Přišlo mi jakoby se všechno okolo mě zrychlilo, viděla jsem jak Jason naštvaně zavrčel dolů na svou matku, která pod ním klečela a natřásala se od vzlyků a poté kolem mě proběhl sotva jsem ho mohla zahlédnout.

Stála jsem tam, pusu šokem pootevřenou ale překrytou rukou. Mé tělo začala fungovat na autopilota, otočilo se a kráčelo po schodech nahoru, za Jasonem.

Těžce jsem polkla, když jsem stála za pootevřenými dveřmi jeho pokoje a mohla slyšet jak rozhazuje věci po pokoji a jak se některé z nich rozbíjejí.

Popravdě jsem se bála, takhle rozzuřeného Jasona jsem ještě neviděla a neměla jsem nejmenší tušení jak se zachová, co bude následovat když vejdu dovnitř a budu mu čelit, když budeme jenom já a on mezi čtyřma stěnama.

Ztěžka jsem polkla, zvedla ruku a zatlačila do pootevřených dvěří. Zaskřípání pantů při jejich otvírání odvedlo Jasonovu pozornost od toho co právě dělal.První věc co jsem uviděla byly roztrhané polštáře a kusy látky které byly jejich výplň ležela všude na zemi. Noční lampička, která byla předtím na jeho straně postele ležela roztříštěně na zemi mezi kusy výplně.Pohledem jsem vyhledala Jasona a našla ho stát u okna. Oči tvrdé, bez jediného náznaku citu, svaly tváře zatnuté, zrychlený dech a sevřené pěsti.

„Jasone," vyslovila jsem opatrně jeho jméno. „Vypadni!" Naštvaně zavrčel, otáčejíc se mi zády. Udělala jsem krok a tím vešla do pokoje, pomalu jsem za sebou zavřela dveře a zamkla.Neměla jsem nejmenší ponětí jestli je to dobré rozhodnutí, ale věděla jsem že zamčené dveře ho nikam nepustí a tím mi bude muset čelit, pokud se teda nerozhodně vyskočit z okna.

„Nikam nejdu," zavrtěla jsem hlavou, udělala několik kroků jeho směrem.

Jeho hlasité zavrčení mě sice přimělo jemně cuknout rukou kterou jsem měla naraženou jeho směrem, ale nevzdávala jsem se. „Odejdi než udělám něco čeho budu litovat," moc dobře jsem věděla, že tohle řekl jenom proto aby se mě zbavil, neznala jsem ho sice dlouho, ale jedním jsem si byla naprosto jistá. Může být sebevětší parchant, ale pořád je v něm, tam někde hluboko, ta část která by to nedopustila, ta část která mě pomilovala před hodinou ve sprše.„Nikam nejdu," řekla jsem rozhodnutě, „Nešla jsem předtím, nejdu ani teď."

Došla jsem k němu a opatrně položila svou dlaň na jeho záda. Leknutím sebou jemně škubl, ale hned na to se pod mým dotekem uvolnil. Udělala jsem další krok a byla kousek od něj. Položila jsem na jeho záda i svou druhou ruku, přejela jsem s nimi po jeho zádech a poté je mezerou mezi jeho tělem a rukama vsunula před něj a tím ho objala.Ruce jsem položila na jeho hrudník a poté s nimi přejela dolů, opět jsem udělala krok, tentokrát jsem byla hrudníkem přitisklá na jeho záda. „Nikam nejdu, zlato." Zašeptala jsem vsunujíc své ruce do jeho, propletajíc nám prsty.

Uslyšela jsem jak si tiše povzdychl, pořád jsem z něj ale mohla cítit že je naštvaný. „Je způsob jak bych tě mohla uklidnit?" Zeptala jsem se doufajíc, že mi odpoví.

„Potřebuju být v tobě," zamrmlal. Chvíli mi trvalo než mi došlo co skutečně řekl. „To je to co potřebuješ?" Zeptala jsem se jemně, tvář si položila na jeho lopatku. „Jo," byla jeho jediná odpověď.

Nemusela jsem se dvakrát rozmýšlet, jednoduše jsem se svlékla, což bylo snadné, protože jsem toho na sobě moc neměla a pak svlékla i jeho což nebylo moc jednoduché protože se nejspíše rozhodl mi to neusnadnit a vůbec nespolupracovat.

Obešla jsem ho, stála jsem mu čelem a zhrozila se při pohledu na jeho zlomený výraz.

Zvedla jsem ruku a položila jí na jeho tvář. „Já se o tebe postarám." Zašeptala jsem pokládajíc mu drobný polibek na rty.

Zatlačila jsem ho do hrudi a tlačila dokud nohama nenarazil na kraj postele, posadil se a já vylezla na jeho klín.

Znovu jsem ho pohladila po tváři a poté mu rukou vjela do vlasů.Byla jsem naprosto vykolejená z toho co se za poslední minuty odehrálo a naprosto jsem tomu nerozuměla, ale teď to nebylo o mně, teď nebyl čas zatěžovat ho mýma otázkama, protože ať se už odehrálo cokoliv, v Jasonovi se očividně něco zlomilo, uvnitř něj se odehrávala těžká válka a ať se propadnu jestli někdy nezjístím odpovědi na všechna tajemství která skrývá. Na mé otázky ale teď nebyl čas, musela jsem mu kázat, že ať se mu to líbí nebo ne, můj otravný zadek bude mít pořád po ruce.

Volnou rukou jsem zajela mezi naše těla a v pomalém tempu ho začala třít, mé ruka jezdila nahoru a dolů po celé jeho délce.Jeho oči se zavřely díky požitku, který se mu dostával.Naklonila jsem se k němu a vsála jeho spodní ret, jemně ho okusovala a olizovala předtím než jsem ho propustila a své rty přiložila na ty mé.Líbala jsem ho pomalu a něžně a on mi to oplácel, naše jazyky spolu doslova tančily.Jemně jsem se nadzvedla a opatrně ho do sebe zasunula.Ze rtů nám oboum vyšlo spokojené zavzdychání.Opřela jsem své čelo o to jeho a začala se v pomalém tempu nadzvedávat a on mě překvapivě nechal, položil své ruce na můj pas a pomáhal mi nadzvedávat se výš, takže jsem při dosedu pojmula skoro celou jeho délku.

Bylo to dokonalé, byl tak hluboko, tak pevný, velký, příjemný.

Jeho rty dopadly na můj krk, líbal mě, olizoval, nechával za sebou velkou cestičku.

Oči se mi protočily a já zvrátila hlavu, mé dlouhé vlasy mě jemně lechtaly na nahých zádech, zatímco jeho rty okusovaly mé ztvrdlé bradavky.

Ucítila jsem jak jeho ruce jedou nahoru po mých zádech a chvíli na to jsem ucítila jak zatíná své krátké nehty, bolestivě jsem zasyčela a tvrději dosedla díky čemuž jsem od něj dostala hlasitý vzdech.

Jo bejby, tak se mi to líbí.

„Jasone," zamrmlala jsem jeho jméno když ruku vsunul mezi naše těla a začal třít to drobné místo."Já vím kotě, já vím." Zamrmlal do mé pokožky.

Když se mé tělo začalo naplňovat vzrušením jako láhev vodou, začala jsem zrychlovat své tempo.Prudce jsem se odrážela a tvrdě dosedala."Pojď zlato," přiložil své rty na mé, hladově mě líbajíc.Pořád třel mojí malou perlu, „otevři oči," přikázal tiše.Sklonila jsem hlavu a otevřela oči."Buď hodná holka a drž je otevřené." Jeho prst třel rychleji, mé boky se nadzvedávaly rychleji, zvrušení začalo proudit mým tělem rychleji.Byla jsem blízko, tak blízko.Stačil krůček, jemné fouknutí na mé bradavky a já hlasitě zakřičela jeho jméno s tím jak mým tělem procházela silná vlna uspokojení.

Stále jsem se ale z posledních sil nadzvedávala, chtěla jsem dostat Jasona na to stejné místo, na kterém jsem se nacházela já, to byl přece můj záměr ne?

Díky orgazmu se mé svaly stahovaly, drtily jeho ptáka a stačila chvilka a já cítila jak do mě stříká své drahé potomky.Dopadla jsem boky na jeho a přestala se hýbat.Těžce jsem dýchala stejně jako on.

„Nebudeš se ptát?" Pokojem se ozval jeho hlas po snad celé věčnosti co jsme leželi jeden vedle druhého, stále nazí. Ležela jsem na jeho hrudi a prstem obkreslovala římské číslice vytetované na jeho klíční kosti. „Na co?" Zvedla jsem pohled od jeho tetování k jeho tváři.

Upřímný smích narazil do mých uší," Věřím tomu že je toho hodně," políbil mě na čelo," můžu slyšet jak ti ty otázky doslova ječí v hlavě, jak zasraná siréna." Koutky úst mi trhly do stran.

„To teda." potvrdila jsem, „Tak proč se neptáš?Normálně nedokážeš zavřít pusu." Namotal si pramen vlasů mých vlasů na prst."Myslím," olízla jsem si rty," až mi to budeš chtít říct tak mi to řekneš." Pokrčila jsem rameny.

„Nevěřím," zasmál se.

Zavrtěla jsem se a pohodlněji se uvelebila na jeho hrudi, „Měl jsi pravdu," řekla jsem jednoduše, „nevím nic o tobě ani tvé rodině a není moje věc starat se do toho, takže pokud mi to nebudeš chtít říct je to tvoje věc," opět jsem obkreslila číslice.

„Co když ti to nikdy neřeknu?" Zeptal se.

Povzdechla jsem si, „ Nebudu ti to moct vyčítat, je to tvoje rodina." Pravda byla že jsem to chtěla vědět, neskutečně.Jenže nikdo jiný mi nemohl dát pravdivé informace, jenom on.Takže pokud mi to neřekne nebudu se vyptávat ostatních, protože bych mohla dostat tak akorát zkreslené lži.

Nedostala jsem žádnou odpověď, nepotřebovala jsem jí, tentokrát jsem jí nepotřebovala.

„Co to znamená?" Zeptala jsem a prolomila tím dalším minuty ticha.Narážela jsem na římské číslice které jsem z nějakého důvodu pořád obkreslovala.

„Datum," řekl jednoduše.Vážně? To bych bez tebe nepoznala.

„Čeho?"

„Mojeho prvního sexu." Zachechtal se, nevěřícně jsem se na něj podívala což ho rozesmálo ještě víc."Dělám si prdel." řekl přesto, že se pořád smál, pak ale přestal a zvážněl.Příjemná atmosféra, která se mezi námi nesla najednou zmizela a vzduch zhoustl.

„Je to datum narození mé matky."

Nerozuměla jsem tomu.Byla jsem zmatená.Další hromada otázek vyskočila na mé mysli. Scéna, která se nedávno odehrála dole v kuchyni se mi přehrála před očima.

Myslím, kdo by si nechal vytetovat datum narozené své matky když jí dokáže říct něco takového jakože by byl radši kdyby byla mrtvá?

„To je ale už hodně dávno," chtěl se zvednout, ale já ho nepustila.Zatlačila jsem do jeho hrudi a přiměla ho si opět lehnout. „Ještě ne," řekla jsem a opět si lehla na jeho hruď, opět obkreslujíc číslice, které jsem věděla co znamenají.

Jenže, pořád tu byla ta věc, ta otázka.

Co se stalo tak hrozného že to Jasona přimělo chtít jeho vlastní matku mrtvou?

Lásky, tuhle část jsem psala opravdu v rychlosti, protože každou chvíli k nám dojdou hosti na dnešní párty kterou pořádá moje šéfová a já nejsem nachystaná, vůbec, musela jsem vám napsat tuhle část protože jsem vám chtěla udělat radost před novým rokem a navíc jak se říká 'Jak na nový rok tak po celý rok' :) Přeju vám hodně štěstí do nového roku a ať vykročíte tou správnou nohou ;)

Jsem neskutečně ráda za to co jsem díky vám letos dokázala a snad to v příštím roce bude stejné, chtěla bych toho říct víc, ale už se opravdu musím jít chystat a udělat ze sebe člověka.

Love ya 

P.S. u minulé části jste byly neuvěřitelní, pořád nechápu a nevěřím :O