Kyubok vystoupil před Národní bankou zpátky ze své tiskové konference, aby se mohl znovu setkat s magorem Jungem a tou jeho bandičkou dalších magorů.

Major Jung si tam vykuřoval, někteří z jeho lidí vysedávali na soše před bankou a zbylí tam neohroženě postávali, protože si mysleli, jakej ten jejich zásah bude brnkačka.

Kyubok mezi nimi namyšleně prošel a lusknul na ně. „Za mnou," nařídil jim a zavedl si je všechny hezky do stanu.

Mat nyní s helmou na hlavě už stál zase u okna. „Kyubok je zpátky a jdou s ním vojáci," informoval nás skrz vysílačky.

Kyubok s osmi vojáky za sebou suverénně nakráčel doprostřed stanu. „Volal RM?" bylo první, na co se zeptal Krtečka, kterýmu stanul naproti.

„Kdyby ano, už bys to věděl," ušklíbnul se na něj Krteček odměřeně. Pořád nesouhlasil s tím, co se chystá udělat, ale pochopil, že není dále v jeho moci Kyuboka zastavit.

Velitel Shin Kyuboka ze založenýma rukama pozoroval a nepřestal se cítit vynechaně.

„Všichni ven!" zavolal Kyubok jako na lesy, a já bych se vsadil, že by ho slyšeli, i kdyby snížil svůj hlas tak na polovinu. „Budeme tu plánovat vojenský zásah!" oznámil všem. „Pohyb!"

Technici a další osazenstvo stanu, které bral Kyubok jako podřadné, ale nepřežil by bez něj, okamžitě opustilo stan.

Krteček s rukama v kapsách se na Kyuboka díval stylem, kterým dával najevo, že od tohoto dává doslova ruce pryč (do kapes). Kyubok si ho přeměřil káravým pohledem a zamračil se. Jenomže víte, kdo stál mezi nima oblečenej do vojenskýho připravenej se k těm osmi vojákům přidat – jistěže I Songil osobně.

„Policajti odcházejí ze stanu," ozval se Mat. „Něco plánují."

„Rozumím," odvětila mu Kyungji. „Máme jen pár minut." Upozornila nás.