Věnováno @Viktoria_Lea za to, že se s ní dá tak skvěle povídat a i za všechno ostatní- votes, komenty, věnování a povzbudivá slova... :3

Leah nás pustila z pěti metrů na tvrdou bílou zem. Oba jsme bolestně zaskučeli.

Když jsem přestal vidět černo, podíval jsem se na Leah.
Pomalu se snášela dolů a proměňovala se zpátky na člověka. Teda na tu osobu v černé kápí.
Leah už totiž člověk nebyla. Při nejlepším byla šílená. Při nejhorším se z ní stalo monstrum...

,,Takže, chlapci," začal znova Stephen. ,,Můžeme začít?"
,,Ne." odsekl Tom. ,,Ne dokud nám neřeknete, jak jste to dokázal. "
,,Ale ovšem!" zaradoval se Stephen. ,,Je to prosté. Udělal jsem tu šarádu s postupnými únosi a sledoval mozkovou a srdeční činnost po vpíchnutí VitaSéra. Zjistil jsem, že každý vládce živlů má pod srdcem malý nádor, který je tajemstvím naší moci. A tehdy mi to došlo. Upravil jsem VitaSerum na požadovanou hodnotu a hle!" strhl z podstavce bílé prostěradlo. ,,Vita Sérum 2.0!!!"
Lépe řečeno, nebylo to VitaSérum, ale přímo stroj, který nám ho měl zřejmě zavést do těla.
,,Ale jaký je rozdíl oproti předešlým pokusům?" ptal se dál Thomas.
,,Ach, Thomasi, copak si neumíš dát dvě a dvě dohromady? Tohle sérum se nevpouští do krve, ale do toho nádoru pod srdcem. VitaSérum tam probudí nějaké hormony a po dvou velmi bolestivých hodinách je z vás Endemond!" byl nadšený, jako malé dítě.

,,Ale je tu jeden problém. " ozval jsem se.
,,Ano, Jamesi?"
,,Já nejsem Fiery. "
,,Ale to nevadí, synáčku. Sérum z tebe udělá Endemonda i tak. Mohl by si být i Piery a nevadí to. Ale čím míň znamení, tím víc času a bolesti."
,,Super. " zamumlal jsem ironicky.

,,A co když se to nepovede?" zeptal se Tom. Přišlo mi to, jako by se snažil Stephena co nejvíc zdržet. To znamená, že má asi plán. Výborně...

,,To se nestane." řekl Stephen.
,,Jak to, že ne?"
,,Protože tohle VitaSérum je dokonalé. Jak vidíš, nikdo zatím neumřel." ukázal rukama kolem sebe na všechny naše šílené kamarády.

,,Ale oni jsou všichni Fiery. Já jsem Triery, co když to na mě bude působit jinak?" nahodil jsem Tomovu taktiku.
,,Tak budu mít o vojáka míň." pokrčil rameny. ,,Ale řekněme to na rovinu- Thomas bojuje za dva."
,,Jak víte, jak dobře bojuju? " Tomovi zřejmě už docházeli otázky. Vypadal nervózně.
,,Kamerový systém. " řekl jednoduše Stephen a začal chystat ten divně vypadající stroj.

Thomas počkal, až ho dochystá a znovu se ptal: ,,Ale všechny kamery, co jsme našli, jsme zničili. "
,,Mám i nějaké skryté." pokrčil rameny. ,,Takže, kdo půjde první??"

†††††††††††††††††††††††††††††††††††††††††

,,Leah, zlatíčko, chyť ho prosím. "
Leah se změnila zase na ,,lanovou ženu" a obmotala Thomase od hlavy až k patě, doslova. Ale i tak měla co dělat, abi Toma udržela.
,,Čím víc se budeš mrskat, tím větší je riziko, že ti probodnu srdce."
,,Mluvíte o tom jak o počasí." zasupěl Tom.
,,Dnes je venku krásně. " usmál se Stephen.
,,Je prosinec!"
,,Však ano. Mám řád, když se slunce odráží od bílého sněhu. ".
,,Vždyť už je dávno tma!"
,,Měsíc taky svítí." odsekl Stephen.
,,Ne, nesvítí. On světlo pouze odráží."
,,Můžu začít, nebo mi tu budeš dělat přednášku o vesmíru?"
,,Klidně." úšklíbl se Thomas. Přišel mi až moc klidný na to, že možná za chvíli umře.
,,Tak dost!" zahřměl Stephen, až jsem nadskočil.
Už už se na natahovat pro jehlu, když v tom-
,,Počkat!" křikl jsem.
,,Co je zase?!" nadával Stephen.

Věděl jsem, že musím mluvit pomalu, abych získal čas. I když nevím, na co ho potřebujeme, Thomas zřejmě na něco čeká. ,,Co když sebou Tom škubne a vy ho zabijete? Nezemře pak i Leah?"

Otec na mě chvíli zamyšleně koukal, pak položil jehlu.
Tiše jsem si oddechl. Podíval jsem se na Toma, který na mě děkovně kývl.

,,Máš dobrý postřeh, Jamesi," začal táta. Zamyšleně si mnul bradu a chodil sem a tam po místnosti. ,,Jediný problém je, že už jsem to promyslel.

Sakra! - pomyslel jsem si.

,,Tak co s tím uděláš?"
,,Kladete nějak moc otázek, hoši!" rozkřikl se. ,,Ale to je dobře!"

Znovu jsem si oddechl.

,,Je to naprosto jednoduché. " chystal se asi otec odpovědět na mou otázku. ,,Odebral jsem Leah krev a nějakou tekutinu z toho nádoru a s malou pomocí chemie z něj udělal sérum, které potlačí vaše Propojení." Ukázal na svíjejícího se Thomase a šklebící se Leah.
Přešel znovu k Tomovi a zvedl jehlu. ,,Takže když se škubne, jeho problém."

S posledními slovy silně vrazil jehlu Thomasovi do hrudi.
Thomas bokestně zařval a téměř okamžitě upadl do bezvědomí.

,,Ne!'' chtěl jsem k němu běžet, ale cestu mi skřížila Amanda. A s hořící dívkou se vážně nemám chuť prát.

Najednou se z chodby ozvaly výstřely. Stephen sebou polekaně trhl.
,,Andy, Carry, děte to obhlídnout!" rozkázal a dál se věnoval stroji a Thomasovi.

Andy a Carry se kolem mě prohnali rychlostí blesku.
Koutkem oka jsem se díval okénkem ve dveřích ven.
Ozvali se další výstřely a kolem dveří se prohnali modrá a červená šmouha- Carry a Andy.

Práskly dveře a já jsem nemohl věřit svým očím.

,,Všichni ruce nad hlavu a ať je vidím!!!" zařval zakuklený chlap.

Do místnosti se během chvilky nahrnul asi tucet zakuklených lidí se samopaly.

Amanda jakoby neslyšela rozkaz a vrhla se na muže.
Ten však jakoby to čekal a střelil ji.

,,Marná snaha." zanotoval Stephen a pomalu opustil Toma a přístroj. ,,Jsou imuní proti kulkám, ohni i kyselině."

,,Vážně?" zasmál se muž, zřejmě vůdce. ,,A co VitaSérum 3.0??"

Jako na povel Amanda ,,zhasla" , klesla na kolena a za chvíli se začala na zemi svíjet v křečích.

,,Nejdřív stráta schopností, pak rovnováhy, zraku, sluchu, pak křeče a nakonec kóma. Bude spinuškat aspoň týden." jakobych i přes kuklu viděl mužův ďábelský úsměv.

,,Jak jste to dokázal? " šeptl otec nevěřícně a pomalu se k nám blížil se zrakem upřeným na Amandu.

,,Už ani krok!" ozvali se nabití pistole a že skupiny vystoupila podle všeho  žena.
Stephen vyděšeně zvedl ruce a zastavil se.

,,Co chcete?"
,,Ty děti."
,,Cože?" vyjekl Stephen. ,,Ale, ale.. To nemůžete! Patří mě!"
,,Pokud vím, rodinám jste žádné peníze nedal."
,,Ale, ale.. To nejde! To nemůžete! To-"
,,Stephen Freemane, tímto vás zatýkám za vraždu desítek nevinných dětí, nepovolené pokusy a ublížení na zdraví. Máte právo nevypovídat. Vše co řeknete, může být použito proti vám... "

Dál už jsem neposlouchal. Jakoby svět kolem mě zpomalil.
Sledoval jsem, jak omráčili i Leah a společně s Amandou je odnesli pryč.
Někdo další odpojil Thomase od toho přístroje a ve dvojici ho odtáhli. Stále byl v bezvědomí.
Nakonec se i kolem mě obmotali něčí ruce. Byla to ta žena, co zastavila Stephena.
Pomohla mi vstát a vedla mě pryč.
,,Neboj se. Teď už bude všechno dobré. Už jste v bezpečí." řekla, ale její hlas jsem slyšel jako z dálky.

Zmateně jsem se pořád ohlížel. Nemohl jsem uvěřit, že už je konec. Tak jednoduše to skončit nemůže.. Musí tu být přece.. přece nějaká ta- zápletka, ne?

Cítil jsem, jak pomalu strácím vědomí.
,,No tak, ještě chvilku vydrž.." mumlala žena.

Nastoupili jsme do vrtulníku. Nebyli tu všichni.. Jen asi čtyři naší zachránci a já s Thomasem.

,,Kde- Kde jsou ostatní?" vysoukal jsem ze sebe.
,,Neboj, letí druhým letadlem. Jsou v bezpečí."
Jsou v bezpečí. To my stačí.

Pak už se dostavila četnota...

Táák, s prvním školním dnem přidávám poslední část LK.. :(
Bude se mi stýskat.. :'(

Ale nabýzím možnost o ještě jednu část, kde vám napíšu, jak původně měla třeba story být atd.. ;) jestli chcete, napište do komentu.. :)

Po chvilkovém autorském oddechu ale čekejte třetí díl trilogie Černá ovce!! Nic k němu ještě neprozradím!! :D
Snad se těšíte stejně jako já a sejdeme se tu ve stejném úžasném složení.. :3
Vaše ElenWh♥♥♥