Polknul jsem všechny slzy, až mi z toho zacukalo v levým koutku. Netušil jsem proč, ale i když jsem hymnu neměl rád, ještě nikdy neměla tak pohřební nádech. Nejspíš to byl nádech pohřbu nás všech. Mohl jsem tam jen sedět, poslouchat a vyžívat se ve vlastním ponížení. Došlo mi, že jsme měli moc velký oči a že realita nám dala pořádnej nářez. To jsem ovšem netušil, že jeden výprask dokáže jednoho z nás až tolik vyburcovat – a tím někým byl náš mozek, Kim Namjoon.

Ten nyní mlátil hlavou o stůl a rval si vlasy. Soobin za ním soucitně stál a pozoroval ho, ale netušil, jak mu má pomoct.

RM byl obeznámen se situací uvnitř, ale vůbec netušil, kde má začít. Všechno šlo do takovejch sraček, že měl pocit, že se z nich nedokážeme vybrodit se ctí.

„Jsme na lopatkách," vydechl zdrceně do dřeva. Soobin tam pořád stál a nic neříkal. Pevnej jako skála. A bejt takovou skálou občas stačí. Prostě tam seš. A stačí to. „V – vyřazen ze hry. SUGA – vyřazen ze hry." Přemítal RM o naší situaci, aniž by vzhlédl. „Mira – vyřazena ze hry." A jediná otázka v jeho hlavě zněla: Komu mám pomoct jako prvnímu, abych je zachránil všechny?

Jenomže nikdy nemůžeš zachránit všechny, na to pamatuj, Namjoon-ssi.

Soobin mu jemně poklepal na rameno. „RM-ssi," oslovil ho.

„Nepřemýšlím jasně," vyskočil RM na nohy a otočil se k němu čelem. „Mám příliš mnoho citových pout." Přiznal a začal se procházet po svý základně v retenční nádrži tam a zase zpět. „Měl jsem partu lidí, který jsem ani neznal jménem." Zaúpěl. „Předtím jsem měl jen Jina, ale teď? Teď mám v partě ženu, se kterou se chci zasnoubit, a manželskej pár s dítětem, který mi říká ‚strýčku'. Z vraha na útěku, kterým jsem opovrhoval, se vyklubal jeden z mých nejbližších přátel, a padělateli bankovek jsem slíbil, že mu pomůžu udělat si dítě. To poslední nekomentuj." Zdvihl varovně ukazovák, ačkoliv stál k Soobinovi nyní zády a vlastně to ani neříkal pro něj, což Soobin pochopil.

RM přešel na druhou stranu a znaveně padl zpátky na židli.

„Míchání práce a osobního života nikdy nefunguje," povzdechl si Soobin, Namjoonův bývalý švagr.

RM už měl ale hlavu opět plnou plánu. Věděl, že těch osobních vztahů jednou bude litovat, a ten okamžik nastal právě teď. To ho ale nesmělo odradit jít dál. „Mira je ve stanu. Musíme jí pomoct, ale není to akutní. V je na ráně. Songil mu ublíží, když se o něco pokusíme. Ale SUGA je nyní sám v úkrytu," mumlal a pokusil se si to představit. „A úkryt je přesně to místo, kam se Songil chce dostat." Najednou mu to secvaklo. „Když se nám podaří najít úkryt a osvobodit Yoongiho jako prvního, budeme mít o vojáka navíc a ke všemu pak můžeme chytnout Songila do jeho vlastního bunkru, protože budeme vědět, kde se nachází." RM znovu vyskočil na nohy a rázně vykročil k plánům, který měl rozložený na stole vzadu.

Kéž by tentokrát plán vyšel tak, jak si přál. Kéž by. Jenomže ne vždycky všechno vyjde tak, jak si naplánuješ. Tak realita bohužel nefunguje.

RM se přesto snažil. „Kam bys umístil úkryt?" zeptal se Soobina, zatímco hleděl do plánů.

Soobin třeštil oči. Co je to za otázky, sakra? „Co třeba někam, kde je to třeba? Blízko zlata," tipoval.

RM však zavrtěl hlavou. „Ne," vydechl. „Úkryty slouží k ochraně životů, ne zlata." Nyní se otočil Soobinovým směrem a nadšeně na něj ukázal prstem. „A čí život je v bance nejcennější?" kladl další otázky.

„Ten guvernérův?" odtušil Soobin.

„Přesně tak," pochválil ho RM a opět se sklonil k plánům. „To znamená, že úkryt je blízko guvernérovy kanceláře. Ale proč není na plánu?" brblal si pro sebe.

Soobin se k němu pomalu přibližoval a špicoval uši, aby ho slyšel. „Možná renovovali," napadlo ho.

„Ne," zamítl RM další z jeho návrhů. Potom se znovu zahleděl do plánů. Co když tam ten úkryt celou dobu je? Jasně, tajná skrýš asi nebude zrovna zvýrazněná, nemusí být zaznačená vůbec, ale když to v půdorysu vypadá, že je stěna za guvernérovou koupelnou tlustá jak dvě krávy, možná by to mohlo bejt tím, že za tou koupelnou není jenom čistej beton, ne?

RM se rozhodnul to zkusit, protože to dávalo smysl. Popadnul vysílačku. „Kyungji-ssi, neodpovídej," nařídil polohlasně. Kyungji, která jen frustrovaně pozorovala trápeného Vho, se nyní otočila bokem. „Úkryt je za guvernérovou koupelnou." Oznámil jí RM. „Samozřejmě není v oficiálních plánech, ale věř mi. Jsem si jistej."

Kyungji pro sebe pokývala hlavou. Namjoonovi věřila podobně jako my všichni vlastním životem, i když by to neřekla nahlas a i když to tak občas nevypadalo.

Jenomže situace se měla ještě mnohem hůř obrátit proti nám, a to hodně brzy. A nikdo z nás bohužel nedokáže být na dvou místech naráz, nikdo.

***

Co by musel RM udělat, aby je zachránil všechny?