Když Soobin a pan Choi došli na ochoz vedoucí do základny, Soobin se jako první zarazil, protože všude bylo ticho. Zastavil staršího muže za sebou a oba se na sebe obezřetně podívali.

Po chvíli se z retenční nádrže začaly ozývat nějaký Namjoonovy relativně starý nahrávky o tom, jak nelegálně zatkli Hoseoka a jak se naše masky staly symbolem odporu.

Soobin nechápal jen jedno: Proč to tady hraje? Zahleděl se na Yeonjunova otce, ale ten jen pokrčil rameny. Soobin tedy sáhnul po revolveru za opaskem a dál našlapoval opatrněji.

„Potřebujeme vás," ozývalo se všude kolem něj. „Stát nám vyhlásil válku."

Proč si Namjoon sakra pouští svoje videa? To je takovej narcis?

Soobin začal šplhat nahoru po žebříku.

„Podlou válku."

Soobin otevřel dveře a byl uvnitř. Pan Choi mu byl v patách. „RM-ssi?" Soobin se zmateně začal rozhlížet kolem sebe a vytáhl zbraň.

Odpovědělo mu pouze minulé já našeho vůdce. „Rozhodli jsme se jim čelit." Co to kurva...?

Soobin se rozhlídnul vpravo. Pan Choi opatrně přicupital za ním.

„Policie v zahraničí zatkla jednoho z nás," odvětil jim RM z doby na začátku přepadení.

Oba muži pohlédli doleva. A opravdu. Na dvou počítačových obrazovkách, které tu RM měl, byl on sám v červené kombinéze a Dalího masce a zrovna říkal: „Jediné, co po vás žádám, je mít na paměti jedno jméno. Jung Hoseok."

Tohle jméno já budu mít vždycky na paměti, RM-ssi, třeba i po smrti, to ti slibuju. Jenomže to není ten problém, viďte? Není problém v tom, že by snad někdo měl zapomenout na j-hopa.

Problém je v tom, že pan Choi a Soobin nyní hledí na obrazovku jako opaření a nic nechápou. Protože mysleli jste si snad, že jim to Lee Chaewon udělá snadný? To ani omylem.

„Už je to víc jak dva měsíce. Nebylo zahájeno žádné předběžné řízení. Nepožádalo se o jeho vydání. Neposkytli mu právníka. Rozdupali jeho lidská práva na prach. A drží ho někde v zajetí neznámo kde a s největší pravděpodobností ho mučí."

Pan Choi odvrátil od obrazovky zrak a zamračil se na Soobina. Ten jen pokrčil rameny.

Soobin opět namířil pistol před sebe a vydal se za starším mužem dál do místnosti. „RM-ssi?" ozval se pro změnu pan Choi. „Soobin-ah," obrátil se poté na svého společníka. „Koupelna." Loupnul očima směrem k provizorním dveřím a vytáhl vlastní pistoli.

„Jděte se tam podívat," špitnul Soobin. „Budu vás krýt." Tohle se mu ani za nic nepozdávalo.

Pan Choi se rozešel dozadu k WC. „Haló? Je tu někdo?" ptal se na všechny strany. Ale samozřejmě, pokud to tady někdo přepadnul, asi ti to jen tak neřekne. Nyní si před záchod (spíš dřevěnou budku se splachovacím záchodem uvnitř) kleknul a nakouknul dovnitř skrz dvaceticentimetrovou škvíru, kterou dveře nezakrývaly. Kdyby tam někdo seděl, viděl by alespoň boty, ale neviděl nic.

„Žádáme příslušné státní orgány, aby bylo toto nelegální zatčení okamžitě ukončeno a aby byl zadržený postaven před soud, který ručí alespoň za základní práva," říkal do toho RM na obrazovce, aby atmosféra působila tajemněji. Jak už jsem říkal, Chaewon nikdy nikomu nic neusnadnila a neměla v plánu s tím teď začínat.

Pan Choi se podíval blíže.

Soobin zůstal v základně a rozhlížel se všude kolem sebe. A pak... se mu nesmyslně ulevilo. RM tam ležel na palandě s knížkou položenou na hrudi a pokojně oddechoval. „Pane Choi!" syknul směrem dozadu na klečícího stařečka. Ten se okamžitě zvednul. „Jen spí," oznámil Soobin a přiložil si prst na pusu, protože nechtěl vůdce vzbudit, to ovšem netušil, že to je přesně to, co Chaewon chce, aby si myslel.

Vlastně jo. RM spal. Ale Soobin ani pan Choi netušili, jak byl uspán.

„I zloděj nebo dokonce vrah si zaslouží svá práva. Za to budeme bojovat," říkal RM na obrazovce.

I pan Choi si trochu předčasně oddechl a schoval zbraň. Soobin si kleknul ke spícímu Namjoonovi a pousmál se. Paradoxně byl rád, že ho takto vidí, protože měl za to, že odpočinek potřebuje jako sůl.

„A tentokrát budeme krást opravdu ve velkém," dořekl RM na obrazovce svůj proslov.

Pan Choi se rozhodl, že se půjde pořádně vysrat, když už tak postává u toho hajzlíku. Nechal tak Soobina bez dozoru, a to byla osudová chyba.

„Dobrá práce, RM-ssi," zašeptal Soobin, pyšně se pousmál a opatrně sejmul knihu z jeho hrudi.

Pan Choi se usadil na mísu a otevřel si časopis. Tohle bude na dlouho, pomyslel si.

Soobin zavřel knihu a položil ji na provizorní noční stolek vedle větráku.

Pan Choi listoval a myslel si, že žádné nebezpečí nyní nehrozí.

Soobin našeho vůdce starostlivě přikryl a chvíli na něj ještě spokojeně koukal. Potom vstal, otočil se, na chvíli přestal dávat pozor a nestihl tak rychle ovládat svoje reakce. Proto když se na něj vynořila Chaewon zahrabaná v peřinách, stihla mu injekci vpíchnout do krku dřív, než ji mohl stačit zastavit.

V bolestech padal na zem a během toho pádu shodil z nočního stolku Namjoonovu sklenici s vodou, která se roztříštila o betonovou podlahu.

Namjoona, kterej spal jak dřevo, to vůbec neprobudilo, pan Choi se zarazil. A Chaewon, která o něm věděla, pochopila, že nemá moc možností, než napadnout staříka vykonávajícího velkou potřebu. No to bych fakt chtěl.

Chaewon zůstala nehnutě stát na místě.

Pan Choi zavřel časopis a chtěl v klidu dokončit to, co musel. Chaewon však přišla blíž. A blíž. A ještě blíž. Pomaličku našlapovala směrem k záchodu s pistolí před sebou.

Když pan Choi uslyšel kroky, radši si řekl, že sraní nechá na jindy, popadnul vlastní pistoli, kterou odložil na malé umyvadlo, a postavil se na mísu. Potom si dřepnul a namířil pistoli před sebe. Takto čekal. A čekal.

Čekal, že se boty objeví přímo ve škvíře, ale vychytralá Chaewon samozřejmě přišla z boku a potom zůstala stát dostatečně daleko, než aby mohl vidět její chodidla. Takto on mířil z kabinky revolverem na dveře a ona tam stála z druhé strany.

Zdánlivě to byla patová situace. Ale Chaewon má zbraň na všechno. Vystřelila a starci prolítla kulka těsně kolem hlavy. Tak věděl, že je v hajzlu.

„Příští ranou oddělám ten záchod celej, takže mi pošli zbraň pode dveřmi a vylez ven," nařídil ženský hlas. Pan Choi nasucho polknul. „Jak chceš," odfrkla si. „Tři, dva, ..." A tak ji pan Choi poslechl. Na „jedna" slezl, poslal zbraň ven a potom vylezl sám s rukama nad hlavou.

Chaewon byla dost překvapená. Nečekala tak starého muže. „Kdo kurva jsi?" ušklíbla se. „Taky máš nějaký pošahaný jméno jako SUGA nebo j-hope?" tipla si.

„Ne, to ani ne, abych pravdu řekl," zavrtěl pan Choi zdvořile hlavou.