4.Svatba nebo poprava?
"Stráže odveďte jí do Vězení! Zítra bude poprava před svatební hostinou."Nařídil král .
"Jsem nevinná !!!" Křičela jsem z plná hrdla.
Při mém odvodu do vězení jsem zahlédla Alexandra . Jeho pohled směřoval na mě, bylo mu vidět na očích kéž bych ti mohl pomoci .
Stráže mě odvedli do temné kopky ,která byla malá a bohužel to tam bylo cítit zdechlinou .
Zatuchlá kopka byla vybavená slámou na zemi, která sloužila na spaní a stolečkem se svíčkou.
Stráže když odcházeli řekli mi .
"Užij si poslední noc couro !!!"
Poté oba vybuchly smíchy.
Šla jsem tedy si lehnout .
Přemýšlela jsem proč zrovna já ? Co jsem komu udělala?
Proud mých myšlenek přerušil příchod Sebastiána .
"Aha koho pak to tu máme?" řekl Sebastián .
"Ty zasranej bastarde to kvůli tobě jsem tady !"
"Tak poslouchej ty jedna couro , mám možnost jak tě zachránit od popravy."
"Poslouchám ."
"Vezmi si mě . "
"To nikdy neudělám !" Odpověděla Ariana.
"pokud tak neuděláš tak zařídím aby sťali nejenom tobě hlavu ale i Jamesovi.
"To neuděláš Sebastiáne !"
"Jak myslíš bude poprava vás obou."
"Né , Jamese ne ! Udělám to co chceš , vezmu si tě . "
"Vyspi se do krási má dráhá ."
"To mě tady necháš spát Sebastiáne ? "
"Ano , nechám protože aby ses nerozhodla utéct v noci , když všichni budou spát . Ráno pro tebe pošlu stráže aby tě odvedli do tvé komnaty !"
Ráno mě stráže probudili tím , že mě polili studenou vodou .
"Stávej couro , je čas jít tě odvést do tvé komnaty !"
Dovedli mě do obrovské komnaty kde byla obrovská nebeská postel . Hnedka jak odešli stráže ,jsem hned spadla únavou na postel a rozplakala jsem se .
Můj pláč zaslechla má komorná .
" Slečno proč pláčete když je dnes váš svatební den ?"
" Já si Lorda Sebastiána totiž nechci vzít , já ho nemiluji !"
" Co já bych za to má paní dala, vzít si tak krásného muže jako vy . Však si zvyknete . Teď vás však musím umít , smrdíte totiž jako tchoř a také učesat ."
Levandulová koupel byla skvělá a také ten účes který mi udělala .
"Teď vás musím obléci do svatebních šatů . "
Svatebí šaty byli nádherné bílé se stříbrnou krajkou . U šatů se však dalo čekat , že budou nádherné jelikož je navrhl a šil James .
Pomalu jsem začala vycházet z mé budoucí manželské komnaty v tom tam stál a přiblbě se usmíval na mě James .
"Drahá Ariano moc ti to sluší v těch šatech. Bylo by mi ctí tě dnes odvést k oltáři .Mohu? "
"Klidně, za mě . "
Z jeho výrazu jsem však poznala , že má něco zalubem .Došli jsme pomalu před velké dveře které vedli do obrovské kaple kde si mám vzít to ho zatraceného lumpa.
James se na mě otočil .
"Ať se stane cokoliv v té kapli, věř mi !"
"Cože Jamesi , nechápu tě? "
"Prostě mi věř ."
Vešli jsme tedy do kaple kde už čekalo na nás mnoho lidí i se Sebastiánem . Cestou k oltáři jsem nikde neviděla Alexadra. Mrzelo mě , že ho nikde tady nevidím . James mi však zašeptal do ucha .
"Neboj se ! "
Pořád jsem to však nechápala .
Už jsem přišla k oltáři , tam mě chytil za ruce Sebastián . Kněz nás začal oddávat v tom někdo rozrazil dveře a začal mýřit na Sebastiána pistolí.
Pokračování příště.
Moc se omlouvám za možné chyby a také , že jsem dlouho nevydala novou kapitolu . Teď však budu mít více času na psaní :)

Bạn đang đọc truyện trên: AzTruyen.Top