Cítila, že je blízko. Doufala v to. Stála před vysokým domem a hleděla před sebe. Vyschlo jí v krku. Všechnu odvahu odvál čas. Co jí řekne, až ji najde? Bude ji chtít vůbec vidět? Rozhodla se toto všechno risknout a být trochu jako ona. Holka, co z ničeho nemá strach.

Nic. Nikdo neodpověděl. Jméno opravdu souhlasilo. Až jedna žena jí řekla, kde by je našla. Teda hlavně ji.

Několikrát si tu adresu překontrolovala, ale stejně tomu nemohla uvěřit. Opravdu stála před církevní školou? Najednou ji spatřila. Vypadala, jako kdyby se z ní vypařil důvod žít. A pak záhlédla ona ji.

----------------

PS: Poslední kapitola zítra :(