"Takže..."

Kuniko zvedla hlavu od sešitu před sebou, rovnou jej zavřela. Odhadnout, co se blíží, nebylo nijak složité, obzvlášť když se Kaido tak zlověstně usmívala. Proto dívce bylo jasné, že tohle zabere příliš dlouho na to, aby mohla tu skicu dokončit ještě před zazvoněním.

"...jak šlo rande?" Loktem se opřela o její lavici a bradu si podepřela dlaní.

Kuniko si povzdechla a schovala sešit do tašky. "Dobře."

Kaido párkrát zamrkala.

Pak se zhluboka nadechla a jako hurikán spustila: "Dobře? To je všechno, co mi na to řekneš? Tys byla na rande a měla ses jak... dobře! No to je mi teda fór," ke konci se ztlumila. Založila si ruce na hrudi a odfrkla si.

Kuniko se zasmála. "Ne, vážně, bylo to super."

"Fakt?" Naklonila se Kaido ke své kamarádce ještě blíž, v očích zvědavost malého dítěte.

Souhlasně pokývala hlavou.

Kaido chytila svou dlouholetou kamarádku za ramena a začala s ní zběsile zmítat - z hurikánu se stalo zemětřesení. "A co přesně se stalo? No tak! Povídej! Drby! Maličkosti! Všechno! Sakra, ženská, já potřebuji detaily!" v posledním slově pečlivě zdůraznila každou slabiku.

Kuniko jemně uchopila její zápěstí a vrátila jí ruce zpět k tělu. "Tak víš co... Dojela jsem tam, došly jsme na hvězdárnu a sledovaly západ slunce... a hvězdy," rozvášnila se a nadšeně se zakývala ze strany na stranu, "a prostě-"

"Ježišku, to je sladký!" vypískla Kaido, ani ji nenechala domluvit. Už už se nadechovala k další otázce-

Naštěstí pro Kuniko však zazvonilo.

A najednou jí připadalo, jako kdyby jejich další schůzka byla nad hvězdy vzdálená.

★★★

"A jak se jmenuje?" vyhrkla najednou jedna z dívek.

Kuniko se zarazila a pak vydechla: "Akemi."

Všechny to očividně zarazilo.

"Jmenuje se Akemi," zopakovala, sama pro sebe přikývla a usmála se.

"Počkej, ale vždyť to je... holčičí jméno, ne?"

Další nádech a výdech, než Kuniko opět přikývla. "Ano. Ano, to je. Jde o holčičí jméno."

Kaido se najednou obrátila a vydala se pryč. "O-Omlouvám se, ale... zapomněla jsem, že ještě něco mám."

Kuniko zmateně sledovala její vzdalující se kroky, než se s holkami ponořila zpět do jejich rozhovoru.

★★★★★

Miluji distanční výuku (:
Tohle teď píšu, i když mám mít už přes deset minut hodinu, jenže učitelce to zase blbne a není ji slyšet, takže se tomuhle můžu nerušeně věnovat xd

(Je vtipné si číst tyhle poznámky s odstupem, kdy už je distančka zrušená xd)