" Moji věrní," začal Voldemort zvolna, " všichni víte, proč jsme se dnes sešli," vyptával se.

" Ano," zněla svorná odpověď davu.

"Přemístíme se do malé vesnice. Žijí tam přes týden jen ženy a děti. Muži pracují v nedalekém dole a vraci se jen na víkendy. Pobavíme se," zasyčel Voldemort. Na Severuse málem šly mdloby.

Merline, děti a ženy.

Zabít ženu nebo dítě bylo pro Severuse něco nepředstavitelného. Doposud musel zabíjet jen muže. Buď v souboji nebo na příkaz Pána zla. Ale už mohl za tu dobu vědět, jak je Voldemort brutální.

Že mne to ještě vůbec překvapuje. Zamračil se a s velkou nechutí přikývl.

Když se přemístili na místo, všude bylo ticho. Bylo kolem jedenácté večer a na ulici nikdo nebyl. Všichni doma klidně spali. Několik Smrtijedů se nepozorovatelně vplížilo do domů. Nebylo to těžké, pomocí kouzel se mohli dostat kamkoli chtěli. Severus, ve snaze přelstit Pána zla, se vydal také k nějakému domu a vkradl se dovnitř. Jakmile byl uvnitř, kouzelným zrcátkem zavolal Brumbála.

" Jistě, už jdeme. Severusi, už někoho zabili?" zeptal se starý muž s obavou!

" Domnívám se, že doposud ne. Ale pospěšte si, nebude to dlouho trvat," řekl Severus a kapesní zrcátko si strčil zpět do hábitu. Poté začal dělat po domě hluk, aby majitele vzbudil. Načež se přemístil zpět na základnu Pána zla.

***

"Brumbále! Kde je... kam šel Severus?" řekla Miriam, když doběhla celá udýchaná k řediteli. Ten však na ní neměl čas. Pomocí portrétu, který se také nacházel na Grimmauldově náměstí, svolal všechny členy Řádu, které mohl.

" Půjdu s vámi," řekla rozhodně Miriam, když viděla, že se něco chystá.

Starý kouzelník však zakroutil hlavou: " Ne Miriam, bude to velmi nebezpečné."

" A na co jsem tedy v Řádu, když vám nemůžu pomoct?" naštvala se.

" Myslím, že by mi Severus nikdy neodpustil, kdyby se vám něco stalo," zamračil se Brumbál.

" On...on tam bude také?" zakoktala.

" Ano i ne," odpověděl záhadně, zatímco spěchal po točitých schodech dolů.

" Tak to jdu rozhodně s vámi," nedala se odbýt, " napsal mi dneska dost divný vzkaz. Mám o něj strach."

" No dobrá, slibte mi, že neuděláte nic, co by vás dostalo do vážného nebezpečí," naléhal Brumbál.

" Dobrá slibuji," pokývla hlavou a Brumbál se usmál. Došli spolu k bradavické bráně a poté se přemístili.

***

O pár minut dříve...

Miriam se protáhla, chtěla obejmout Severuse, ale nahmatala jen prázdné místo vedle sebe.

Kde je?

Otevřela oči. Byla tma a tak nic neviděla. Rozsvítila si hůlku a tmavá místnost dostala své nezaměnitelné rysy. Ale Severus tu nebyl. Vstala a podívala se do koupelny, nic. Pomalu šla do kuchyně, že si nalije nějaké pití.

Třeba šel vařit zase nějaký lektvar.

Uklidňovala se v duchu, když v tom si všimla nažloutlé obálky a na ní napsáno: Pro Miriam.

Ihned se k dopisu vrhala a vytáhla z obálky pečlivě složený pergamen. Rozložila jej a na něm byl severusovým úhledným písmem napsaný vzkaz.

Miriam
Ve chvíli, kdy čteš tyto řádky, je můj život nejspíše v nebezpečí. Musel jsem splnit velmi tajný úkol, o kterém jsem nesměl říci živé duši. Mrzí mě, že jsem ti to nemohl říct, ale nesouhlasila bys s tím. Pokud všechno dobře dopadne, zase se shledáme, pokud mne však Pán zla odhalí, budu nucen obětovat svůj život pro dobro kouzelnického světa. Není to zas tak velká oběť. Ale jen mě mrzí, že tím ztratím tebe. Ať se bude dít cokoli, nezapomeň na to, že k tobě cítím něco, co jsem již velice dlouho k nikomu necítil. Sbohem má Miriam. Severus

***

Když se Severu přemístil zpět do úkrytu Pána Zla musel jednat rychle. Ale had jako by se vypařil. Hledal všude až ho nakobec objevil v jedné komnatě. Zírala na něj a hrozivě na syčela.

" Nesnaž se stejně ti nerozumím," řekl. Pak vytáhl z kapsy jednu lahvičku se žlutým obsahem. Díval se na ni a pak zavrtěl hlavou. Jelikož byl vždy podezřívavý vytáhl raději tu druhou.
Pak se k Nagini přiblížil. Švihla s sebou k němu, a lehce kousla a vstříkl do rány velmi svůj jed. Rychle jí ale zmrazil kouzlem a nalil do krku jed. Po byl chvíli had mrtvý. Severusovi se udělalo špatně z jedu Nagini.

Musím vypít ten lektvar.

V tu chvíli se však v místnosti objevil Voldemort, cítil že je had mrtvý. Když uviděl Severuse, jak nad ním stojí v ruce prázdnou láhev a na ruce uštknutí, zašklebil se.

" Snape! Mohl jsem si myslet, že tě ten starý blázen přesvědčí, abys nakonec pracoval pro něj Nevadí. Že tě Nagginy kousla, je tvůj trest. Její jed je velmi silný, účinkuje však pomalu. Bude zaživa spalovat tvé vnitřnosti, dokud nezemřeš pomalou a velice bolestivou smrtí. Je to horší než několik dávek Cruciatu. Užij si to, nehodlám tě zabít, abych ti smrt ulehčil, nechám tě tu, ať bídně zhyneš. Zasloužíš si to," zasmál se syčivě a odešel.

Severus využil příležitosti, že je na chvilku sám a napil se lektvaru z druhé lahvičky. Když k němu přišli ostatní smrtijedi nejevil už známky života.

" Postarejte se o to, aby Brumbál dostal jeho tělo, jsem zvědav jak se bude tvářit," řekl Lucius.  Smrtijedi použili mobilikorpus, aby jeho tělo vyzdvihli a pomocí hůlky korigovali jeho dráhu, když s ním scházel se schodů. Poté se přemístili do blízkosti Bradavic.

***

" Brumbále! Kde je Severus!" plakala Miriam. Když se vrátili z úspěšného zátahu na Smrtijedy. Chytili čtyři a ti rovnou putovali do Azkabanu.

" Doufám že bude v pořádku, každou chvíli se musí objevit," řekl Albus, ale jako by tím uklidňoval jen sebe. Pak se přiřítil do jeho pracovny Filch a něco mu zašeptal. Brumbál rychle vyrazil pryč a Miriam za ním.

" Co se stalo?" ptala se ale nedostalo se jí žádné odpovědi. Když seběhli až do přízemí ke vstupní bráně, uviděl Brumbál nejprve Luciuse.

" Dobrý večer Luciusi..." řekl ale pak se zarazil, když totiž Malfoy popošel, mohl Brumbál vidět Severusovo tělo jak bezvládně leží na zemi.

"Merline!" uteklo mu z úst.

" Myslím, že dnes není dobrý, Brumbále. Šel jsem vás navštívit a našel jsem ho před bránou," lhal Lucius. To už však dorazila Miriam a když uviděla severusovo tělo, začala hystericky křičet.

" Ne! Ne Severusi, má lásko, to ne! Nesmíš mi to udělat, to nesmíš, miluju tě. Ty tu musíš zůstat," a zatímco jeho tvář zasypávala polibky, které se mísily se slzami, Lucius pozvedl v údivu obočí.

" Miriam, nech ho, nemůžeš nic udělat!" řekl Brumbál.

" Ne, něco se musí udělat. Nemůže mě takhle opustit. To nesmí... nesmí," bušila pěstí do země v návalu vzteku.

" Vstaň Miriam, vím, že je to těžké ale buď si jistá, že časem to přejde," konejšil ji starý kouzelník a když ji objal, Lucius se nenápadně vytratil.

" Co... co bude s jeho tělem?" zeptala se, když se trochu uklidnila.

" Pokud mi to dovolíš, postarám se o to."

" A.. ano, děkuji vám. Neměla bych na to sílu," řekla a poté přešla k Severusovi a naposledy ho políbila na ústa. Pak s pláčem odešla pryč.

Brumbál pomocí kouzel vzal jeho tělo do nepoužívané části hradu, kde ho uložil na postel. Poté vykouzlil jeho dvojníka, kterého uložil do rakve.
A tak jak se předtím dohodli, nechal ho odpočívat, netušil jak dlouho bude trvat než se vzbudí.

(Jestli se vůbec vzbudí že?) 🤔