Musela jsem se posadit, byla jsem naprosto rozhozená.

Sklopila jsem prkénko záchodu a sedla si na něj, lokty se opřela o stehna a složila tvář do rukou.

Tohle musel být špatný sen, hodně špatný.

Teda, věděla jsem, že to s ním nebude mít budoucnost, přece jenom celé to bylo založené na sexu a to hnedka od začátku, ale myslela jsem, že bude mít dostatečné koule na to mi aspoň oznámit, že v tom už nechce dál pokračovat.

Povzdechla jsem si, cítila jsem jak na mě přichází migréna z toho všeho.

Vracela jsem se v myšlenkách zpátky do pátečního večera kdy mě odvážel domů, rozhodně se nezdálo, že by bylo něco špatně, tedy až do té chvíle než uviděl Mirabell.

Nerozuměla jsem tomu, nerozuměla jsem ničemu co bylo s ním spojené.

Z chodby se začalo ozývat zvonění, což znamenalo jediné, musím jít na hodinu.Neměla jsem nejmenší chuť sedět celej den ve škole a poslouchat všechny ty klebety o tom, že jsem další z jeho hraček. Nechtěla jsem poslouchat vymyšlené příběhy o tom jak mě odkopl a jak jsem z toho byla špatná, protože nebyla, byla jsem tak akorát zklamaná a trochu i znechucená z toho jaký zbabělec to je.

Dveře záchodků zaskřípaly zrovna ve chvíli kdy jsem se chystala zvednout a odejít.

„Už jsi slyšela ten novej drb o McCannovi a té američance?" Neznámý dívčí hlas promluvil.

Zastavila jsem se v pohybu a poslouchala.

„Ne," řekl druhý neznámý dívčí hlas.

„Sophie mi říkala, že ho viděla u Cleysona na párty a byl tam s Bethany a né s ní. Prý se s Bethany scházel celou tu dobu co se tahal s ní. Umíš si představit, že máš sex s někým kdo před pár hodinama ojížděl nějakou jinou? Nechutný," můj žaludek se sevřel.

„No nekecej," vyhrkla ta druhá.

„A víš co je na tom nejvtipnější, že ona si myslela, že spolu prý chodí nebo co, doteď prý neměla nejmenší tušení co se děje, dokud před chvílí nenarazila na Bethany a ta jí to řekla."

„Do háje, to je trapas, být ní tak se neukazuju na veřejnosti."

„No já slyšela, že prý od Bethany utekla v slzách, protože se do McCanna zamilovala, trubka naivní." Obě se zasmály.

Tak tohle si všichni myslí? Že jsem se do něho zamilovala a teď, když mě tak odporně nechal jsem utekla se zlomeným srdíčkem? Pche, ani náhodou.

Protože jsem nemohla jenom tak zničeho nic odejít z kabinky stáhla jsem si kalhoty a začala čůrat, dívčí hlasy ztichly když si uvědomily, že tu nejsou samotné, když jsem udělala co jsem nepotřebovala ale musela spláchla jsem a se zvednutou hlavou opustila kabinku.

Když mě ty dvě uviděly zasmála jsem se, jejich brady byly pomalu někde u podlahy.Přešla jsem k umyvadlu, pustila vodu, namočila si ruce a poté si na ně nanesla mýdlo, když jsem si je pak opláchla a papírovýma útěrkama utřela do sucha popadla jsem svou tašku spolu s učebnicí a byla rozhodnutá odejít, jenže jsem se těsně u dveří zastavila a otočila se na ty dvě které tam pořád stály, očividně totálně ponížené, protože jim došlo, že jsem to všechno slyšela.

„Chápu že jsou vaše životy očividně tak nudné, že musíte řešit životy druhých a popravdě těší mě, že se bavíte o mně, protože mi tím popravdě zvedáte ego, ale ocenila bych abych o sobě aspoň poslouchala něco jiného než to že mi nějaký hňup s malým pérem zlomil srdce, protože víte co? Je to kec jako to, že má jeho pták dvacet pět cenťáků, protože jsem ho viděla, měla v sobě a v puse a tolik rozhodně neměl." Řekla jsem a naprosto spokojeně odešla ze záchodů. Tak a teď se teprve můžou začít klebety.

Když jsem se blížila ke dveřím učebny ve které jsem měla mít angličtinu zhluboka jsem se nadechla, připravená na otázky učitelky jako kde jsem byla, že jdu pozdě a na trapné pohledy všech mých spolužáků, kteří slyšeli ty samé kecy jaké jsem si před chvílí vyslechla.

Natáhla jsem ruku, zaklepala a poté vešla do třídy.

„Jsem ráda, že jste se k nám rozhodla přidat slečno Willson," řekla paní Lafrayová, učitelka historie.

„Omlouvám se, zdržela jsem se na toaletách," řekla jsem,"Dobře, posaďte se."

Posadila jsem se na svoje místo a ignorovala všech dvacet párů očí, které byly přilepeny na mých zádech, skenovaly mě zda jsem opravdu nebrečela, tak jak se to říká po škole.

Na stůl jsem položila učebnici historie, z tašky vytáhla sešit a svůj mobil, který jsem měla v tichém režimu položila hnedka za pouzdro, tak aby nešlo vidět.

Ano, pořád nosím pouzdro a co?

Zapisovala jsem si zrovna důvod proč se vlastně začala občanská válka, když mi na lavici zavibroval telefon.Odložila jsem propisku a palcem odemkla telefon.Měla jsem novou zprávu.

Modroočko👀

Dneska ti to neskutečně sluší.

Pousmála jsem se při faktu že mi píše Matt.

Modroočko👀

McCann je kretén.👊

Hádám, že jsi slyšel ty kecy co se nesou po škole😑

Modroočko👀

Je to pravda?😱

Jako co?

Modroočko👀

To, že mám konečně volnou cestu?😎

Vždycky byla volná😉

Modroočko👀

Takže, kdy se zase uvidíme?😂

Pořád se se mnou chceš vídat, i když víš, že jsem byla s ním? I potom co jsem byla s tebou?

Modroočko👀

Pořád😊

Jsi šílený .🙊

Modroočko👀

A ty úžasná.😋💖

Křenila jsem se, rozhodně jsem se přiblbě křenila na obrazovku mobilu, ale bylo mi to naprosto jedno. Moje ženské ego, které bylo ublížené dostalo pofoukání na bebínko a zase to bylo právě od něj.

Rozhodně jsem musela ocenit jeho snahu a zájem i po tom všem a jako bonus k tomu všemu byl ještě roztomilý.

Poté jsem už telefon z ruky nedostala, celý zbytek hodiny jsem si propsala s ním a vlastně to tomu tak bylo až do oběda, můžu říct, že jsem díky němu měla lepší náladu a vlastně tím i ostatním ukazovala jak mě to rozhodně nepoložilo.

Uvědomila jsem si že nezáleží na tom jak to nakonec skončilo, protože jednou by to stejně skončilo. S ním to prostě nemělo budoucnost a nejdál kam by jsme se mohli dostat by byly tak akorát jiná místa kde bychomj měli sex, nespoustaný a divoký, ale bez citů a vyhlídek na lepší možnosti.

Takže jsem prostě byla rozhodnutá už to dále neřešit a nedělat si hlavu z toho proč se rozhodl udělat to co udělal, přestože jsem hluboko uvnitř doufala, že když tu mrchu jebal myslel při tom na mě.

Asi jsem si to nemohla zazlívat, my ženy jsme už prostě takové, přivlastňujeme si muže, kteří nám nikdy nebudou patřit, myslíme si a doufáme, že je dokážeme změnit, přestože dobře víme, že nedokážeme, pokud nejsme postava v nějaké knize, kde je zlý muž, který se z ničeho nic stane beránkem, protože vagína hlavní hrdinky je nejspíše kouzelná. Z těchto představ jsem vyrostla a můžu říct že tak naivní nejsem, doufala jsem v to.

„Jestli dneska nebude nějaký pořádný oběd, sežeru vlastní vlasy." Vyfrflala Tamara, když jsme stály ve frontě na výdej oběda.

Zasmála jsem se, „Dobrou chuť," popadla jsem do ruky modrý tác a položila ho na pult.

„Zdá se mi to nebo máš dobrou náladu?" Zeptala se překvapeně.

„Nezdá se ti to," pokrčila jsem rameny a stavějíc se na špičky snažila dohlédnout dopředu na výběr jídla, který dnes je.

„Mám se ptát?" Uchechtla jsem se,"právě jsi to udělala." Otočila jsem se na ní, postupujíc o pár kroků dopředu.

„Víš co myslím," odfrkla si, „má to něco společného s.." jeho jméno nechala viset ve vzduchu,"Ne," odpověděla jsem jednoduše a popošla dalších pár kroků. 

„Burgr nebo salát?" Zeptala se kuchařka,"burgr prosím," odpověděla jsem jí. Věc, která mi v housce přistála na talíři a poté na táce se ani samo o sobě jako burgr netvářila, „Děkuji," odpověděla jsem s pohledem na cosi na mém talíři, ani bych se nedivila kdyby se to z toho talíře rozhodlo utéct.

Vyhlídky na naplněné žaludky dobrým jídlem? Mizivé.

Když jsem si na tác přidala pití a jablko vydala jsem se pro mě a Tam hledat místo, obvykle jsme sedávaly u stolu pro čtyři, jenže ten byl teď obsazený a popravdě sednout si k někomu koho neznám se mi dneska opravdu nechtělo, stačilo, že jsem byla rozebíraná na záchodech, oběd ,nebo spíše něco co se jako oběd tvářilo, jsem chtěla mít v naprostém klidu.

„JADEN!" Mattův hlas se nesl jídelnou, spolu s desítkou dalších hlav jsem se otočila směrem odkud se nesl křik.Uviděla jsem ho sedět u stolu s další skupinkou kluků a...jeho sestrou. 

Vzpomínka na to jak mě doslova přitiskla na mou skříňku a řekla, že mi zmaluje ciferník pokud se k němu ještě přiblížím se mi objevila na mysli. Mávla jsem jeho směrem na znak že jsem ho viděla ale rozhodně jsem nehodlala sedět u stolu s ním a jeho násilnickou sestrou, na to mám svůj obličej až moc ráda.

Jako na zavolanou se v tu chvíli zvedla menší skupinka od dlouhého stolu a já se už už vydávala ke stolu že se tam usadím a protrpím čtyřicet minut, kterých přestávka na oběd trvala, jenže v tom se rozrazily dvoukřídlové dveře jídelny a dovnitř nevešel nikdo jiný než JASON SRAČKA MCCANN.

Nezáživná omlouvám se.