Podvrh
V policejním stanu se rozezněl telefon a vzal to strážník Yo, protože všichni ostatní měli příliš práce s helikoptérou, drzými agentkami nebo zmetky, kteří jim střílí na kopule.
„Ano?" strážník Yo zvednul sluchátko pevné linky. Pak někdo řekl něco na druhé straně. „Cože?" zděsil se strážník.
Jimin se blížil ke dveřím. Jungkook a Mira byli deset metrů od něj.
Kyubok to sledoval na obrazovce, ale viděl spíš jen dým a chaos. Pak před něj strážník Yo nastrčil sluchátko. „Plukovníku, volá nám konvoj, co převážel Miru!" vychrlil.
Kyubok dal bezmyšlenkovitě telefon k uchu.
„Máme tu ženu, co tvrdí, že ji unesli, když byla u kadeřníka, plukovníku," ozvalo se z druhé strany. Volal nějaký polda od vězeňské ostrahy a mluvil samozřejmě o té ženě, která přijela dodávkou místo Miry. Nyní se jí velice omlouvali a sundávali jí okovy z rukou.
To jenom Kyubok nechápal situaci. „A co já s tím, kruci?!" odfrkl si vztekle. „Tohle je velitelství pro loupež!"
V tu chvíli se Shin nejistě zahleděl na Krtečka vedle sebe a byl si jist, že myslí na to samé – jsou v prdeli.
„Na, vem si to zpátky," Kyubok hodil telefon strážníkovi Yo nazpět a ten ho chudák pomalu nestačil chytit. „To byl teda debil." Ucedil Kyubok posléze a myslel tím muže na druhém konci drátu, i když ve skutečnosti měl myslet spíš sám sebe. „Songil-ssi, vydržte!" zařval pro změnu do vysílačky.
V ten moment už i Krteček zachytil Shinův nejistý pohled.
„Zůstaňte na schodech, než se vrtulník vrátí," ječel Kyubok. Ti dva za ním si pomysleli, že už je vážně ve velkých sračkách. „Kde je kurva ten vrtulník, Shine?!" řval Kyubok a koukal u toho na obrazovku.
Velitel Shin tak úplně netušil, co mu na to asi má říct. Zavřel oči a s hlubokým povzdechem počítal do dvaceti, protože byl nasranej.
Krteček věděl, že bude lepší, když to Kyubokovi řekne sám. „Plukovníku," oslovil ho opatrně.
„No co je?!" otočil se na něj Kyubok podrážděně, oči mu pulzovaly zlostí a byl zpocenej snad i v pupku. Hůř esteticky nevhodnýho otce už jsem si vybrat nemohl, jen co je pravda.
„Víte, plukovníku," Krteček se hryznul do rtu a zamračil se. „Ta situace je... nejspíš podvrh." Povzdechl si. Shin vedle něj si vytáhl vysílačku z ucha a sundal si nákrčník, se kterým hodil o zem.
Kyubok se pořád rozhlížel kolem sebe a trvalo mu ještě dobrý dvě minuty, než si uvědomil, co se děje. Díky Bohu, že se inteligence dědí po matce, i když ne že by Yoonsoon, která neuměla počítat pomalu do deseti, byla zase taková výhra.
***
Jak moc vytočeně byste se na Kyubokově místě cítili na škále 0 - 100? :DD
Bạn đang đọc truyện trên: AzTruyen.Top