Jestli jsem předtím říkal, že bych zvládnul tři věci naráz, musím samozřejmě galantně ustoupit a uznat, že ženy nade mnou v tomto oboru pořád nadmíru vynikají.

Například taková Chaewon, zatímco rodila, popadla do ruky telefon a rozhodla se Namjoona, jeho dva komplice a vlastně nás všechny Kyubokovi udat.

„Ten telefonát je nevratný. Pořádně si to rozmyslete, prosím," nabádal jí svázanej RM, zatímco bezradně hleděla na zamčenou obrazovku svýho mobilu. Na uzamčené obrazovce byla fotka jejího kocoura a ona ve vteřině pochopila, že ho už nikdy neuvidí, což trochu zabolelo. Ovšem zdaleka ne tolik jako stahy. „Odsoudíte tím i samu sebe a vaše dítě," upozornil ji Namjoon vyrovnaným hlasem.

Chaewon kolem něj a jeho kumpánů nyní v bolestech popocházela a snažila se ho nevnímat. Pravda, RM jako takovej je možná nenápadnej, ale upřímně jeho hlas nikdy nedostaneš z hlavy, jakmile ho jednou uslyšíš. Nikdy.

Chaewon se začala věnovat další – té třetí – činnosti. Došla ke stolu a začala se hrabat v plánech budovy banky. Namjoon na ni jen nevěřícně zíral.

„Můžete mě nenávidět, jak chcete," řekl jí. „Můžete mi klidně přát i smrt, ale pokud chcete zachránit život vašeho dítěte, budete muset zachránit i ten můj."

Chaewon s námahou otočila mapu. Nenáviděla osud za to, že ji postavil do téhle zdánlivě neřešitelné situace. Nechtěla samu sebe vidět, jak se skrývá někde na opuštěných ostrovech za hranou zákona. Taková nebyla. Taková nechtěla být.

„Jsme na tom stejně," pokračoval Namjoon. „Teď jsme si rovni."

Ona věděla, že má pravdu. Přesto v křečích zasípala: „Nejsme si rovni, ty sráči!" Popadla se za břicho. „Ty porušuješ zákony a já se tě snažím zastavit." Uvedla věci na pravou míru.

Namjoon nasucho polknul. Chtěl jí říct, že to, čemu říká zákon, není zdaleka tak jednoduchý, jak se většina lidí domnívá, a taky to, že nemusíš bejt zase takovej sráč na to, aby ses stal zločincem. Naopak. Překročit zákon je žalostně jednoduchý i pro lidi s vyššími morálními standardy, než má on nebo třeba já. Místo toho, aby jí tohle vykládal, se však jen díval, jak zatíná zuby a buší pěstí do jeho stolu, aby se odreagovala od té úporné bolesti.

Nakonec jen frustrovaně popadla lékárničku, pravítko a dobelhala se zpátky k matraci. „Proboha," popotahovala. Namjoon ji sledoval. Ona se mu podívala do očí. „Přesně to teď dělám. Dostanu tě před soud stůj, co stůj." Zasyčela na něj a vyčerpáním znovu padla na záda na matraci.

„Odsuzujete vlastní dítě. To je všechno, co nyní děláte," opáčil on a pozoroval ji, jak tam tak leží a nechce si za žádnou cenu nechat pomoct. Chaewon si sáhla na břicho. Namjoon se hryznul do rtu. „Kyubok vás zničí, Chaewon-ssi," povzdechl si. „Protože byl schopnej zničit ženu, které dlužil všechno, a vám nedluží nic."

„Jistě, že mi něco dluží, parchant jeden," zasyčela Chaewon v bolestech. „Co třeba můj život?" navrhla. „Protože ze mě udělal královnu sviní." Z oka jí vytekla slza plná vzteku, žalu a taky lítosti nad tím, kde skončila – těhotná v retenční nádrži. Z posledních sil se zmátořila do sedu a popadla pravítko, aby mohla tedy zjistit, jestli už je na ten porod připravená, řečeno taktně. „A svině jako já nemůžou zklamat." Dodala a pohleděla Namjoonovi do očí.

„Chaewon-ssi," povzdechl si RM. „Té ženě... Yoonsoon se jmenovala... té Kyubok dlužil miliardu životů. Ještě stále dluží. A jemu... Yoongimu... tomu dluží dětství a všechno, co nikdy neměl. Ale Kyubok není typ, co by splácel svoje dluhy, a v tomhle světě neexistuje spravedlnost. Proto jsme se všichni ocitli uprostřed nesmyslné války, ve které se otec chystá poštvat armádu na svýho syna a vy, bývalá policistka, jste právě v situaci, kdy vám nezbývá nic lepšího než přidat se ke zločinecké bandě. Přijměte ten osud," naléhal na ni. „Mira ho přijala. Yoongi ho přijal. A vy musíte taky."

„Yoongi," vydechla Chaewon nevěřícně a tázavě zdvihla k Namjoonovi zrak. „Min Yoongi... Ten drzej fracek, na kterýho Kyubok pořád nadává a o kterým prohlašuje, že ho rodiče málo vychovali... je... je ve skutečnosti jeho vlastí syn...?" Vyvalila oči. Namjoon nasucho polknul a přikývnul. „Paráda," zasípala Chaewon, i když jí na tom nic tak „parádního" nepřipadalo. „Dnešek už nemůže být zvrácenější." Zamumlala si pro sebe.

„Nabídl jsem Yoongimu novej život, protože Kyubok se na něj vykašlal. To samé můžu udělat i pro vás," pokračoval Namjoon. „Musíte to jen přijmout." Zopakoval. Rád bych řekl, že je to jednoduchý začít žít novej život, ale to bych lhal. Je lehčí umřít, než zapomenout na to, kým jsi byl včera. Jenomže na to musí každej dojít sám.

A Chaewon byla z těch, kterým to prostě trvá. „Nemluv se mnou jako se svými lidmi," napomenula ho se slzami v očích, zatímco se snažila přestřihnout kobercovou pásku, už ani netušila, proč to dělá. Když ji tam Namjoon viděl, na chvíli si na mě vzpomněl. Nebylo to tak, že bych svůj osud akceptoval hned, to nedělá nikdo. Vlastně jsem byl dost umíněnej – stejně jako ona. „Nechci být až do smrti na útěku," rozvzlykala se a vzpomněla si, k čemu má tu pásku – přilepila svůj telefon ke smetáku. „Já neutíkám," prosazovala si svou. „A už vůbec se neskrývám někde na Filipínách." Hystericky si utřela slzy. Namjoon ji jen pozoroval. Chtěl pro ni být spásou, ale co jí na to měl říct? „Měla jsem svůj život ráda," pokračovala. „Mám ráda Soul. A korejský jídlo. A přelidněný ulice. A korupci." Vzlykala a úpěnlivě mu hleděla do očí. „Nejsem jako ten zmetek Yoongi. Nenechám se připravit o svou zemi kvůli tobě, ty zkurvysyne!" zaječela na něj.

„To Kyubok vás zradil, ne já," připomněl jí RM s povzdechem.

A v tu chvíli plačící Chaewon věděla, že má pravdu. Věděla, že Kyubok na ni nikde nebude čekat s otevřenou náručí. Odsoudil mě. A odsoudil mou matku, která byla tak hodná, že si ji nikdy nezasloužil. Ani jeden z nás si ji nezasloužil. Ovšem, jeho na rozdíl ode mě ještě ani jednou nehryzlo svědomí. Raději místo toho poslal další těhotnou ženu do hajzlu. „Nesnáším tě," zašeptala proto Chaewon, ale možná, jen možná, mluvila spíše ke Kyubokovi než k Namjoonovi. „Nesnáším." Zopakovala.

„Fajn," přikývl Namjoon. „Ale právě nám dochází čas a vy kvůli své nenávisti ke mně ohrožujete život vlastního dítěte." Připomněl jí. „Co vám dává právo riskovat kvůli nenávisti život toho nebohého stvoření?" zeptal se.

Chaewon s kamerou přilepenou ke smetáku se pokusila podívat, jak to tam dole vypadá. „Tohle dítě," zasípala, když si znovu lehla, „riziko miluje, ty hajzle!"

Namjoon protočil oči. Najednou mu moje tvrdohlavost v porovnání s tou Chaewoninou přišla svatá a už se to ani nepokoušel srovnávat.

„Kurva!" ječela, když zjistila, že z toho, co vidí, nemůže absolutně nic vyčíst. Jakpak to asi dělaly s porodem všechny ty ženy, který neměly k dispozici dotykovej telefon, co?