Chaewon spustila nahrávání. Seděla nyní v rohu retenční nádrže a zapnula kameru na svým fancy telefonu, aby nám mohla říct tohle: „Jmenuji se Lee Chaewon. Jsem inspektorkou Národní policie a je na mě vydán zatykač," což je samo o sobě oxymóron. Celkově Chaewon nevypadala tak dobře jako, když sem přišla. Byla pobledlá, nevyspalá, měla propadlé tváře, ale odhodlání zničit našeho vůdce ji ještě neopustilo. „Tohle video natáčím, kdyby se policie nebo zpravodajská služba snažili zatajit, překroutit nebo upravit fakta," pokračovala. „Ale nebudu na vás zlá, protože dnešek si zaslouží oslavu." Pokusila se o triumfální úšklebek, ale její oči byly plné bolu, který naznačoval, že Kyubok ji – tu, kterou měl chránit – připravil o všechno.

Chaewon se pootočila na židli, aby se v záběru objevil i RM spoutaný na židli za ní a zpytující svědomí se sklopeným zrakem. „Koukejte, kdo je tady se mnou," zazubila se Chaewon pyšně. Postavila se a došla až k němu. Nyní kamera mířila pouze na něj. „Tak schválně," olízla si rty. „Jsme ve skrýši tady tohoto lišáka, který si říká RM." Dodala sakrasticky a posadila se nyní před něj, zatímco na něj mířila mobilní kamerou.

RM s povzdechem zdvihl oči tím směrem.

„Pane Kime, zamávejte do kamery," vybídla ho pošklebovačně Chaewon. „Pane Kime?" oslovila ho znovu, když se ani nehnul.

„Myslím, že tohle není nutné," zamumlal, zatímco znovu sklopil zrak do země.

„Ale je," opáčila Chaewon příkře. „Povězte nám, RM-ssi, kdo vás zatkl?" vyptávala se dál.

RM zatnul zuby a znepokojeně zavrtěl hlavou. „Vy," zavrčel potichu a se značnou dávkou nelibosti v hlase.

„Kdo?" zopakovala Chaewon hlasitěji. „Snažte se trochu víc, proboha." Zaúpěla. Dokud tohle celý byla její show, bavilo ji to. Ale možná jste už stačili pochopit, že celej tenhle příběh nebude jenom o ní. Byli jsme tu my v bance. Byli tu policisté ve stanu. A byla tu spousta dalších, dokonce nevinných duší, která se do toho připletla.

RM pochybovačně zdvihl obočí. „Zatkla mě inspektorka Lee Chaewon," oznámil do kamery a vzdorovitě nakrabatil obličej.

„Přesně tak," zazubila se Chaewon znovu a otočila kameru zpátky na sebe. „Na mou duši, na psí uši. Já, Lee Chaewon, jsem dne," (řekla dnešní datum, ale já nemám moc paměť na čísla), „přesně v devět padesát našla nádrž na dešťovou vodu na dvacátém prvním kilometru silnice..." a nějaký další plky.

Protože zatímco Chaewon se vykecávala, RM si všimnul, že na kamerách před ní přijíždí auto – Soobin a pan Choi. A RM nesměl dopustit, aby si toho přijíždějícího auta Chaewon všimla. „Můžu říct pravdu?" odvážil se proto. Chaewon protočila oči a nechápavě na něj pohlédla. „Jen chci říct pravdu," pokrčil rameny jejím směrem.

Ona se tedy i s kamerou opět otočila na něj. „Do toho," vyzvala ho.

Soobin a pan Choi zrovna vylezli z vozu. Zabouchli za sebou dveře a blížili se do základny.

„Najal jsem jednoho z vašich důstojníků," začal vyprávět RM. „Bylo to součástí plánu Paříž. Získali jsme na svou stranu strážníka Yo. Strážník Yo skočil do bazénu v rezidenčním komplexu ze svého bytu, konkrétně z okna v koupelně." RM dělal to co vždycky. Získával čas pro svoje kumpány. Snažil se dostat svůj hlas pod kontrolu a zároveň znít přirozeně nervózně, jako by měl znít člověk u výslechu. „A tehdy jsem začal zanechávat stopy," vysvětloval. Nervózní ve skutečnosti nebyl proto, že ho vyslýchala, nýbrž proto, že přímo za sebou na kamerách mohla vidět dvě blížící se postavy. Snažil se nedívat tím směrem.

Soobin a pan Choi samozřejmě nic netušili. Přijeli si do nádrže, jako by přijeli po náročným dni na farmě.

„Na obranu vašeho kolegy," povzdechl si RM, „řekli jsme mu, že ho zabijeme i s jeho rodinou..."

„Drž už zobák," přerušila ho Chaewon. „Cos to měl k obědu? Papouška?" Napomenula ho odměřeně. „Proč neustále meleš pantem, když před dvaceti minutama jsem z tebe nemohla vytáhnout kloudný slovo?" podezřívavě přimhouřila oči a zamračila se.

„Snažím se objasnit fakta a říct pravdu," trval on neustále na svým. Jenomže když ti RM říká pravdu, nikdy to není jen tak. A Chaewon si toho byla vědoma.

„Celou dobu tu jenom lžete, RM-ssi," opět nasadila formální tón hlasu. „Neřekl jste pravdu ani vlastnímu bratrovi." Připomněla mu. „Nebo Kim Seokjin by snad chtěl, aby se z plánu na loupež zlata stal váš plán na záchranu milované ženy? Bylo to jeho poslední přání?" ušklíbla se. Bylo vidět, že ani RM, kterej se jí nedokáže podívat do očí, tomu nevěří. „Takže co se děje?" zeptala se stále víc a víc podezřívavým tónem.

„A právě proto je čas..." začal znovu RM, ale Chaewon už otočila hlavu vlevo a viděla tak auto a dva přicházející lidi na kameře.

„Jdi do prdele," zavrčela na něj. „A odteď koukej držet hubu!" Utnula jeho povídání, zatímco mu na čelo namířila revolver.

„SOOBIN-AAAAH!!!" zaječel Namjoon nahlas a bylo mu fuk, jestli ho Chaewon zastřelí. Potřeboval zachránit svoje parťáky. Ti ho nicméně neslyšeli, pořád byli dost daleko.

Chaewon mu položila ruku na rameno. „Vystřelím ti mozek z hlavy. Drž hubu," vrčela dál, ale sama věděla, že pokud vystřelí, tak určitě jen přiláká pozornost. Na tohle musí jinak.

„SOOOBIN-AH! ČERVENÝ KÓD!" zaječel znovu hystericky RM, ale Chaewon mu přiložila ruku na pusu. Když ani to nepomáhalo, s hrůzou vytřeštila oči a obešla jeho židli dozadu. „SOOBIN-SSI! PANE CHOI!" řval RM neustále dokola.

Nemohl ale vidět za sebe. A ani jeho geniální mozek nenapadlo, že Chaewon za jeho zády vytrhne hasící přístroj ze zdi a při jeho dalším volání na Soobina ho s ním praští po hlavě tak, až spadne ze židle. A já se ptám na jediný: Opravdu je nutný mít v provlhlé retenční nádrži plné vody hasicí přístroj?

Protože někdy, když až moc myslíš na vše, můžeš dopadnout jako RM – budeš ležet omráčenej na zemi a už nepomůžeš opravdu nikomu.

Chaewon se rozhlídla kolem sebe. Věděla, že nemá moc času. Okamžitě sáhla po lékárničce. No jasně... uspávací injekce! Nechci nic říkat, ale tuhle ženskou jsme dost podcenili.

Protože zatímco se dva muži brodili v gumácích vodou a RM, kterej se probouzel, mohl slyšet čvachtání vody, ona už držela v ruce lahev s anestetikem. Jen to té stříkačky ho nějak potřebovala dostat. A stále neměla moc času. „Kurva," ulevila si, zatímco hledala správnou dávku – co si budeme, nechtěla Namjoona usmrtit, když jí vydržel až doteď.

On, zatímco k němu byla otočená zády, opatrně pohnul hlavou, ale nemohl se moc hýbat, protože byl pořád ještě svázanej.

„Paráda," slyšel ji zašeptat, když si připravila první stříkačku.

I on tušil, že mu dochází čas. „SOOBIN-AH! POLICIE!" zařval zoufale z posledních sil.

Soobin a pan Choi stále nic neslyšeli. Poklidně postupovali nádrží dál a dál.

Chaewon si k Namjoonovi klekla, neomaleně mu přiložila ruku na spánek a píchla mu injekci do krku. A tak šel jeho křik do ztracena a společně s ním i naše šance přežít vojenskej útok...

„Já už nejsem u policie, ty čtyřvočko," ucedila Chaewon vztekle, zatímco Namjoon upadal do hlubokýho spánku. Na druhou stranu, spánek už potřeboval jako sůl.

A Chaewon? Ta pochopila, že musí udělat nějakou kamufláž, protože ti dva blížící se muži by ji těhotnou a těžkopádnou velmi rychle dostali.