Darow velela skvěle. Připadalo mi jakoby pro ni místo Alfy bylo přímo stavěné. Tehdy k nám přišla ona, černá fenka německého ovčáka. A já byla den ode dne bystřejší. Byla jako oživlá myšlenka, její pach mi byl až moc povědomí...

Stálá jsem na louce kousek od jezera, zrovns, když jsi tam přišla. Pohledy jsme upřely na sebe. Mlčela jsem, jen chvíli.

Věděli jsme to obě. Byla to ona, ta jenž jsem považovala za mrtvou. Pronásledoval jsem lidi jen abych ji našla a podřídila jsem se jim. Jejich trénink mi zůstal v hlavě, jejich povely, křivky.. Vše. To, ale nikdo nevěděl, ani ty ne...

,,Jsi to ty!'' Snow, má sestra vrtěla radostně ocasem stejně jako já. Podívala jsem se na ni s otázkou v očích, kývla. Rozběhli jsme se do tábora.

Nezapomenu na reakci Darow, když jsme jí to řekli. Já, jedno, ale věděla jistě. Má sestra je v pořádku.