HARRY

Ráno mě probudil zvuk skleniček rozbitých o podlahu. Rychle jsem vstal a šel do kuchyně. Tam stál Loui opřený o linku a hlavu měl svěšenou.

,,Hm" vyšlo z něj a začal si klekat ke sklu. Rychle jsem si klekl k němu a pomohl mu. Nečekal mě tam, a tak se lekl. Leknutím nadskocil a řízl se o sklo. Sykl bolestí a stoupl si.

,,Lou ukaž" stoupl jsem si k němu a natáhl ruce.

On ale ucukl.

,,Jdi ode mě."

,, Louisi teče ti krev, nech mě ti to ošetřit."

,, Nesahej na mě kurva, sahej si na toho kokota a me vynech." Křikl na mě a běžel nahoru do koupelny.

Vyběhl jsem za ním, ale on se stihl zamknout.

,,Lou omlouvám se."

Bez odpovědi.

,,Louisi?"

Zabručel.

,, Prosím vyslechni mě. Udělal jsem chybu a rovnou dvě. Pochopím, když mě pošleš do prdele"

Sedl jsem si zády ke zdi vedle dveří spustil.

,,Lou, ten kluk tam.. To byl Nick. Vlastně ta úplně první zpráva, co jsem ti napsal přesněji to ,Dnes ti to slušelo, Nicku' byla pro něj. Dříve to byl no.. trošku větší kamarád. Byl to kluk na potěšení, pokud víš, jak to myslím-"

,, Nejsem kretén."

Povzdechl jsem si a pokračoval.

,,- no a prostě na začátku našeho vztahu jsem se opil a on mě zatáhl na záchody a tam mi-" odmlčel jsem se.

Polkl jsem brek avšak slza mi utekla. Hřbetem ruky jsem jí setřel a pořádně se nadechl.

,,- tam mi vykouřil. Lou me to moc mrzí. Já- já byl vážně na mol a nevěděl jsem ani jak se jmenuji. A včera mě potkal na cestě do krámu. Do krámu jsem se dostal pozdě večer, protože se mi to zařizování protáhlo, ale to je teď vedlejší. Víš Lou.. snažil se mě zase dostat do postele. Niall neviděl vše, po tom co odešel, tak jsem Nickovibdal facku a odešel."

Slyšel jsem odemykání dveří, tak jsem se postavil, avšak Louis mi nevěnoval ani jeden pohled. Viděl jsem, že si dává rukavy dolů, něco tam skrýval, ale nevím co.

,, Nevím kdy přijdu, Nehledej mě." Řekl mi přes rameno a odešel z místnosti.

Par sekund na to jsem slyšel bouchnutí hlavních dveří.

Složil jsem se na podlahu a brečel. Ano ja tyran Harry Styles jsem brečel.

LOUIS

Celý jeho proslov jsem pečlivě poslouchal. V půlce jsem však vzal malou věcičku z šuplíku vedle umyvadla a udělal pár ranek na svém zápěstí. Brečel jsem celou dobu co vykládal ty hnusné věci.

On mě podvedl? Proč? Bylo to vážně jen jednou?

Chvíli jsem se vydýchaval. Setřel jsem si slzy a pomalu odemkl. Jen co Harold viděl, že vycházím tak si stoupl.

Všiml jsem si, ze mam vyhrnute rukavy, tak jsem je stáhl dolu.

Ani jsem se na něj nekoukl a šel pryč. Potřeboval jsem na vzduch.

,, Nevím kdy prijdu, Nehledej mě" řekl jsem přes rameno a šel po schodech dolů si obout boty.

Vzal jsem klíče a dramaticky bouchl vchodovými dveřmi.

Nevím ani jak dlouho jsem šel, ale dostal jsem se k jezírku v rohu parku úplně vzadu.

Vždy tu byl klid. Krásné místo na přemýšlení. Hlavou se mi honilo tucet otázek, ale bez odpovědi.

Avšak jedna otázka se mi objevovala pořád.

Mám mu to vůbec odpustit?

----------

Ano lidi, nový díl po sta letech. Zas jsem byla nemocná a hlavně jsem neměla náladu.

Mimochodem tohle je díl pro nejúžasnější sestřenici Kizerka (ano dělám ti reklamu😃), aby se ji zlepšila nálada a netrapila se blbečky. Mam tě ráda💙💚

Dekuju za vote, komenty i přečtení💋.