„To neřekla!" vykřikla Tamara šokovaně.

„Ale řekla," zavrtěla jsou hlavou, „bylo to jako bych se dívala na mladší verzi svojí mámy. Byla to hrůza. Úplně jako kdybych jí slyšela ‚našla jsem tvojí falešnou občanku a rozhodně tě nebudu podporovat v tom na ní někam chodit.'" Snažila jsem se napodobnit její hlas a to jakým tónem to říkala.

„Co budeš teď dělat?" Popravdě? Neměla jsem nejmenší tušení, jedno jsem ale věděla, rozhodně se nebudu držet od Jasona dál, né dokud nebudu vědět pořádný důvod toho proč, do té doby mi můžou vlézt všichni na záda.

„Na něco příjdu." Pokrčila jsem rameny.

„A co Matt?" Zakmitala obočím, povzdechla jsem si, tuhle část jsem tak nějak nedomyslela.

„Co s ním?" Pokrčila jsem obočí, opírajíc se zády do hromady polštářů na její posteli.

„No když už je Jason ze hry," skočila jsem jí do řeči, „Není ze hry," nebyl, akorát si hrál na nedostupného. V duchu jsem se zasmála, jaká ironie že na začátku jsem byla ta nedostupná já a najednou se nám karty obrací, ale však ono se to ještě změní a jestli ne přísahám že.. asi budu lesba nebo nevím.

„No dobře, tak je aktuálně mimo hru, tak nebo tak Matt ho může nahradit," pokrčila rameny.

Někdo by si pomyslel, že způsob jakým jsem Matta brala, jako chabou náhradu a pobavení, jsem se chovala jako mrcha, koho to zajímá? Mě rozhodně ne. Matt byl sice milý, sexy a roztomilý, ale v porovnáním s Jasonem byl jenom párátko mezi hromadou jiných párátek, zatímco Jason byl jako lízátko, takové to kyselé. Na první olíznutí se šklebíte ale po chvíli už blahem nad chutí div neskuhráte.

„Vlastně," začala jsem zvedajíc se do rovného sedu, „asi jsem dostala nápad." Mé imaginární růžky se opět draly ven.

„Poslední dobou se děsím toho co z tebe vyleze." Zasmála se.

„Ale prosím tě, nepřeháněj zase." Mávla jsem rukou.

„Takže? Co je ten skvělý nápad?" Zeptala se se zvednutým obočím.

„Jason nemůže z nějakého důvodu Matta vystát, doslova šílel, když mě s ním viděl nebo slyšel, že jsem byla s Mattem." Začala jsem, „ A jak se nejlépe dostat pod kůži někomu jako je Jason?" Nechala jsem otázku viset ve vzduchu, nečekala na odpověď a hned odpověděla. „Přinutím ho žárlit, protože žárlivost je zaručený způsob, o kterém vím že na něho zabere." Zlý úsměv se začal tvořit na mých rtech.

„To je docela hnusné, myslím k Mattovi. Chci říct, využiješ ho pro svoje dobro a když dostaneš to co chceš odkopneš ho, to je docela bezcitné." Koho to zajímá? Jdu si pro to co chci a to, že zlomím srdce někomu komu jsem nikdy nic neslíbila je mi naprosto ukradené. Dobře, teď se docela dost chovám jako mrcha.

„Začínám si myslet, že ses do McCanna zamilovala a nedokážeš překousnout že tě nechce." Zašeptala jakoby se bála mojí reakce.

„Pičovina." zavrtěla jsem hlavou.

Teda, samozřejmě že jsem nedokázala překousnout že mě ‚nechce', moje sebevědomí díky tomu dostalo kopanec přímo na solar, ale taky jsem dostala jasný důkaz o tom, že to není pravda. Nejsem zamilovaná do Jasona, jenom prostě chci aby on sám a zbytek školy viděl, že já nejsem ta ‚zlomená'.

Nakonec se bude plazit, bastard.

„Začínáš být posedlá," zavrtěla hlavou.

Nebyla to posedlost, byla to cílevědomost, nebo snad ne?

„Podívej, Tam, můžu tě naprosto ujistit, že nejsem posedlá, nejsem zamilovaná a s tím překousnutím máš pravdu, ale uvidíš že nakonec," přerušila mě, „Je z tebe stejně posedlá, zamilovaná naivka jako jsou McCannky."

‚on už prostě takový je, bere si co chce a pak nás nechá.Teď v tom ale nejsi sama, jsi jedna z nás.'

Ta slova mě pořád strašila. Zavrtěla jsem hlavou, taková já nikdy nebudu.

„Ne, nakonec se vrátím zpátky do Kalifornie a za pár týdnů už nebudu vědět že nějaký Jason McCann kdy existoval," tohle bylo poprvé za tu dobu co jsem tu, co jsem řekla jak to bude až se vrátím domů. Bylo to...zvláštní.Až do teď jsem nějak nemyslela na to co bude potom. Teda samozřejmě, že mě máma bude tlačit do nějaké té výšky, pro ní by byla katastrofa kdybych na výšku prostě nešla, ale chci říct že to bude sakra zvláštní po tom všem vrátit se domů za starou partou. A jediné co budu mít budou vzpomínky. Aspoň si můžu být jistá, že budu mít co vykládat na staré kolena, mé divoké období které jsem zažila díky Jasonovi, nebo díky tomu, že jsem strávila rok v Kanadě.

„No když tomu věříš," samozřejmě že jsem tomu spíše nevěřila než věřila, ale namlouvat si to můžu ne? 

Následovalo ticho, jakoby ani jedna z nás nevěděla co říct, což bylo dost divné, Tam měla vždy problém zavřít pusu.

„Vlastně je to docela vtipné, všichni mi říkají ať se od něho držím dál, ale nikdo mi neřekne proč. Jakoby nevěděli, že všichni teenageři prostě budou dělat všechno co dospělí nechtějí abychom dělali." Zasmála jsem se.

„Všichni ne," zavrtěla hlavou Tamara.

„Myslím ty normální." Bylo to tak, byli jsme prostě rebelové, ať už jsme chtěli nebo ne.

„Vlastně pokud si dobře pamatuju ty jsi byla jedna z nich." pokrčila jsem opět obočí, v poslední době to dělám nějak hodně, za chvíli z toho budu mít vrásky, sakra!

Uviděla jsem jak ztěžka polkla, proč mě nikdy nenapadlo vyslechnout Tamaru? 

Do háje já jsem tak blbá, celou dobu jsem měla odpovědi pod nosem, ale já je z nějakého důvodu chtěla od Jasona. Dobře to se dá pochopit, on má ty věci z první ruky, ale i tak. Tamara něco rozhodně musí vědět.

„Jaden," začala, jenže už nebyla žádná možnost abych couvla, v žádném případě.

„Ne, chci to slyšet." řekla jsem rozhodnutě.

„Jenže já nevím jestli je to pravda, jsou to jenom zvěsti. Stratford je malé město, všechno se tu šíří rychle a většinou si to všichni upraví tak jak se jim to hodí."

„To je mi fuk," bylo, nezáleželo na tom kolik je na tom pravdy, potřebovala jsem na něčem stavět, abych věděla aspoň zlehka na jakém území se pohybuju, protože doteď jsem chodila poslepu, teď už ale nemusím.

„Měla bys počkat až ti to řekne Jason," snažila se z toho vykroutit.

„Kdo ví jestli se toho někdy dočkám. Přestaň dělat ramena a vyklop co víš." Založila jsem si ruce na prsou, snažila se vypadat drsně, chtěla jsem působit jakože z ní ty odpovědi třeba i vytluču když bude třeba, přestože jsme obě dobře věděly že toho já prostě nejsem schopná.

„Kde začít," povzdechla si poraženecky.

„Můžeš začít u toho kdo byl Ralph?" Vyslovila jsem jméno, které padlo z Jasonových úst v den, kdy jsem měla možnost potkat jeho matku.

„Byl to Jasonův a Alexův děda. Vlastnil obrovské skladiště na konci města. Lidi z města si tam půjčovali kóje, do kterých uskladňovali přebytečné věci. Určitě něco takového máte i v Kalifornii." Kývla jsem, samozřejmě že máme něco takového i u nás, neviděla snad ani jeden díl seriálu, válka skladů?

„Jak umřel?" Začala jsem si žužlat spodní ret.

„Dostal infarkt." 

„Proč zavřeli Alexe?" Otázka, která mi běhala v hlavě od rána do večera už několik týdnů, vyklouzla z mých rtů. Mé tělo se nedočkavostí třáslo, konečně může dostat to, po čem touží, uspokojení.

Uspokojení z odpovědi která nemusí být hezká a nejspíše ani pravdivá, ale i tak je to aspoň nějaká odpověď.

„To je těžké," povzdechla si Tamara nacož jsem nechápavě skrčila čelo. „Existuje několik verzí," odpověděla na můj nechápavý obličej.

„Jedna verze říká, že mu prostě ruplo v bedně a on své matce vyhrožoval s nožem u krku." Podle toho co Jason říkal v ten večer trpěl nějakým syndromem. Vojáci se z misí občas vrací s posttraumatickým syndromem nebo nějakým jiným problémem, takže to že mu prostě přeskočilo by bylo i možné, jenže Hannah říkala něco o důkazech, pochybuju, že kdyby to s nožem byla pravda potřebovala by nějaké důkazy.

„Druhá říká že se zapletl do obchodování s drogama a Jason v tom prý teď pokračuje." Pochybuju, že by ho za hloupou trávu zavřeli na tak dlouho a že jenom za trochu marušky by ho vlastní matka odsoudila.

„A třetí říká že se prý po návratu z poslední mise zhroutil, zapletl se s nějakým chlápkem z gangu a přes kontakt v armádě pašovali zbraně." Zasmála jsem se, tohle bylo jak z nějakého trapného filmu nebo kriminálky. Řekla bych, že s kreativitou nad drbama někteří opravdu neztrácejí dech.

Jenže z nějakého důvodu to do sebe všechno zapadalo. Důkazy, syndrom, problémy které díky němu Mirabell měla, odsouzení na tak dlouhou dobu, odsouzení vlastní matkou. Jenže jedno do toho pořád nezapadalo.

Pokud byl do toho zapletený Alex, proč mě všichni varují před Jasonem a tím že je nebezpečný? Nebezpečné by bylo se s ním stýkat jenom kdyby v tom on pokračoval, nebo snad ne?

V ten moment jsem opravdu toužila po tom aby mi sám Jason řekl, jak to skutečně je, protože mám pocit, že jsem svojí touhu po odpovědích neukojila ani trochu a že se mi z toho všeho za chvíli rozskočí hlava.

Well, máme to tu, menší nakousnutí a odhalení, nezapomínejte však že jsou to jenom zvěsti. Může a nemusí to být pravda.Je to taky další část kde se Jason po dlouhé době neukazuje, chybí vám? Protože mě šíleně :O

Lapená dosáhla 59k a 5k vote :O Neuvěřitelné. Patří vám neskutečně obrovské díky.

Btw doufám že vám nevadí že Lapená nabrala i trošku jiný směr než je jenom sex, ale nebojte, ti co mě už nějakou dobu znáte víte že to bez pořádného opsání dlouho nevydržím :D A možná se nakonec některé z vás dočkají i svých záchodků :D