářivě bílý batoh na zádech, včetně reflexní pásky, co obepíná jeho nohu. Určitě tam ale není z bezpečnosti.

Naproti tomu jeho společnice byla maskovaná skoro celá. Vypadalo to jako by při dlouhé cestě nějakému vojákovi vymítila šatník. Černé tepláky, vysoké holínky a maskáčovou bundu s odznakem válečného letectva Spojených států amerických. Prozrazovaly ji pouze zářivě fialové oči, světlá pleť s růžovofialovými vlasy oškubaných na mikádo. V ruce držela přívěsek podobný tomu Walterovu a zrovna svému společnikovi dávala do ruky štos papírů. „Bože"zanaříkala „vždyť je to stejný jako s tím klackem nebo jak tomu říkáte". Zrovna ji chtěl upozornit, že je to hůlka, byl však přerušen. „Jenom mávneš podle instrukcí, řekneš pár slov, tedy v tvém případě a ta dá!"

„Kde ten týpek vlastně bydlí?" zeptal se, aby odvedl pozornost od náročné vyučovací lekce. „Támhle" odpověděla a ukázala na žlutý barák s hnědou střechou. „Po denní zkušenosti očekávám, že se neumíš přemisťovat" povzdychla si. To je opravdu až tak neschopný? Co je na tom těžkého? Neumí skoro ani poznat skřeta od trolla, což je k pláči. Svůj život nejspíše nehodlá zaprodat studiu.

„Tak jak se tam dostaneme aby nás žádný imbecil neviděl, Faith?"„Přemístíme se. Říkala jsem to ani ne před chvílí. Rozhodila rukama. „Vím, že to neumíš, Wille" dodala a chytla ho za zápěstí.

Will se nejdříve podíval na ní, poté na jejich spojené ruce, zase na ní a tvářil se jako měsíček na hnoji. Faith si toho nejspíše všimla, protože zavrčela a pro jistotu dodala: „Nic si od toho neslibuj, tohle je čistě z krajní situace." Když se však Willi nadále tvářil jako bez ducha, Faith si povzdychla a s hlasitým prásk se přemístili.

Člověk si ve spánku možná nevšimne hlasů dole v ulici, ale určitě si všimne, když dvě osoby vpadnou dovnitř oknem, schodí květináč s kytkou a místo klidného vzbuzení na něj někdo zařve „VSTÁVAT"a skopne ho z postele. Will tomu jen vyděšeně přihlížel,odjakživa si totiž myslel, že dívky nejsou ve skutečnosti tak agresivní. Faith už odněkud ze skříně vytahovala batoh a začala do něj balit Walterovi věci. „Bež se převlíct" vyštěkla na něj místo pozdravu s nímž po něm mrštila náhodné oblečení.

Nikdo si nedovolil ani prdnout. „Tak padej" zařvala a Walter se konečně odklidil z rizikového pole.

„S Walterem budeme kamarádi" zamumlal si pro sebe Will a nezapomněl při tom pozorovat Faithtino pozadí. Byla zrovna tahle děsně sexy. Odchvíle co ji poznal s ní měl výdrž a pokoušel se ji nenápadně sbalit. „Co čumíš jak sůva Wille! Neseď tam jak nějaká slepice a přilož taky ruku k dílu." Will se vzpamatoval a přikývl. „Dobal to, já napíšu vzkaz,vím, že Peg bude vědě to co se jedná a promine nám nějaké to jídlo." Poté se vydal do kuchyně.

Zhruba za půl hodiny už bylo vše hotové, Walter nic nechápal, také zatím nebylo třeba, si všichni opět sbalili saky paky a Faith je oba chytla za zápěstí. „Radím Ti dobře, buď zticha Williame, nebo si mě nepřej" dodala a přemístili se.

Trochu hlouběji pod podzemkou ve velké klenuté místnosti se hrnuly masy lidí.Will s Walterem nevěděli jestli se mají dříve dívat na sexy tanečnice jen v bikinách a minisukních, poslouchat vyřvávání týpka skřetího vzrůstu nebo se soustředit na to jak jim nějaká podivínská baba omotaná do dlouhého šálu snaží podstrčit lahvičku s jasně růžovou tekutinou. Zanedlouho je ale Faith dotáhla k zakódovaným dveřím a začala provádět všelijaké otisky prstů a namačkávat do různobarevných rámečků několikaro hesel. „Hej Waltre, představili jsme se Ti vůbec? Já Jsem Will a ta dračice co je tu s námi se jmenuje Faith." „Díky Wille" odpověděl Walter, čímž si oba vysloužili Faithtin zabijácký pohled. „Chovejte se tiše" sykla a v závěsu s Walterem a Willem vešla do menši kruhové místnosti, kde se posadili na kraj nejbližších lavic.

„..Rozdělíme Vás do skupin..." zaslechli. Věnovali tedy svoji pozornost onohomu nudnému starci. Byl schrbený, v ruce třímal hůl ze dřeva, jeho hustý bílý vous mu sahal až někam k zemi, na hlavě měl pleš a byl oděný do dlouhého červeného pláště posetý různými zlatými ornamenty.

„Ježiš, to je ten negramot Cohlear" zamumlal vedle Waltera Will a zabořil hlavu do dlaní. Faith se také netvářila zrovna dvakrát přívětivě, spíš jako by každému v místnosti chtěla jednu kopnout. V tuto chvíli by asi nebylo příliš vhodné se s ní dostat do sporu.

Po pár minutách, tedy po Colearově řeči o které se snažil, aby zněla krapet povzbudivě se začlo rozdělovat. Will znuděně zívl.„Ferlin William, Evelins Walter, Hoorová Faith." Faith ze sebe vyloudila zvuk, něco na způsob, který se ozve, když přišlápnete myš. Will se jen samolibě ušklíbl.

Oba dva s naprosto zdrcenou Faith zamířili k ženě ve velice úplém kostýmku, ze kterému se Walterovi i Willovi naprosto zvedal žaludek, kolik toho bylo vidět. Předala jim mapu a začala provádět kontrolu zavazadel.

Po chvilce hrobového ticha Will promluvil. „To na sebe máme docela štěstí,že, Faith." „Očividně"procedila skrz zuby. Ženská z Willova batohu vytáhla tlustý zelený zagumičkovaný sešitek,nadzvedla obočí a se vší zdvořilostí kterou kdy měla se zeptala co to je. Will mírně zčervenal a kouknul se za sebe. Faith jí to vytrhala z ruky. „Ty si píšeš deníček. Ach bože.."„To není žádnej stupidní deník, to jsou ŽIVOTNÍ POZNÁMKY"zavřeštěl. Začalo zde být docela dusno.

„No jasně"„NO A NEPÍŠEŠ SI TY NÁHODOU DENÍK, FAITH? CO JSEM TO Tenkrát Viděl U TEBE DOMA, KDYŽ SI POSTAVILA VAŘIT NA ČAJ?!" „JÁ Si Narozdíl OD TEBE NEPOTŘEBUJU VŠECHNO ZAPISOVAT, PROTOŽE Můj Mozek MÁ DOST VELKOU KAPACITU NA TO ABY TOHLE VŠECHNO POBRAL!"„CHCEŠ SNAD ŘÍCT.."

„Buďte konečně zticha, nejste tady sami"zasáhl Walter. Faith se nadechla k urážce na Waltera, tu se ale do konverzace vmísil kluk,který Faith odtáhl někam k baru. Museli tedy odtáhnout i Faithtini věci.

„Vidíš toho kluka s piecingem, jak si povídá s Faith, Waltre?" „No.."kývl hlavou Walter a dělal jakože poslouchá. Ve skutečnosti ale pozoroval zvláštní strojky, které létaly sem a tam. Pevně Doufal, že to nebyly kamery. „No, tak ten se mi ji od doby, co jsem se s ní potkal snaží sebrat. Pff... Kdo by ho chtěl?Takovýho hnusáka?" řekl a hodil po něm pohled jako by byl kus koňského lejna, které se mu přilepilo na podrážku. Walter Zpozorněl při čemž zaznamenal, že Will něco říká, otevřel pusu, ale byl opět přerušen Willem. „Až mu budu chtít dát jednu do nosu a věř mi, že ten čas brzy nastane, vezmu ho za ten kroužek co má zapíchnutej v tom svým ohyzdným rypáku, pořádně za něj zatáhnu, aby tekla malinovka. To už ho ten jeho slizáckej úsměv přejde" dořekl svůj prolog a obrátil se na Waltera,jako by čekal na jeho názor. Jelikož Walter nechtěl, aby tady jeho nejlepší kamarád chytil nějaký záchvat deprese, musel jednat rychle a velice opatrně, aby neukřivdil ani jemu, ale ani jí. „Jo, máš pravdu, většího tupce jsem ještě neviděl, ale Faith by se to asi nelíbilo." „Mno..celkem vzato" zamyslel se Will „k nevýslovné lítosti budu muset asi ještě počkat.."To už se Walter neudržel a vyprskl smíchy, ještě zahlédl jak sena ně Faith ostře podívala, začal se smát i on.

********

Čtyřčlená skupina stála v kanceláři nadřízeného a čekala na to až jim vydá pokyny. Mezi nimi byl i onen kluk s kroužkem v nosu, který se díval na špičky svých bot. „Vaše velice ubohá skupina," začal a podíval se na ně zkoumavým pohledem jako kdyby si myslel, že každou chvíli někdo z nich odněkud vytáhne nějaký samopal.„musí zařídit, aby Ti tři tupci, zkoušku nesložili a nejlépe zemřeli co nejdřív". Zastavil se a pohlédl na všechny tři,očekávajíc otázky. „Což o to, ale bude za to nějaká odměna,"zeptal se a dodal: pane. Uchechtl se a kluk pokládajíc otázku se nadechl a zmlkl, jakoby se bál, že řekl něco špatně. „Ano, ale teď už běžte, aby nikdo neměl žádné podezdření" ukázal směrem ke dveřím. „O co vlastně jde?" zeptal se na rovinu kluk s kroužkem v nosu.„Vlastně o nic, chlapče, jde jen o pomstu třem blbcům, který se před smrtí měli chuť nazývat jejch otci, ale klidně si cestou zabijte koho chcete na Vás Vina určitě nepadne." Přikývl, lehce se uklonil a zamířil ke dveřím. Když se za ním zabouchly, krátce se zamyslel. Co mu tenkrát mohli udělat?

********

Ten den spali všichni tři v tom samém městě, u popelnic v zapadlé uličce, protože si neobtěžovali vybalit stan. Faith na okolí seslala jakási ochranná a zastírací kouzla proti bezdomovcům, kteří se po městě valili jako masy obyvatel nakaždoroční trhy. K večeři měli šunkovou pizzu, kterou jim s úsměvem věnoval mladík, převlečení za hotdog za to že vyslechli jeho reklamní upoutávku, která byla tak únavná, že Faith je oba musela několikrát silně žďuchnout loktem, aby vypadali co nejpřívětivěji.

********

Na Willově klíně ležela Faithtina hlava, což se ohromě užíval.Půlku noci si hrál s jejími vlasy a představoval si až spolu budou mít děti. Walter jim nepochybně půjde za kmotra, ale to bylo vedlejší. Samozdřejmě budou mít velkou manželskou postel,na které se každou noc vyspí do růžova. Avšak nebudou tam přeci jenom spát... STOP WILLIAME okřikl sám sebe. Není časmyslet na takovéhle úchylárny, užívej si její přítomnosti doté doby než spustí drastickou scénu.

Walter vedle zachrápal div mu neukápla slina. Přítomnost nejlepšího kamaráda umí být v nějakých situacích dost nechutná. Faith sebou trhla a zamrkala. Sakra. Sotva se porozhlédla kolem, rozeřvala se tak, že to vzbudilo i Waltera. „PROČ JSI MĚ NEVZBUDIL?! NEBO SI MĚ MĚL NECHAT SPÁT NA ZEMI. CO NA MĚ ZASE TAK CIVÍŠ, WILLIAME?!" „Jsi při tom řvaní děsně sexy, můžeš pokračovat." Faith nabrala vzduch do plic a rozhodla se, že bude dál namáhat své hlasivky při řvaní na Willa, ale Walter zasáhl.„Tak se zase všichni uklidníme. Nejsme tady od toho, abychom na sebe řvali jako paviáni a chovali se jako gramotně zaostalí tupci. Jestli si chcete řvát, tak až potom, co dokončíme tuhle misi, nebo si své názory můžete vyměňovat při měsíčku. Teď si prosím podejte ruce" dodal smířlivě a čekal.

Faith hrozně zčervenala, úplně zrudla a kdybyste vedle přidrželi rajče, nerozeznali byste barvu jednoho od druhého. To Willa naprosto dopálilo.Vždyť se měla červenat, tedy alespoň to tak plánoval, díky jemu samotnému, ne kvůli nějaké stupidní situaci. Plán zjevně nevyšel. Docela dost k pláči, nemyslíte?

Po podání ruky, už se to dusno jaksi vytratilo. Konečně si sbalili a vyrazili z uličky vstříc dalšímu osudu. Vysloužili si udivené pohledy obývajících, kteří doteď ani neměli tušení,že si někdo dovolil vkročit na jejich území. Víceméně každý bezdomovec si mazal na chleba něco hnědého, docela to zapáchalo,raději se ani nebudu zmiňovat. Walterovi bylo z toho pohledu tak špatně až to chvílemi vypadalo, že co nevidět se jeho obsah žaludku vyklopí celý ven.

Vyšli z ulice a nadechli se čerstvého vzduchu. Faith se zadívala na přívěsek a zbledla i když to na její barvě pleti nebylo vidět. „Katii Doogliovou s dalšími dvěmi dívkami se právě chystají zabít a my to nemůžeme nijak ovlivnit, kdoví kde jsou."

********

Katie Doogliová, energetická mladá dívka s vlasy zapletenými do dredů si zdřejmě nepřipouštěla stejnak jako dvě její kamarádky Eliza a Helen, že se neocitá v ulici plné slunce, jak to ze začátku vyhlíželo, ale v hrozivé přítomnosti kluka skroužkem v nosu a jeho poskoků.

Škoda, že nebyla tak obezřetná jako Faith, která měla poschovávané zbraně všude možně, že by na to možná ani ten největší boss nepřišel. I když ty zbraně by teoreticky mohla mít, jen kdyby ta ženská v úplém kostýmku při kontrole zavazadel všechny nezabavila včetně nejnovější značky kulometu. Jen štěstí bylo, že před tím neprodělala nějakou celní kontrolu, kde by ji rovnou zavřeli do basy.

Mohla být ráda alespoň za ten víceúčelový nůž, který přeci jenom zachránila. No a navíc ještě měla přívěsek, což je stejné jakoby ho neměla, protože všechny tři s tím uměli jako Will s Walterem dohromady, což byl vcelku bídný výkon. Spoléhaly jen na štěstí, tři víceúčelové nože a bojové znalosti.

Vzpomínala na to jak si tenkrát nechala udělat dredy a matka jina rok zakázala elektrotechniku. Aby zabila čas vykradla svému otci půlku šatníku, neboť byl bývalý voják a celé týdny chodila do lesa, zkoušela obratrost a několika bojových technik.Vše vyvrcholilo tím, že došla za Armádou státu a požádala o členství. Nejdřív se jí vysmáli, samozdřejmě desetiletá holka, do jejich Armády? To tak. Úsměv jim ale zmizel z tváře,když prokázala nějaké znalosti z učení, běhání, klikováníi polní výcvik spolu s 52 sedy lehy za 1 minutu, 32 kliků za 30 sekund a uběhnutí 3000 metrů za míň jak dvanáct minut. Také tři dráhy. A to nebyly kdovíjak lehké. Chvíli se tam hádali, žejí je míň jak osmnáct let, nakonec však zavolali nadřízeného.Byl dost překvapený a divil se že ani nepoužila nějaký energetický nápoj. S politováním ji však oznámil, že ještě není dospělá, ale že do budoucna počítají s jejím členstvím. Doopravdy jí to ale naštvalo teprve tehdy, když pět dní žila s horečkou.

Věřím, že Faith by to dokázala také, ale v té době měla práce nad hlavu.

„Eliz máš ještě tu mapu? Bylo by dobré poměřit délku cesta vydat se tou nejkratší. Přeci jenom nechcem cestovat víc jak dva měsíce." Po pár minutách, když se Eliz ani Helen neozývaly, pomalu otočila hlavu. Kluk s kroužkem v nosu vytáhlz kapsy magnet a nůž byly u něj. Dál už jsi jí nevšímal,protože byl zeměstnaný vzdorující Eliz, která ho i přes bolest při otřesu mozku chtěla co nejvíc udeřit nohou. „Tak se zase setkáváme, že, Katie?" „Co chceš?"vyštěkla a hleděla mu do očí. Změnil se. Hodně se změnil za ten rok co potajmu vykonnával lehké mise a nakonec začal zabíjet. Už v něm neviděla to co tenkrát. Byl milý, poznali se již ve svých devítil letech, když mu nechtěně zlomila nos.

Ve vzhledu se ani moc nezměnil. Také že ho nedávno zahlédla,když se brodila hustou bažinou. Měla ale plné ruce s tím, aby zabila komára, než se zaměřila na objekt.

Katie zvedla koleno aby mu uštědřila silnou ránu do břicha. On byl rychlejší. Zmáčkl spoušť na vystřelovacím noži, který se Katii prorval do břicha. Chytla se za krvácející ránu a sesunula se k zemi. „Za tohle budeš pykat Crogu Greengressi"zasípěla „Pochybuji puso.."

********

„Vsadím se, že Faith ve skutečnosti není holka," promuvil po minutě ticha Walter k Willovi „ale nějaký úchyl, který někde ukradl podprsenku a vycpal si ji třeba papírem. Určitě má taky paruku a nechal si dělat plastiku na obličej" uvažoval o svéteorii nahlas. „Dobře, sázím na to že Faith je holka, ty si jako myslíš, že jsem nějakej teplouš nebo co? Tak o kolik se vsadíme?" „ Dejme tomu o dvacku, máš vůbec tolik u sebe?"řekl na odpověď a v duchu se radoval, že má zanedlouho další dvacetikorunu u sebe. „Jen doufej, že ty máš tolik. Je začátek sázky a já na sto procent vím, že to nemůžu nevyhrát" usmál se Will samolibě a podíval se na Waltera. „Tak platí"odpověděl a potřásl si s ním rukou.