Kyubok bez kravaty a saka vešel následovanej majorem Jungem do stanu. „Chci lékařskou jednotku u dveří!" zavelel. „Vydají nám šéfa ochranky, kterej je vážně zraněn." Informoval všechny přítomné. „Fofrem!" zařval. Potom se obrátil na majora za sebou. „Teď je řada na vás," vysvětlil mu. „Povedete zásah."

„S kým?" vyjevil se major.

„Se zvláštní jednotkou tři. Většinu z nich znáte," objasnil Kyubok, a nutno poznamenat, že seskupení tak zvláštních lidí jsem ještě jaktěživ opravdu neviděl. Ne, ani naše banda není tak zvláštní, vskutku. Tihle jen mrzutě válčí a střílí. Velitel Shin i Krteček zdvihli zrak od své práce. Kyubok nařídil vojenským jednotkám se okamžitě připravit. Tohle není dobrý, pomysleli si ti dva a významně se na sebe podívali.

Kyubok se přemístil dopředu za techniky k obrazovkám. „Co to tady máš za nahrávku?" zamračil se na jednoho z nich.

„Zní to jako střelba," připustil technik.

„Říkal jsem, že chci svůj tým," začal si do toho stěžovat major Jung. To mluvil o týmu naprostých šílenců. Ti už nám byli podobnější, jen co je pravda. Kyubok se na něj znovu zkoumavě otočil. „Chci je," zopakoval major.

„To máte smůlu," zamračil se na něj Kyubok znovu.

„Plukovníku, já tam jdu uspořádat jatka," namítl major Jung. Krteček se nechápavě zapitvořil jeho směrem. Tohle se mu ani trochu nezamlouvalo. Od kdy je loupež něco víc, než civilní záležitost? „Chci tam mít lidi, kteří se nezeptají, kdo je v té masce předtím, než vystřelí." Major Jung se rozhlídl a zjistil, že na něj všichni zírají. „To vojáci udělají, protože jsou naučení, že musí zachránit rukojmí. Potřebuju lidi, kteří tam půjdou dobývat území, ne zachraňovat životy."

Krteček znepokojeně vstal a přišel k nim blíž.

Tahle surovost a krutost majora Junga ovšem znepokojila i samotného Kyuboka. „Tak tohle znamená to vaše ‚odděláme ty parchanty do hodiny'?" vyjevil se. „Myslel jste tím, že je odděláte za cenu civilních ztrát? A o jakém procentu obětí z řad civilistů proboha mluvíme?" třeštil oči. Tady konečně narazil na hranici, kterou se dokonce bál překročit.

„No, nepočítejte s tím, že jich přežije víc než třicet procent," přiznal major Jung. Krteček vykulil oči na něj, potom na Kyuboka. Kyubok mu pohled opětoval. „Buď tam jdu se svým týmem, nebo tam nejdu," připomněl major Jung.

„S vaším týmem?" prsknul Kyubok a chopil se nějaké slohy, která ležela na stole za ním. „Tak se na to podíváme," odfrkl si. „Ra Songmin, zatčený za hraní ruské rulety se služební zbraní v baru v Tbilisi." Začal si číst v profilech členů toho úžasnýho týmu. „Rang Gain pořádá na Taiwanu opičí zápasy. No do prdele." Ulevil si Kyubok. Nicméně, tuhle ženu si zapamatujte. Bude důležitá. „Nam Heechul předstíral, že ho unesli Boko Haram poté, co šest dní klátil dceru malijského ministra."

Major Jung vyprsknul smíchy.

„Mám pokračovat?" prohlédl si ho odměřeně Kyubok. „Tak třeba tady," odkašlal si, „Kwon Shinho, odborník na výbušniny, je v psychiatrické léčebně!" Vybuchl.

„To já všechno vím," přerušil ho major Jung. „Jsou tady venku a čekají." Ukázal ven ze stanu. „Zavolal jsem je už ve chvíli, kdy RM začal házet na Soul bankovky." Připustil. Kyubok na toho majora magora jen vyjeveně zíral a Krteček pro změnu zíral na něj. „Dojdu pro ně, plukovníku," oznámil major Jung ledabyle a vydal se ven ze stanu.

Kyubok stál pět vteřin jako opařenej a potom se vydal za ním. „Majore, počkejte!" zděsil se a vyběhl ven za ním. „Nedělejte si ze mě prdel!" napomenul ho. Ale major Jung si nedělal prdel. Přímo před stanem stáli všichni ti lidi, o kterých předtím mluvil a ještě další. Dokonce přijel i ten z psychiatrické léčebny, blázen se vždycky může hodit, že jo?

Kyubok protočil oči, když je viděl. Major Jung se na něj nechápavě podíval. Znamená tohle ano, nebo ne?