Hádám, že vás to nepřekvapí, ale Kyubok ve stanu zuřil jako bejk, když slyšel Miřinu výzvu. Chtěl nás už mít všechny z krku, mrtvý nebo zatčený, ne s námi vyjednávat. A jako první člověk v dějinách hodlal porušit bílou vlajku.

„Shine, ať je tvůj tým do minuty připravenej!" zavelel. Velitel Shin, kterej mu stál společně s tumpachovým Krtečkem a nervózním strážníkem Yo naproti, si začal přetahovat kuklu přes hlavu. „Chci čistou operaci! Prvně popravíš tu děvku uprostřed, potom ty dva parchanty za ní a nakonec sem přivedeš rukojmí. Chci tady všechny rukojmí dohromady a je mi fuk, jak to uděláš!" Rozčiloval se.

A tak ve dvacátým prvním století doslova vydal rozkaz zabít tři lidi. Absurdnější ale bylo, co byli ti lidi zač. Za prvé jsme neozbrojení a s minimem oblečení na sobě, takže bylo jasný, že na sobě nemáme výbušniny. Za druhé jsme byli: bývalá činitelka veřejného pořádku, bývalej SEKRETÁŘ (ano, sekretář, odkdy se kurva popravujou sekretáři?) a Kyubokův vlastní syn.

Shin hodlal rozkazy nadřízeného respektovat, ale Krtečkovi se to celý nějak nepozdávalo. „Slyšeli jste! Připravte se!" zavelel Shin.

A jakkoliv Krteček doufal, že alespoň tu část s popravou určitě Kyubok nemyslel vážně, raději ho popadnul za rukáv a pokusil se ho zastavit. „Tohle nemůžete udělat, Kyubok-ssi!" zamračil se. „Nemůžete nechat zastřelit tři lidi v přímým přenosu!"

„Ta děvka se nám vysmívá do ksichtu!" zavrčel na něj Kyubok. „Je mi fuk, jestli to bude v přímým přenosu, ale budu se dívat, jak jí ten pitomej úsměv tuhne na studený tváři. Za půl minuty, ať jste tam, Shine!" Houknul Krtečkovi přes rameno.

„Vyhlásili bílou vlajku!" naléhal Krteček. „To je symbol míru už od blbých punských válek! A respektovali to i nacisti! Takže to to vážně budeme přehlížet a raději popravíme tři neozbrojený lidi před zraky celého světa?" Rozčílil se a nevěřícně zavrtěl hlavou. Jakkoliv doteď zvládal překousnout všechny Kyubokovy výlevy, tohle se mu nezdálo dvakrát rozumný.

„Jsme připraveni, pane," zjevil se mezi nimi velitel Shin. Kyubok zaváhal. „Čekáme na rozkaz." Připomněl se velitel Shin asi po sekundě.

„Já tě slyšel," odsekl Kyubok. „Nech mě přemýšlet!" Promnul si obličej. Potom se vážně podíval na Krtečka. „Pokud půjdu vyjednávat s policejní dezertérkou, klukem, co se k tý bandě přidal, když pomalu neuměl střílet, a vrahem, zatímco jsem jim všem mohl ustřelit palice, udělám z nás v očích celýho světa debily, Krtečku. Vždyť to zní jako začátek zkurveně špatnýho vtipu." Zaúpěl a odfrkl si.

„Ne," oponoval Krteček pohotově. „Naopak. Právě tahle bitva má dokázat, kdo je v téhle válce zlý a kdo ten hodný." Namítl. „Jestli mají koridor, uděláme si ho taky."

Shin zamračeně koukal na Krtečka, na Kyuboka a hned zase naopak. Totálně nechápal, čeho se Krteček snaží docílit.

„Musíme působit přátelsky," pokračoval. „Hezky bez kravaty," povolil Kyubokovu kravatu, „saka, vyhrnout rukávy a jít bez neprůstřelné vesty, jako to udělali oni." Ukázal palcem dozadu na kameru.

„Budu vypadat jako socka," kvíknul Kyubok. Boha jeho. On teď vážně řeší tohle?

„Budeš tvrdý jako skála, Kyubok-ssi," Krteček ho rázně popadnul za ramena. „Musíš být tvrdý. Dáš jim ultimátum. Necháš ty tři jít bojovat, pokud se nechcou vzdát, ale dáš jim dvě minuty. Pak půjdeme dovnitř. Soustřeď se na ně, proboha. Máš tři členy bandy, který můžeš psychicky rozložit. Park Jimin je bývalej sekretář, nemůže být tak těžký vyvolat v něm paniku. A Mira s Yoongim to možná nedají najevo, ale i oni budou vědět, že jsou v prdeli."

Kyubok si ho souhlasně prohlídl. „Ty víš, jak na mě, Krtečku." Zakroutil nevěřícně hlavou. Krteček stejně nevěřícně s držkou dokořán hleděl na něj, jak poroučí tohle: „Připravte koridor, abych s nimi mohl jít vyjednávat."

Velitel Shin se na Krtečka obdivně podíval. Že by konečně začal něco dělat? Krteček od něj však jen odvrátil zrak a šel zpátky k obrazovce koukat na Kyuboka.

Ten vyšel ven přesně v takovým stavu, jakej mu Krteček doporučil.

„Na ně, plukovníku!"

„Do toho, plukovníku!"

Takhle podobně ho povzbuzovali vojáci nastoupení do dvou řad.