Vrtulník vážně letěl. A pilotoval ho Soobin, kterej byl nyní dávno kdesi v hajzlu za Soulem.

„Kde je ten vrtulník?" vztekal se Kyubok ve stanu, zatímco všichni jeho podřízení okolo něj lítali jako kouzelný víly.

„Máme jeho polohu!" hlásil jeden.

„Máme ho sestřelit?" napadlo druhýho.

„Ne," zamítl však Kyubok stojící před obrazovkou s rukama v boka suchem v puse. „Potřebujeme toho pilota živýho. A jednou bude muset přistát, tak si na něj prostě počkáme." Mnul si ruce.

Ale jestli si myslel, že s tímhle náš plán nepočítal, tak byl tuze naivní.

„Medvěde 21, tady Bravo 3," ozvalo se náhle ze Soobinovy vysílačky. „Okamžitě přistaňte. Opakuji, okamžitě přistaňte."

Soobin se zarazil. Volal mu týpek z velitelství, samozřejmě. A tak... začal přistávat.