„RM-ssi?" Soobin přišel blíž k obrazovce a znejistěl. RM se otočil za jeho hlasem. „Jsou tam pyrotechnici. A chystají se zasáhnout v přízemí."

RM zpocenej až na zádech se k němu dobelhal.

Velitel Shin s dalšími obrněnci vystoupil přímo před vchodem banky z opancéřovanýho vozu. „Pohyb!" křičel na všechny. A vojáci vypustili takovýho toho děsivýho pyrotechnickýho robota.

„Mira-ssi, připravují druhý útok," oznámil RM Miře a sklonil se do plánů. „Proč jste pustili guvernéra? Máš plán?" Prohrábnul si vlasy.

„Schovali jsme mu do pout mikrofon," vysvětlila Mira, zatímco s Jiminem za zády vešla dovnitř do muzea. „Myslela jsem si, že mu pouta sundají dřív, než projdou elektromagnetickým detektorem," namířila před sebe samopal a vydala se dál mezi ty poklady našich předků, zatímco Jimin ji kryl zezadu. Potom už se jen plížili podél stěny a přikrčili se přímo za rohem před barikádou v jídelně.

„Vezmeme ho ven," prohlásila Mira, zatímco držela Kyungji za lem kombinézy u stěny před zbrojnicí. „A já ti teď řeknu proč."

Ty pouta guvernérovi sundali ještě před detekováním.

A proč, Mira-ssi?

„Každej, kdo je tak ješitnej jako vy muži, by to tak udělal," ušklíbla se Mira. „Kyubok na prvním místě."

Namjoon fascinovaně vyvalil oči a pomyslel si, že ji fakt žere. „A dál?"

„Potom budeme mít jeho koule v hrsti," prohlásila Mira, zatímco si lehla na zem a dál se k barikádě jen plazila. Jimin za ní udělal to samý. „Zavolej do Pákistánu a uvidíš, co se stalo." Řekla Namjoonovi.

Ten jenom radostí skákal do vzduchu. „Na ženskou jsi dost sexistická, ale zatraceně miluju tvůj dokonalej mozek," řekl jí.

Mira se zašklebila. „Poslyš, mám teď plný ruce práce s jednou válkou," opáčila. „Co kdyby sis ty rajcovní řečičky nechal na potom?" Navrhla mu, zatímco se ona a Jimin opřeli zády o barikádu.

„Dobře," vydechl RM, pokýval hlavou a vydal se zpátky k plánům. Zarazil se však, jakmile se otočil od monitoru, protože před sebou viděl Soobina, jak se starostlivě dívá na novopečenou matku ležící na matraci, a pana Choi, kterej si chová dítě. „Pane, zavolejte své muže," poručil si RM. „Musíme připravit pec," vysvětlil.

Pan Choi bez odmlouvání přikývl a podal Chaewon její dítě zpátky.

„Jo a Soobin-ah," RM se otočil znovu, „ty jdi koupit dudlíky, plínky, postýlky a cokoliv bude třeba." Dodal.

Soobin chápavě přikývl. „Budeš kojit, nebo mám koupit lahvičku?" podíval se dolů na Chaewon.

„Obojí, tak ji kup," rozhodla se Chaewon po chvíli. „A přines mu taky něco na tu nohu," ukázala na Namjoonovu prostřelenou botu. „Ani si nevšiml, že jsem ho střelila."

„To mi připomíná," podíval se na ni Namjoon trochu s respektem, „že byste měla Soobinovi odevzdat svůj zásobník. Pro bezpečí nás všech."

Soobin obezřetně pokýval hlavou.

Chaewon se chvíli bezmyšlenkovitě dívala před sebe. Co měla dělat? Opatrně položila dítě mezi svoje kolena, zatímco si klekla na matraci, vytáhla pistoli, vycvakla z ní zásobník, přičemž se Namjoonovi znatelně ulevilo, a hodila ho Soobinovi, kterej ho obratně chytil. On a pan Choi na sobě ještě pořád měli holínky a farmářský oblečení.

„Díky," vydechl RM a mírně se uklonil. Myslel to s ní dobře.

Ale neměl čas se jí dál věnovat, protože z vysílačky jsem se tentokrát ozval já. „RM-ssi, jsme na střeše. Za dveřmi."

„Výborně," vrátil se zpátky k počítači. „Yoongi-ssi, nesmíš za žádnou cenu dovolit, aby viděli, že jste ozbrojení. Proto schovejte veškerý vybavení do tašky. Přivažte k tašce lano a druhej konec lana k jednomu z vás."

A tak jsme shodili všechno – zbraně, granáty a neprůstřelný vesty do tý tašky, co přinesl Kai.

„K té díře se dostanete schovaní mezi rukojmími," pokračoval RM.

Proto jsme si všichni tři oblíkli kombinézy stejný způsobem jako rukojmí a přes hlavy si přetáhli masky, který oni měli taky. Kai uvázal konec lana Yeonjunovi za kotník.

„Kai-ssi," oslovil RM taky jeho, „potřebujeme pomoc. Jakmile řeknu ‚úprk', začni střílet zpoza dveří, abys zmátl odstřelovače." Vysvětlil.

Kai si taky nachystal masku, ale neprůstřelnou vestu si samozřejmě nechal. Pak vykouknul ven, aby se jako já předtím zhrozil těch odstřelovačů naproti.

„Pak zatáhněte za lano a vytáhněte tašku. Rozumíte?" dokončil RM.

Položil jsem ruku na kliku. Jasný to bylo. Ale taky nebezpečný. Kurevsky nebezpečný.

„Kyungji-ssi, já a Jimin jsme na místě," informovala Mira.

Kyungji nenápadně vykoukla ze svýho úkrytu. „Mira-ssi, dýmovnice za pět, čtyři, ..."

Mira pohotově sáhla po dýmovnici, kterou měla za pasem. Jimin naproti ní v kleku udělal to samý. Nikdy nebyl v takový situaci, takže byl rád, že jsme ho přiřadili do týmu ke zkušené policistce.

„...tři..."

Kývnul jsem na Yeonjuna a Jungkooka a stáhnul si masku do obličeje.

„...dva..."

Z Miřiny i Jiminovy dýmovnice se začalo kouřit.

„...jedna..." zašeptala Kyungji.

„Zlomte vaz," zašeptal RM.

„Teď!" vykřikla Kyungji nahlas, a tak doprostřed zničené jídelny přistála ne jedna, ne dvě, ale rovnou čtyři dýmovnice.

„Kouř!" zděsil se major Jung.

„Kryjte se!" nařídila Kyungji, sama se postavila a začala střílet. Mira a Jimin ze svý pozice začali střílet taky.

„Nic nevidím!" postěžoval si Songil majorovi. Ano, lásko, to byl ovšem přesně ten účel. A fakt chcu vidět, co s tím major bude dělat.

Kyungji pálila jednu kulku za druhou, zásobník po zásobníku.

A v tomhle chaosu se za jejími zády proplížili PSY i j-hope až k tomu zkurvenýmu trámu. „Jdeme, Hoseok-ah," kývnul PSY sem tam na svýho kumpána, aby viděl, že tam ještě pořád je. Mira a Jimin je kryli za barikádou, ale stříleli do kouře. j-hope a PSY se vynořili z jejich pohledu zprava. „Vylez mi na záda," nařídil PSY j-hopovi a předklonil se. Nebyla to nadávka nebo tak něco. Myslel to vážně.

j-hope vylezl PSYOVI na ramena a vší silou se snažil strhnout ten trám dolů. PSYE netrápilo, že má na sobě j-hopa, ten byl ostatně i v neprůstřelné vestě pomalu lehčí než pírko, ale bál se, že na ně každou chvíli začne střílet nepřítel.

„SUGA-ssi, teď," nařídil mi RM. Nasadil jsem si i kapuci a vyběhl ze dveří jako první.

Dal jsem ruce nad hlavu a začal zmateně pobíhat, aby ostatní udělali totéž.

„Nestřílejte!" zakřičel Dalhwa, kterej běžel za mnou, zatímco se držel za bolavý břicho, ale nejspíš ho nikdo nikdy neslyšel. Důležitější bylo, že si sundal masku přesně, jak mu Yeonjun předtím nařídil. Začali vybíhat další a další popletení rukojmí, ale co bylo ještě důležitější? Pořádně tak popletli ty sráče na protější střeše.

„Jsou na střeše a sundávají si masky," oznámili odstřelovači do stanu.

Kyubok na to nechápavě zíral. „Jestli se někdo přiblíží k díře, začněte střílet," nařídil. Krteček přimhouřil oči na to, co viděl před sebou. Lidi v červených kombinézách pobíhající po střeše. „Ten robot," obrátil se Kyubok na vracejícího se Shina. „Půjdeš dovnitř dveřmi," oznámil mu. „Nezvládnou udržet najednou jak komando, tak rukojmí. Do akce." Bodře poplácal Shina po rameni.

„Rozkaz," zamumlal on a byl zase fuč.

Jungkook vyslal ven skupinu svých rukojmích, předposlední vyběhl on a nakonec Yeonjun, kterej měl kolem boty uvázaný poměrně dlouhý lano.

„Nestřílejte!" volali rukojmí jeden přes druhýho, aby to bylo co nejvíc slyšet. Kai za námi přivřel dveře.

„Jsme venku, RM-ssi!" vykřikl Yeonjun v masce a kapucí s rukama nad hlavou, zatímco šel dál po střeše.

Mira po očku koukala po PSYOVI a j-hopovi, kteří se mermomocí snažili ukořistit trám.

„Na tak, Hoseok-ah!" funěl PSY.

Voják s otevřenou zlomeninou řval bolestí. Major Jung mu do ní nastříkal dezinfekci. „Obvaz, rychle!" zařval. Gain mu obvaz podala.

„Dochází nám dýmovnice! Rychle!" zaječela Kyungji, když viděla, jak se j-hope pořád neúspěšně snaží urvat ten trám. Potom znovu začala střílet.

„j-hope-ssi, honem!" naléhal PSY. „Musíme odtud zmizet!"

Kyungji se schovala za sloup.

„No tak!" ječel j-hope plnej zlosti, zpocenej a zapálenej pro věc snažíce se vyrvat trám ze stropu.

„Dělej!" řval na něj PSY a on by se to fakt pokusil urychlit, ale už jste někdy trhali trám ze stropu? Já taky ne, ale věřím, že je to fuška.

A pak trám povolil a spadnul na zem. j-hope sletěl z PSYE, kterej ucítil něco ostrýho ve svým rameni, patrně nepřátelskou kulku, a spadnul taky.

Kyungji se znovu vyklonila z úkrytu a začala střílet jako divá. Už jí nic nebránilo v tom někoho zastřelit.

„PSY-ssi!" vykřikl j-hope a připlazil se ke kumpánovi válejícímu se po zemi v bolestech. „Jsi v pořádku?" zděsil se, když viděl jeho bolestí zkroucenej obličej.

PSY nic neřekl, jenom přijal j-hopovu nataženou ruku a on mu pomohl vstát.

Mira to celý pozorovala a dost se jí ulevilo, když ho viděla vstávat. Potom se podívala na Kyungji a pomohla jí střílet.

j-hope a PSY donesli trám zpátky ke zraněnému Matovi a Kyungji jim s ním pomohla.

Od té chvíle Jimin i Mira stříleli dvakrát tak usilovně. Byli jsme teprve na začátku války a možná se zdálo, že už jsme to přepálili, že jsme vyplýtvali všechny síly už nyní a další mít možná nebudeme. Ale nebyl čas nad tím přemýšlet.

„Vydrž!" ječel major Jung na svýho těžce raněnýho muže. Kouř a popel všude kolem je dezorientoval na dost dlouhou dobu. Takže zatímco my na ně pálili kulky ostošest, oni ještě neměli šanci cokoliv pořádnýho udělat.

Kyungji s PSYOVOU pomocí zapřela šikmej konec trámu pod sochu. j-hope si stoupnul na druhou stranu a zastoupil Kyungji ve střelbě.

Kyungji a PSY narvali trám vedle Matovy poraněné nohy. Mat se snažil neomdlít. Jen proto, že ho o to Kyungji žádala. Měl výčitky, že ji předtím neposlechl a ona teď kvůli němu podniká tohle všechno a ohrožuje nejen svůj, ale i naše životy.

„Kyungji-ssi, čekám na zelenou," připomněl se RM.

„Kyungji-ssi, dej rozkaz," naléhal jsem já ze střechy, zatímco jsem se rozhlížel všude kolem sebe a zároveň se snažil splynout s davem. Ale co hůř? Už jsem v tom chumlu ani nepoznal, kteří dva jsou mí parťáci. „Dej ten rozkaz, kurva! Chceš, aby nás tu postříleli?!" rozčílil jsem se.

„Vydrž! Vytahujeme Mata!" odpověděla Kyungji a zahleděla se dírou ve stropě nahoru. Věděla, že tam někde jsme a všechno stojí na ní, ale věci se prostě... no... zkomplikovaly.

„Nemáme moc času," koukal jsem s rukama nad hlavou na jednu a hned zase na druhou stranu.

„Až ho vytáhneme, odlákáme je z barikády," oznámila mi Kyungji. „Bude to minutka." Slibovala a kývla na PSYE, aby pořádně zabral.

„Nepřibližujte se k té díře, dokud neřeknu," přikázal nám RM u svých plánů u obrazovky.

Na Yeonjuna to všechno dolehlo. Zapadnul za nejbližší stěnu, strhnul si masku a začal vzlykat. Vlastně to udělal ve špatným pořadí. Prvně si sundal tu masku. Takže policie zaznamenala, jak leze za stěnu. Ovšem na rozdíl ode mě a Jungkooka o něm nevěděli, kdo je. A nebyl ještě zdaleka blízko u tý díry.

Ovšem dole pod námi celou banku okupovaly opancéřovaný vozy a Kyubok ve stanu si na ten masakr brousil zuby. „Připravit na zásah," nařídil.

„Rozkaz," odvětil velitel Shin připravenej před budovou. Na jeho povel se kolem ní rozeselo dalších několik desítek vojáků. „Na místě, pane." Oznámil Shin, když všichni vylezli ze svých vozidel a namířili na budovu asi tak všechny zbraně, co měli k dispozici.

Jungkook měl pravdu. Bylo to deset proti deseti tisícům.