,,Né, né, pusťte ji! Vy ubožáci!! Pusťte ji! LEAH!!!"

Prudce jsem se posadil. Už zase. Noční můra.
,,Hej, seš dobrej?" Thomas na mě zíral ze tmy z druhé strany malé místnosti, do které nás nastěhovali.
,,Ne." vydechl jsem. ,,Ne to teda nejsem."
,,Hele, já chápu že tě to deptá, ale ber to pozitivně."
,,Pozitivně? Co je na tomhle sakra pozitivní?!" rozhodil jsem rukama.
,,To, že je Leah asi ještě živá." řekl tiše.
Na tohle už nebyla odpověď. Dokázal jsem na něj jen zírat a přemýšlet, co je tenhle týpek zač.
,,Hele, buď tu můžeme jak úplní trotlové jen sedět a zírat do tmy," začal Tom. ,,a nebo na mě přestaň bejt nasranej a vymyslíme, jak ji zachránit."
,,Je to pravda?" zvedl jsem uslzené oči od podlahy.
,,Co?"
,,Vážně jste spolu nic neměli?"
Thomas na mě udiveně zíral. Párkrát se podíval do země, než mi byl schopný odpovědět. ,,Ne. Nic jsme spolu neměli. Byl jsem tu sotva dva nebo tři dny, než si přišel."
,,Aha."
,,Ale nemůžu popřít, že k Leah nic necítím." dodal. Chápavě jsem přikývl.
,,Jo, je dost těžký se do ní nezabouchnout." uchechtl jsem se.
,,Jo, to jo." taky se zasmál. ,,Takže parťáci?" napřáhl ke mně ruku.
,,Parťáci." příjmul jsem ji.

∅∅∅∅∅∅∅∅∅∅∅∅∅∅∅∅∅∅

Plížili jsme se temnou chodbou směrem k věži.

Musím uznat, že Thomas je vážně třída. Podařilo se mu dostat nás z té zabezpečené místnosti, aniž by spustil alarm a s mojí skromnou pomocí jsme složili už devět strážných.

Zastavili jsme se na rohu Thomas za něj opatrně nakoukl. Hned dal hlavu zpátky.
,,Dva strážní." šeptl.
,,To je v pohodě."
,,A dvě velký bouchačky."
,,Beru zpátky. "
,,Jsou daleko, všimnou si nás dřív, něž k ním dojdem a nadělaj z nás ementál." šeptl Tom.
,,Já mám nápad. " řekl jsem a vydal se zpátky tam, odkud jsem přišli.
,,Hej, Matthew! Matthew, kam deš?!" Slyšel jsem, že jde Thomas za mnou.
Když jsme došli k prvnímu strážnýmu v bezvědomí, zastavil jsem se.
,,Co chceš dělat?"
Pověděl jsem Tomovi svůj plán. Jediné na co se zmohl byl veliký ďábelský úsměv.

∅∅∅∅∅∅∅∅∅∅∅∅∅∅∅∅∅∅

,,Hej, tenhle chtěl zdrhnout!"
Hodil jsem Thomase na zem.
Ti dva strážci na mě nevěřícně koukali.
,,Jak se jmenujete, strážníku?"
,,Emm.." Notak Matte, dělej! Mysli! ,,Jankins. Jmenuji se Jankins."
,,Z kterého jste oddělení, strážníku Jankinsi?" zeptal se mě znovu a prohlížel si uniformu, kterou jsem měl na sobě. Dalo dost práce svlíknout tamtoho strážnýho.
,,Z jakého oddělení?" ztěžka jsem polknul. ,,No přeci z oddělení hlídačů."
,,Ale mi žádné takové oddělení nemáme."
V tu chvíli se seběhla mela. Thomas vyskočil a kopl jednoho strážného do břicha, ten upustil pistol, kterou jsem hned zvedl a namířil na toho druhého. Ve stejnou chvíli Thomas skončil s tím prvním a přidal se ke mně.
Druhý strážný vyděšeně těkal očima z jednoho na druhého.
,,Ale noták," zasmál se Thomas. ,,To jako vážně? Mi jsme dva a máme bouchačku a ty jsi jeden s bouchačkou bez nábojů. "
Strážný se rychle podíval na zbraň a pak vyděšeně vytřeštil oči na Toma, který na něj mával jeho zásobníkem.
,,Hledáš něco?" úšklíb se.
Strážný pomalu kleknul a položil zbraň na zem. Tom ji bleskurychle zvednul a dal do ní zásobník.
,,Tak, teď jsme dva s bouchačkama a ty si sám s kapsama plnýma věcí, který mi potřebujeme."
Musel jsem uznat, že z Thomase a jeho úsměvu šel vážně strach. Ale byl jsem děsně rád, že není mrtvej, protože jinak bych byl mrtvej asi i já.
,,Co chcete?" zeptal se roztřeseným hlasem strážný.
Thomas si povzdechl. ,,Vždyť jsem ti to teď řekl. Vyndej všechno, co máš v kapsách."
,,Tak dobře. Dobře. Hlavně klid. " mumlal.
,,Mi jsme naprosto v klidu. Ale jestli si nepohneš, tak ty nebudeš. " úšklíbl se Tom. Strážný okamžitě přidal, dokud před námi na zemi neleželi všemožné cetky.
,,To není všechno."
,,Ale je, přísahám. "
,,Na co?"
,,Na, na.. Na svůj život!"
,,Tak to máš asi problém. " Thomas na něj namířil zbraň.
,,Thomasi, co to vyvádíš?!" šeptl jsem.
,,Chybý tu přístupová karta."
,,Přístupová karta? Eh, já žádnou nemám!" skuhral vyděšeně strážný.
,,Ale noták, neumíš lhát." Thomas už vypadal netrpělivě.
,,Vážně! Nevím, o čem to mluvíš! "
,,Takže nám ji nedáš?" Tom nabil pistoli.
,,Já nevím, co po mě chcete! Já-"
Chodbou se roznesl výstřel.
Strážný se skácel na zem.
,,Thomasi, co si to-"
,,Klid." přerušil mě. ,,Je jen v bezvědomí."
,,Ale- ale.. vždyť si ho střelil."
Thomas si povzdechl a podal mi onu osudnou zbraň.
,,Podívej se na kulky."
Vyndal jsem zásobník a vyndal si do dlaně jednu kulku. Zmateně jsem na ni zíral.
,,To je-"
,,-paralizující látka."
,,Co ty seš sakra zač?"
,,Nechtěj vědět.'' úšklíbl se Thomas. Najednou se zamračil.
,,Co je?"
,,Já říkal, že ten chlapík neumí lhát." vítězoslavně se usmál a vytáhl muži z kapsy přístupovou kartu.
,,Jdeme!" řekl, popadl zbraň a bok po boku jsme se rozutíkali přímo do srdce White Toweru...

Táák mí zlatí, nová část ne venku. Je trochu kratší, než ty ostatní, ale dál už by to nemělo smysl psát, protože.. No, to pochopíte příště.
Tahle část se automaticky řadí mezi moje oblíbené. Myslim, že jste měli možnost víc poznat Toma.. ;) Co si myslíte, že je zač?
Příští část asi bude taky z pohledu Matta.
Každopádně jsem chtěla poděkovat za úžasné komentáře, které mi neustále píšete a taky za votes & reads, které každým dnem nekontrolovatelně stoupají.. Jste skvělí, mám vás moc ráda... :)
Vaše ElenWh♥♥♥