Proud mých myšlenek však překazil Alex . Usmál se a řekl .
"Už vidím Glasgow! "
Jeho úsměv jsem mu opětovala.
Byly jsme šťastný ,že už nejsme  na anglické půdě a také u Sebastiána .
Sebastián je velmi nebezpečný a bála jsem se , že nás nakonec dostane . Nemohla jsem myslet na to , že by mě donutil si ho vzít a Alexe by určitě nechal popravit .

Alex se na mě otočil a začal se mi koukat hluboko pronikavých modrých očí.
"Neboj se on nás nikdy nedostane !"
Při této nečekané odpověděli se mi zježily všechny chloupky na těly .
On mi snad čte myšlenky ?
Jak mohl vědět na co myslím ?
" Jak si věděl na co myslím ? "
" Vyčetl jsem to z tvých očí , když bude potřeba tak tě ochráním i svým tělem ."

Celá jsem zrůžověla když  to řekl , to mě  ujistilo , že ke mě něco opravdu cítí ale nechce mi to dát najevo .

Pomalu jsme se začali blížit k městu v tom se mě zeptal .
"Jak dlouho znáš Jamese ? "
" Pár dní , od mého příchodu do Londýna je to můj nejbližší přítel ."
Alex se na to začal smát .
"Jak je vidět  ty na sebe lákáš samé nebezpečí ."
"Cože ? "
"Jamie mi všechno řekl , že tě zachránil první den v Londýně , kde jsi byla falešně obviněná z krádeže . On tě poté zachránil a přivedl do paláce . "

Jeho smích mě rozzuřil .
"Víš ty co , kdyby si mě nezatáhl za tu záclonu a nepolíbil by si mě , tak jsem mohla ještě v klidu žít v Londýně."
"Tak jak chceš příště tě už nebudu zachraňovat ."
Poté jsem se uklidnila a už jsem se s ním víc nebavila .

Projížděli jsme nádherným obrovským městem  . Všude kde jsem se podívala byli buď nádherné zdobené kostely , květinové , rybí , zeleninové trhy nebo také  různé krčmy .
My jsme zastavily u krčmy která nesla název U Zlatého kohouta. 

Alex  seskočil z koně a řekl . 
"Počkej tady , půjdu se zeptat jestli maj volné pokoje."
Nechtěně jsem odkývala , že tady počkám .
Čekala jsem tedy venku . Alex přišel asi za 10 minut .
" Někdo tam na tebe čeká uvnitř." Řekl zamračeně .

Vešla jsem dovnitř a koukala se po krčmě a hledala jsem tam  známou tvář . V tom jsme zahlédla Jamieho jak na mě mává ať jdu k němu .
" Dráhá Ariano , rád tě vidím , jakou jste měli cestu do Glasgow ? "
" Celkem dobrou ." Řekla jsem ironicky.
"Ariano něco pro tebe mám."
"Copak? "
" Přivezl jsem ti pár šatů na převlíknutí.  To co máš na sobě toho se ihned zbav , nesmíš být totiž tak nápadná .
Musíš si obléknout něco typicky skotského aby tě tady neobjevil Sebastiánův zvěd.

Šla jsem se tedy nahorů převlíknout do nádherných zelených prostých šatů se skotským vzorem. Šaty mi seděli akorát .

Byla jsem tedy konečně už připravená . Pomalu jdu po schodech dolů v tom zahlídnu Alexe jak na mě zírá s otevřenými ústy a nemůže se vynadívat  na mě .

"Wow Ariano moc ti to sluší !"
"Děkuju za kompliment Jamie  ."
Alex na mě jenom s úžasem zíral .
"Tak jaký máme plán na zítřek ? "
"Zítra se musíme dostat po staré cestě do Inverness ."
"Proč nepojedeme po hlavní ? "
"Je to příliš nebezpečné , cesty budou totiž hlídané Sebastiánovými vojáky kteří dostaly za úkol nás najít ."
"Co bude potom co do jedeme do Inverness ? "
Tam máme sraz s mými příbuznými .
Od tamtud pojedeme s nimi na hrad Leoch . Hrad totiž patří mému strýcovi."
"Aha , Jestli mě pánové omluvíte půjdu si lehnout ."

.V pokoji jsem si lehla na postel a snažila se usnout ale nešlo mi to .
Stále jsem myslela Alexe a na to co jsme si dnes vyčetli bylo mi z toho do breku . V tom někdo zaťukal na dveře . Byl to Alex se sklíčeným výrazem .
"Co se děje Alexi ? "
"Já , já , já ,..."
Tak to vyklop Alexi ?"
"Já jsem přišel se ti omluvit za to vše co jsem ti dnes řekl , moc mě to mrzí . "
Poté co to  dořekl mě vášnivě políbil .
Polibek jsem mu opětovala .

"Odpouštím ti Alexi !" Vyhrkla jsem .
"Teď  si běž odpočinout Ariano ,  zítra budeme mít náročný den . Dobrou noc a sladký sny . "
" Dobrou ."

Po jeho odchodu  jsem pořád však cítila na rtech jeho polibek . To mi pomohl usnout .

Pokračování příště :)
Omlouvám se za možné chyby .
Doufám , že se vám  líbí nová kapitola .