8. růže

Sedla si na polorozpadlé schody a zamyslela se. Co když měl ten anonym pravdu? Žije vůbec? Proč se neozvala? Cítila, jako kdyby jí docházel čas. Blížila se zima. Doufala, že nebude muset své hledání zastavit. Spoustu míst by pod sněhem nemusela najít.

Ukápla jí slza a dopadla na schod pod ní. Nesměla na to myslet. Čekala ji první zima bez ní a nehodlala sedět se založenýma rukama. Poprvé si přiznala, že ji miluje. Předtím si myslela, že je to jen kamarádka, ale to se spletla.

Prohledala každou píď domu, ale nikde nic nenašla. Možná přišla pozdě a už ji nezastihla.

Bạn đang đọc truyện trên: AzTruyen.Top