Ve zprávách ohlásili začátek tiskové konference, na které měl vystoupit hádejte kdo? No kdo jiný než Kyubok, že jo?

A Chaewon se svými rukojmími v retenční nádrži to sledovala. Zrovna oznámili Kyubokovo vystoupení, když vstala ze židle, schovala pistoli a začala přecházet po místnosti. Potom pokračovalo oznámení o Hyunshikově stavu.

„To se ti povedlo," ušklíbla se Chaewon Namjoonovým směrem. „Právě jsi možná zabil jediného známého rukojmího. A propustils guvernéra Národní banky. Velí tomu ještě vůbec někdo? Kyungji? Yoongi? Mira?" Chaewon nechápavě rozhodila rukama. „To už i oni ztratili hlavu, když se jejich milovanej pastýř neukazuje?" ušklíbla se na něj. Namjoon si jen povzdechl a zarmouceně sklopil zrak.

Bolelo ho u srdce, když ta tři jména slyšel. „Máte pravdu," špitnul. „Poslal jsem ženu, kterou miluji, do lvové jámy. A velitel přepadení mi řekl, že nemám srdce a hazarduji s lidskými životy, když jsem s ním naposledy mluvil. To chcete slyšet?" bezradně koukal na díru ve svý botě.

„Že by měl mistr útočník jednou pravdu?" ušklíbla se Chaewon znovu. „Hele, řeknu ti, jak to je," ryla do něj dál, koukala na monitor a jeho sentimentální řečičky ho nezajímaly. „Vtrhne tam armáda a Myung Kyubok vás zničí. A udělá to ze dvou důvodů." Ukázala na prstech. „Za prvé proto, že je zbabělec a parchant. A za druhé jste mu to právě dost ulehčili." Nechápavě vyvalila oči Namjoonovým směrem a chtěla si trhat vlasy i s kořeny. Tak moc jí to chování nedávalo logiku.

Na monitoru nyní mluvila moderátorka o tom, jestli máme v plánu popravit rukojmí a zda připravuje armáda zásah. A mezi tímhle vším byl Namjoon spoutanej na židli a kypěl nenávistí k ženě, která ho držela pod zámkem.

„Střílíte rukojmí," Chaewon krčila rameny. „Tvoji fanoušci začnou Kyuboka milovat, pokud se rozhodne tu tyranii ukončit. A tvoje holka, tvůj velitel, medvídek z Ruska, ta šílená jednooká fúrie, milenci aka blbeček a sekretář, kluk z hrobu a všichni ostatní budou za dvacet minut mrtví." Chaewon přišla k Namjoonovi blíž a směle se k němu naklonila. Pan Choi to se zamračením sledoval. „Ti lidi, pro který bys zemřel, budou muset nakonec zemřít pro tebe. Pravda, možná ne všichni, ale někdo z nich bude muset zemřít, aby tvůj tak dokonalej plán mohl pokračovat. Baví tě to, Namjoon-ssi? Baví tě posílat je na smrt? Chceš začít uzavírat sázky na to, kdo z nich to bude?"

Namjoonovi se nahrnuly slzy do očí. „Svině," zachroptěl nenávistně.

„Já tomu můžu zabránit," tvrdila Chaewon, zatímco mu hleděla do očí. „Řekni mi, co chci vědět. Zavolám jim a nikdo neumře."

Jenomže pro Namjoona, pro nikoho z nás, nebylo tohle rozhodnutí tak jednoznačný. Protože pro naprostý zoufalce, jakými jsme, jakými jsme se stali, je svoboda vykoupená smrtí pořád tak nějak důstojnější než hnít v nějaký cele.

Když Kyubok nakráčel před dav, byl připravenej všechno a všechny pohřbít. A víte, proč to dělal? Protože se sám cítil stejně. Zatracenej. Pohřbenej.

S naprosto viditelným opovržením se postavil před všechny ty novináře. „Dobrý den," pozdravil je, ale jediný, na čem mu záleželo, byla jeho reputace. Jako vždycky. „Svolali jsme mimořádnou tiskovou konferenci, abychom poskytli nejnovější informace ohledně zmizení Lee Chaewon." V tomto okamžiku nezapomněl na dramatickou pauzu. „Bývalá inspektorka Lee Chaewon zradila policii, kterou zastupovala, a nyní pracuje pro zločinecký gang pod vedením lupiče, který si říká RM. Utekla a ukrývá se na neznámém místě."

Chaewon v nádrži na dešťovou vodu na chvíli oněměla. Posadila se zpátky do křesla před obrazovku a zkoprněle na ni hleděla. Pokud si myslela, že má nějakou moc cokoliv změnit nebo zastavit, tak tahle naděje právě vyprchala. Namjoon překvapeně zdvihl zrak a prohlížel si ji.

„Pomocí všech dostupných prostředků se ji snažíme dostat před soud," pokračoval Kyubok. Chaewon velmi pomalu vstala a ohlídla se Namjoonovým směrem. On se na ni pouze škodolibě ušklíbnul.

„Takto vypadala v době zmizení," Kyubok ukázal na obrazovku za sebou, kde v nadživotní velikosti promítl poslední dostupnou fotku Chaewon, kterou se zpravodajství podařilo získat. „Jedná se o záběry z kamery z obchodu poblíž jejího domu."

Když to Chaewon viděla, začala zprudka oddechovat. Nejen, že ji Kyubok zradil, ona na sobě pořád ještě měla to samý oblečení jako na tý fotce. „Ty mizernej hajzle," zašeptala směrem k obrazovce. Líp bych to sám neřekl.

„Její mobilní telefon se odmlčel dva bloky od Národního soudu," oznámil Kyubok bez obalu úplně všem v sále a ukázal nyní také mapu. Pokud se někdy choval jako příšerná svině, tak teď se to ještě začalo násobit. A možná to všechno říkal jen proto, že věděl, že ho na tomhle světě nikdo nemá rád. „Našli jsme v oblasti úkryt," pokračoval, „odkud mohla koordinovat útěk Choi Miry. Vše nyní vyšetřujeme. Z forenzní analýzy vybavení nalezeného u ní doma vyplynulo, že zveřejnila emaily o mučících praktikách v Austrálii." Kyubok neváhal promítnout i ty emaily. Jak jinak totiž.

Chaewon to sledovala a potměšile se ušklíbla.

„Falšovala svědectví a nafingovala Hoseokův pohřeb. Našli jsme stopy šifrované komunikace s anonymními servery." Kyubok pošpinil její jméno ve všech myslitelných směrech. Nic ho nezajímalo. Poslal ke dnu těhotnou ženu, která sice byla zákeřná, ale přesto si tahle falešná obvinění nezasloužila. A to říkám já, přestože Chaewon ze srdce nenávidím.

Namjoon tam seděl a viděl, jak se ta před minutou tak sebevědomá žena kousek po kousíčku rozpadá přímo před jeho zraky.

„Tyto anonymní servery Lee Chaewon využila pro předávání citlivých informací Namjoonovi," Kyubok lhal dál. Nic ho nemohlo zastavit, protože si v ten okamžik připadal, že shrábnul všechnu moc a moudrost světa. Pan Choi se soucitně podíval jejím směrem a potom věnoval pohled taky Namjoonovi, z jehož výrazu vyčetl, že tahle válka ještě není tak úplně prohraná. „Před pár hodinami jsme zjistili, že Chaewon obdržela jedenáct miliard wonů ve společnostech s jejím jménem v Panamě, Taiwanu a Belize."

RM se drze pousmál. Věděl, že tohle je pro Chaewon konečná. Kyubok ji zahnal do takovejch sraček, že nyní jí dokonce nezbývá nic jinýho než se přidat na jeho stranu. Ale to by nebyla Chaewon, aby to vzdala tak snadno.

Chaewon se bolestně uchechtla.

„Co jste čekala?" oslovil ji Namjoon. „Kyubok byl schopnej zradit i ženu, na které mu záleželo mnohem víc než na vás."

„Jak to můžeš vědět?" štěkla po něm pohrdavě Chaewon.

„Vím to, protože jsem studoval jeho život stejně jako životy spousty dalších lidí. Stejně jako ten váš," prohlásil Namjoon klidně.

„Ach, sklapni," Chaewon protočila oči, vstala a opět se k němu naklonila. „Co ty o mně můžeš vědět, hm? Jsem jenom rozčilená, těhotná ženská, která ti zalepí pusu, pokud okamžitě nezmlkneš." Spiklenecky mrkla.

„Ona byla taky těhotná," pokýval hlavou Namjoon. „A taky chudá. Neměla kam jít. Kyubok ji přesto nechal na holičkách. Nechápete to, Chaewon-ssi? Už není cesty zpět. Z tohoto se nedostanete."

„Vždycky to nějak jde," Chaewon ho poplácala po tváři, narovnala se a odvrátila od něj zrak. Namjoon zaúpěl.

„Jestli máte nějaké otázky..." Kyubok nedořekl a už se zdvihnul celej sál rukou.

„Jaký je stav Lee Hyunshika?" zněl hlas první vyvolané ženu v přední řadě.

„Je ve velmi kritickém stavu," odpověděl Kyubok popravdě.

„Teď už je pozdě," prohlásil Namjoon. „Policie, zpravodajská služba i vláda... Všichni společně zfalšovali důkazy. Takže když nás udáte, řeknou, že jste nejdřív zradila je a teď nás."

„Ticho!" okřikla ho Chaewon a výhružně zdvihla ukazovák jeho směrem.

„Snad si nemyslíte, že Myung Kyubok se přizná k falšování důkazů," vyjevil se Namjoon. „Nikdy se neomluví a nepřizná. To přece víte."

„Ticho," zopakovala Chaewon o poznání rezignovaněji.

„Plánujete zasáhnout?" zeptal se nějakej novinář ze třetí řady.

„Situace se radikálně změnila," přiznal Kyubok. „Původní loupež s rukojmími se zvrhla v únos s popravami." Házel to na nás. A zase na nás. „Na to platí úplně jiné protokoly." Snažil se sám před sebou ospravedlnit, proč je správné nechat zasáhnout vojáky. Ale karma je svině a dožene tě. Ať už to dopadne tak či tak.

„Proto byla mobilizována armáda?" dovtípil se další novinář.

„Operace stále probíhá, proto nemůžu poskytnout další podrobnosti. Je mi líto," zamumlal Kyubok, ale vůbec mu to líto nebylo.

Chaewon začala přecházet po místnosti a přemítat. „Mají zelenou. Budou jatka. Půjdou dovnitř." Mumlala zatímco obešla pana Choi a Soobina a popadla se za hlavu. „Vystrčili mě ze hry. Nevím, jak chtějí dostat ven zlato..." Uvažovala polohlasně. „To zlato!" vytřeštila oči a podívala se Namjoonovým směrem.

„Na tom už nesejde," zavrtěl RM hlavou.

„Jasně, že sejde, ty idiote!" seřvala ho Chaewon.

„Na tom zlatu už nezáleží," prosazoval si Namjoon svou. A potom musel rozehrát partii, o které si nikdy nemyslel, že ji bude muset hrát v tomhle stavu – postřelenej a svázanej. „Poslyšte, znám Kyubokova nemanželského syna, možná líp než si myslím. Dokážu tohle zastavit, ale musíte mě pustit." Myslel si.

„Sklapni," procedila Chaewon, která mu nevěřila ani slovo, skrz zuby.

„Odsoudili vás, Chaewon-ssi," pokračoval. „Obvinili vás ze stejných zločinů jako nás, ne-li z horších. Obvinili vás z neposlušnosti."

„Sklapni," zavrčela výhružně Chaewon jeho směrem.

„Jste teď zrádkyně pro policii, vládu i kolegy. Nikdo z nich vás z vězení nevytáhne a Kyubok teprv ne," mlel si RM dál svoje.

„Sklapni," urgovala ho Chaewon nepřetržitě.

„Spoléháte na muže, který neumí nic než zradit," vrtěl hlavou RM.

A Chaewon došla všechna trpělivost. „SKLAPNI, POTŘEBUJU PŘEMÝŠLET!" zařvala do všech světových stran. A potom se ozvalo šplouchnutí vody. Jak když vyleješ na zem kýbl. Ale Chaewon nepřevrhla kýbl.

Koukala pod sebe na plodovou vodu smísenou s krví a pomyslela si, že tohle jí vážně chybělo ke štěstí. „Ne," vydechla. „Ne, ne, ne, teď ne." Opakovala stále dokola. Ale už se stalo. Ono je totiž moc chytrý chodit v devátým měsíci nahánět zločince, že jo?

RM vytřeštil oči na Yeonjunova otce.

„Praskla jí voda," oznámil mu pan Choi, jako by si toho RM nebyl vědom. Snažil se Chaewon donutit spolupracovat, ne vyvolat jí porod.

Chaewon zoufale a vyděšeně šplouchala nohama ve vlastní plodové vodě a RM si pomyslel, že spolu s vodou jí prasklo ještě něco – poslední zbytečky odvahy a síla jít dál se vypařily. „Teď ne," opakovala pořád dokola. RM na ni jen znepokojeně hleděl. „Teď ještě ne," říkala Chaewon svýmu dítěti a opatrně se znovu posadila na židli za sebou. Kéž by bylo v její moci ovlivnit, kdy se to malé narodí, že? Ale to není tak úplně pravda. Každý přicházíme na svět svým tempem. Někomu se moc nechtělo – třeba mně. A potom je tu j-hope, kterej se už narodil takovej, jakej je – rychle a s nadšením.

„Buďte rozumná," odkašlal si pan Choi. „S dítětem do vězení jít nemůžete."

„Ale můžu," vyjela na něj Chaewon vztekle. „Mají tam vězeňské jesle." Nikdy se nehodlala přidat na Namjoonovu stranu. Nikdy. U toho si však na nose upravila falešné brýle. Už nyní měli ti dva něco společnýho. A následující události... no... řekněme, že je měly sblížit ještě víc.